VII. Kapitola
,,Ten šmejd." Procedil zkrz zuby Gillan, Když doposlouchal Sammyn přiběh. ,,Souhlas." ušklíbla se. ,,A teď běž už spát. Zítra vyrážíte brzo." ,,Ano, tati." znovu se ušklíbla. Když už byla ve svém pokoji, připravená jít spát, zaslechla ržání koně. Nenápadně vykoukla z okna, ale viděla už jen Gilana, jak se vzdaluje od chaty. Byla tak unavená, že jen pokrčila rameny a šla spát.
Další den:
,,Hejj! Neviděl někdo Gilla?" probudil mě Will, který z čista jasna vtrhl do dveří. ,,Hejjjjjjjjjj! Tady slušný lidi spěj!" zaskuhrala jsem. ,,No tak už ne. Stejně za pár hodinek vyrážíme na tu výpravu!" zavřve mi ten hnědovlasej nevimco přímo to ucha. Hodim po něm polštář a hlavu schovam pod peřinu. ,,Jo a Gillana sem vyděla uprostřed noci někam odjíždět." zahuhlam a doufam, že už zmizl. Boužel už neslyším bouchnutí dveří, tak se smutným obličejem znovu vystrčím hlavu ven. Will se tam ležérně opírá o zeď s rukama založenýma před sebou. ,,A to jako proč?" nadzvedl jedno obočí. Móóóc dobře ví, že mě to štve, jelikož to neumim. Poznámka, to se musim naučit. Řeknu si v duchu. Willovi řeknu to samé, co v noci Gillovi. Zatíná pěsti, a je vidět, že má co dělat, aby nešel Jimovi rovnou jednu vrazit. Uklidnil se, když jsem mu řekla, že jsem to udělala za něj. Chvíli přemýšlíme, kam mohl Gill zmiznout. Podíváme se sobě navzájem do očí a najednou, ve stejnou setinu sekundy, nás to napadne. ,,Sakra. Jim bude mít problém..." vyjekneme oba dva najednou. Uděláme ty nejnutnější věci, jako oblíknout se atd. A už jsme spolu s Cukem a Zázrakem na cestě......
Zastavíme před stájemi a pospícháme dovnitř. Stejně sem deme pozdě, jelikož jestli Gill vyrazil nevimkdy v noci, tak pochybuju, že tu ještě bude. A taky nebyl. Našli jsme jen potlučeného Jima v bezvědomí. Oznámíme vedoucímu stáje, co jsme našli, Gilana jsme somozřejmě vynechali a vydali se zpátky. Cestou si všimneme dvou prázdných stání. Kelpie a Ciri. U jmenovky jsou i obrázky koní. Zamračím se. No jasně! Kelpie je ta překrásná vranka, která měla tu smůlu, že ji Jima ta divná blondýna vzali s sebou. Vydáme se v poklidu ke koním, ale ty tam nejsou sami. Je tam ta pošahaná blondýna a......................................... moje nazapomutelné sestřička. Protočim oči. No jasně. Nejlepší kámošky. Obě navlečené v těsném svítivě růžovém oblečení. Dělá se mi zle. Will na mě vrhne pohled tak-tuhle-ségru-ti-nezávidim. Ehhhhhh. ,,Jé! Sestřičko!!!" zařve Niky. ,,No tys mi teda chyběla." provrtá jí pohledem Sammy. ,,No Niky, párkrát jsi mi říkala, že tvá sestra nemá vkus, ale že tvoje sestra je tohle,"povrchně mávne rukou ke mě, ,,jsem vážně nečekala." ušklíbne se. ,,Angeliko, nečekáš náhodou na Jimíka?" sladce se usměju a jen tak pro zábavu v prstech zatočím vrhacím nožem. Obě růžovky zblednou o pár odstínů. ,,Toho se nejspíš snaží vzkřísit. Někdo ho v noci zmlátil." nezaujatě pokrčím rameny. Najednou se za mnou ozve dvojitý smích známích hlasů. ,,Gille! Leo!" vyjeknu a vrhnu se mému, nerozdíl od sestry milovanému, bráškovi kolem krku. Pozdravím se se svím učitelem a pak se tam tři hraničáři plus můj brácha. Všimnu si, že za nimi se pase Blaze a krásná vranka, Kelpii, ze včera a nějaké o nic méně krásná