Den nafouknu k prasknutí
Každému dám trochu svého času
Odměnou mi je posměšné mlasknutí
A chuť ukončit života krásu

Hodinu pro tebe, půlku pro vás
Pomalu měním den podle přání
Jednoho dne zlomí mi to vaz
A nový ten se špatně schání

Neumím říci ne a tak říkám ano
Čas na knížku už měsíc si hledám
Brzo si půjdu koupit lano
Tohleto tempo já prostě nedám

Nechci být s někým však nechci být sám
Bože poraď jak problémy řešit
Sám na cestě vystaven tmám
Básněmi popsal jsem nejeden sešit

Přijde mi že nejsem sám sebou
Když kolem kamarádi skotačí
Je to mnou? Jimi? Tebou?
Ať tak či tak beze mě si vystačí

Přijde mi že všechno je ztraceno v bytí
Přesto chci hledat pravdu dál
Až mám občas chuť ukončit žití
Ještě se neodevzdám nekonečným tmám

Možná že nikdy nenajdu co hledám
Možná to nelze nalézti
Možná nic hledat ani nemám
Možná jsme v pasti chycení mravenci

Ať je to jak chce stejnak žijeme dál
Ať je to jak chce světem kráčíme
Koukáme na listy kterými vítr vál
A když je proč tak tančíme

Možná už nikdy neuvidím moře
A nezahlédnu krásu očích tvých
Možná už navždy uvězním v hoře
Nářky co slýchávám po nocích

Život je neznámá, kdo ví co stane se?
Bůh není a lidstvo hloupé je
A pokrok zas schvátí recese
A žal radost jednou přebije