Pohled Marinett-

S berušem (tak mu teď říkám)jsme se bavili asi ještě hodinu ale náhle jsme uslišeli ránu.Oba jsme věděli co se stalo a vyrazili jsme.

Bylo to u divadla v Paříži a stála tam nějaká paní v růžové době a hůlkou v ruce.
Rychle jsme dopadli před tu paní a ona se začala hluboce smát a řekla,,Buď mi dáte svá miracula nebo vás zníčím!"
My na sebe kouknem pohledem **ji hrabe** a vybuchlo smíchy.
,,To je to poslední co ti dáme"
A vyšli jsme proti ní.Já ji ovázala yoyem ale ona se vysmekla ale berušak ji přetáhl tyčí po hlavě a já měla možnost ji strhnout na zem a chtěla ji sebrat tu hůlku ale ona najednou změnila podobu na starostu a já byla zaražená .
K vůli mojí chvilkový slabosti mě strhla na zem a já se praštil a.To ale berušák začal točit tyčí a vyhodil ji do vzduchu se slovy,,štěstíčko" a do ruky mu spadla?žvejka?
Co s ní chce dělat.
Pak ho asi něco napadlo a dal si ji do píší a začal zvejkat.
,,Berušaku nejsi na Havaji máme práci!Hloupá beruška"a on na mě pohlédl asi takto

,,Já a hloupá beruška joo?Tak koukej kdo je tu hloupej!"Řekne a vezme zvedku do ruky a vytáhne ji do nemožných rozměrů.Pak vyběhne proti té ženské a slepí ji.Nakonec ji sebere hůl a zlomí ji.Teď jsem na řadě já.
,,Už jsi nadělal zla dost akumo,do polepšovny s tebou!"a svým yoyem ho chytnu a když ho otevřu vyletí bílí motýl a já mu zamávám.Nakonec Berušak hodil balížek Švejk do vzduchu se slovy,,Mystery bug"Vše se vrátilo do normálu.

A já se asi zabouchla do mé berušky.