bělka. Nejspíš Ciri. ,,Jo a tyhle jsme právě koupili. Ciri je tady Lea a Kelpii bude vaše." ukáže prstem na mě a Willa. Vrhnu se mu kolem krku a on se se mnou zatočí. Pak se s Willem vrhneme k naší nové vrance. Je vážně krásná. Angelice zrudnou tváře zlostí, že teď vranka, která ještě dnes v noci byla u ní, je teď na půl moje. Obě se opírají o naše koně. S Willem na sebe pohlédnem a Zázrakavi s Cukem, kteří se na nás vyčítavě koukají, že se staráme o Kelpie a ne o ně, dáme nenápadné znamení, tudíš tryskem vystřelí tryskem od nich. Zastaví o nás a zvědavě se zdraví s Ciri a Kelpii a k tomu přátelsky pozdraví s Blazem. Kurzívou budu psát rozhovor mezi lidma a koňma, chápeme se? .... Jako ty se bavíš s Kelpii a nezajímš se o mě, jo? Zastaví se u mě u Zázrak. Pohledem u odpovím. No neboj, ty jsi furt číslo jedna. Mrknu na něj. To ho viditelně uspokojí a jde dovádět s ostatníma koňma. Když si všimnu, že Will měl s Cukem podobný vážný rozhovor si pohlédneme do očí a oba jako na povel vyprskneme smíchy. A to jsem myslela myslela, že s Jimem podobně myslíme, ale když vidím Willa, tak to je už něco jinýho. Gill se k nám přidá. ,,No jo, musíte se o ně taky zajímat." dodá, když se dosmějeme Leo pzvedne obočí a čumí na nás jak na blázny. Angelika s Niky, které se konečně odhodlali se zvednou z bláta, kam díky našem nejšikovnějším koníčkům spadli a dívají se na nás jak na partu cvoků. Na to už jsme si zvykli, takže to neřešíme. Leo však využije jejich nepozornosti a ze zadu se opět shodí do bláta. Opět všichni čtyři chytneme záchvat smíchu. ,,No to by stačilo. Co sem měl jako dělat, když se probudím a doma nikdo?!" ozve se za námi chladný hlas. Zděšeně se otočíme na Halta. ,,Oj." ujede mi. ,,Přeně tak. Oj." mrskne po mě pohledem. ,,To by si nesměl zaspávat." zacukají Gillovi koutky. A je to tu zase. Anóóó, záchvat smíchu. Je fajn že Leo se neostýchá tolik před hraničářema. Fajn, jestli nás před tím nezapálil Halt pohledem, tak teď už ná rozštvrtil. Už jsme se skoro přestali smát, jenže jsme viděli ty dvě bloncky, jak zdrhaj, jenže navzájem o sebe zakopávaj a válej se po zemi. To už nedáváme a začnem na novo. Fajn, klid. Řenem si. Přece jen. Naštvat Halta? Ne, díky.... ,,Tak jestli to ještě nevíte, tak vy dva," ukáže na nás Halt Co s tim dneska všichni maj? pomyslím si, ale Halt pokračuje. ,,Leo jede s váma na tu výpravu,...." chtěl by pokračovat, jenže to bych nebyla já, kdybych neskočila Leovi kolem krku a nezačala se smát jak blázen. No a co se stalo? Začali se smát všichni. Až na Halta, samozřejmě. Pokračoval tak ledovým hlasem, že mi bylo, jak kdyby mě polila ledová sprcha. ,,Na kterou nejspíš vyrazíte až, zítra, jelikož dneska už to nestihnete. A teď všichni, i ty Leo, vyrážíme k nám a pořádně připravit a my vám oznámíme ještě nějaké drobnosti. Naposledy nás propálí pohledem, ale nakonec se otočí a mi naskočíme na koně, já vezmi Kelpiiny otěže a vyrazíme směr chata.
Famfáry prosím!!!
Další kapitola je tady! Samozřejmě s výjmečným počtem chyb, jak pravopisných, tak malých nesravnalostí a taky toho, že něco nejspíš píšu v 1. osobě a něco ve 3. no a prostě všeho možného.
Vaše Fire.♥
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top