XVI.kapitola
Sammzn pohled:
Dívky vláčeli omráčeného Nika pomalu hořící vesnicí. ,,Kde k sakru jsou?" nadávala. Adele se na ni otočila. ,,Nebudou u východní brány?" nadhodila. ,,Do p... prkený ohrady." zanadávala opět. ,,Vážně jsem sem právě dorazily a musíme to otočit?" povzdechla si. ,,Vezmem to po hradbách. Bude do rychlejší a stráže jsou teď všichni u vody." navrhla Adele a vyšvyhla se na hradby. Mladá hraničářka trochu nadzvedla tělo toho idiota, blondýna ho chytla a za chvilinky už byli všichni na hradbách. ,,Proč ho tady nenecháme? Jen nás spomaluje." sykla a obě se schovali za přístřešek, když kolem šla skupinka s vodou. Adele si jen povzdechla. Položily tělo do stínu hradeb a překryly plachtou. ,,Tak jdem." kývla Sam a tiše, ale rychle putovaly k východní bráně.
,,Jdem dolu." sykla vyšší z dívek a zacinkala klíčema, které vzala Sammy jednomu z omráčených vojáků.Tiše se přešvihly přes hradbu a tiše dopadly do trávy. ,,Zůstaň tady." kývla hnědovláska k Adele a vydala se k bráně. Přímo před ní se krčili čtři osoby. Tiše vytáhla saxonský nůž a přiložila ho té poslední ze zadu pod krk. Chytila ho pevně. Mladík se jí pokusil vyvlíknout několika dobrýma chvatama, ale ačkoliv byl o hlavu a něco vyšší než dívka, tak se mu to nepovedlo. ,,Buď zticha, nechceš, aby se ti něco stalo, hm?" sykla mu do ucha výhružně. Zbytek jeho skupinky si toho, že jejich druh chybí všiml až po několika metrech. ,,Horáci?" sykl jeden z nich. Dívka s úlevou poznala hlas svého učitele, ale radši ho nepouštěla. Všichni se otočili na ni. Když dívka spatřila známé tváře, tak s úlevou pustila svého zajatce. ,,Vám to teda trvalo." ušklíbla se na Lea. ,,A kvůli tomu jste to tady museli zapálit?" nadzvedl obočí Gil. ,,Jinak by nás našli." pokrčila rameny. Mezi tím se přidala Adele, s kapucí na hlavě. ,,Ehh. Muže mi někdo vysvětlit co se tady děle?" poškrábal se nechápavě Horác na zátylku. ,,Čekala jsem, že údajně nejlepší učedník v bojové škole se nenechá jen tak podříznout malou holkou." pohrdavě si odfrkla. ,,Musíme rychle." přerušila je Adele. ,,CO?! Alyss?!" Vyjekl mladý bojovník. ,,Je to Adele." zakřenila se na něj menší dívka. Ten to jen nechápavě pozoroval. ,,Vysvětlíme později." mávl rukou Will a přešel ke své kamarádce. ,,Seš v pohodě? A co idiot?" vychrlil na ni. ,,Toho jsme nechaly vevnitř, moc zdržoval." nazujatě pokrčila rameny dívka. ,,Ale jako, jo, jsem v poho." dodala, když viděla otázku v jeho očích. Pak se opět otočila na celou skupinu. ,,Dejte znamení jednotce. Adele má klíče, dostaneme se dovnitř a musíme je porazit. Teď jsou nejvíce oslabení, nemůžeme čekal na posily, stihnou se vzpamatovat." začala. ,,Jo, a to tam napochodujem a prostě řeknem: Tak, teď tady velíme my, nebo co?" Horác se nedokázal smířít s tím, že ho přemohla, podle jeho slov, ta malá divná holka. ,,Musíme odpravit stráže a zajmout Karase s Ralfem. Bez velitele jsou to jen zmatenci." pokračovala. ,,Musíme je vytáhnout ven z vesnice. Tady bychom zbytečně mohli stratit lidi v ohni." dokončila. Gill si jen povzdechl. ,,No, nejlepší to neni, ale nic lepšího teď nevymyslíme." kývl. ,,Dej znamení." přikázal Horácovi. Ten zažehl pochodeň a začal něco sygnalizovat.
O chvíly později vyděla, jak se ze skupiny stromů plíží skupina asi padesáti lidí. Zamračila se. Myslela, že jich bude víc. ,,Ani nejlepší stratég nevymyslí úspěšný polán s padesáti bojovníky proti patnácti tisícům." ,,Budeme to muset zvládnout. Snad je zdržíme do té doby, než dorazí posily." namítl Leo. ,,Pošleme je na smrt." odporovala mu jeho učednice. ,,Nemáme na výběr." uzavřel Gillan jejich rozhovor. ,,Fajn, obejděte to, dostante je ven amy je zkusíme přemluvit, ať se vzdají." začal Horác vydávat rozkazy. ,,Nevzdají se. Možná je tam pár sedláků, ale většina z nich je bojeschopná." snažila se ho hraničářka zastavit. ,,Hele, já už mám nějakou tu bitvu za sebou a,..." ,,Nechal ses málem podříznout holkou." dokončila za něj. Mladý bojovník ji jen provrtal pohledem. ,,Prostě sem už něco takovýho zažil." dokončil. ,,Hele. Já tam byla. Sto z nich jsme cvičili my. Jsou tam schopný lidi." zdůraznila slovo schopný. ,,Má pravdu. Nemůžes si myslet, že s padesátkou bojovníků, sice dobrých, ale pořád jich je jen padesát, porazíš patnáct tisíc." přidal se Will. ,,Ty už taky?" přimhouřil oči Horác. ,,Vy dva jste snad úplně stejný." zamračil se. A ano, neodpustil si jedno gesto... Sam k němu přišla a vrazila mu koleno do.... Citlivého místa. Mladík se bolestivě skrčil. ,,Hej!" hekl. ,,Nemáš na nás ukazovat dvěma prstama." pokrčila rameny. Will s ostatníma se jen popadali smíchy za břicho. Horác ji jen nechápavě pozoroval.
,,Fajn, takže." začala Sammy mluvit na bojovníky. ,,Deset z vás půjde s Horácem, msíte ty ichtili dostat ven. Zbytek počkáme tady schovaný na různejch místech. Až budou venku všichni, musíte najít Ralfa a Karase." na chvíli se odmlčela. ,,Nemůžeme bohužel počítat s tím, že se vzdají, jak si myslí tady pan 'Já už jsem něco takovýho zažil'." střelila pohledem k Horácovi. ,,Je to prostě buď a nebo. Buď to bude poslední, co zažijete, a nebo ta nejšílenější bitva vašeho života." dokončila.
Fajn, dneska je to kratší kapitola,
dopředu, fakt s tim nejsem spokojená,
jsou tam chyby a celkově je to prostě špatný,
ale absolutně nestíham vůbec nic, tak
se omlouvám.
Fire
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top