♥Zdravíčko pozemšťané...Touru byl teď přes dva týdny v kómatu. Snad jsem vám moc nechyběl :) Každopádně, jak se to stalo? To je otázka, kterou mi pokládá každý. Vypadl jsem z okna, nic extra. Každopádně si už teď ležím doma se zlomenou nohou a víceméně pohublým tělíčkem xc A rozhodl se pro vás připravit soutěž. Chtěl bych napsat yaoi RPG se slovenkou či slovákem... Touru moc chce napůl slovenské RPG xD Pokud by měl někdo zájem, napište mi zprávu na wattpad, proč byste to se mnou chtěli psát. Potom vám pošlu svůj facebook, na který mi pošlete fotku charakteru, za který budete hrát. Já si potom jednoho z vás po pečlivém uvážení vyberu. Tak...snad někdo zájem projeví. Už to nebudu zdržovat a vrhneme se na další kapitolu :)♥

Trochu mě bolela noha, ale nechci, aby si o mě Yamite dělal nějakou starost.
,,Yami? Myslíš...že ho zabili?'' zeptala jsem se ses strachem v hlase, který jistě Yamite poznal, protože se ke mně otočil a klekl si, přičemž mě chytil za ramena.,.
,,To nezjistíme, dokud tam nepůjdeme,'' zašeptal a dal mi vlasy za ucho. JÁ NEJSEM MALÝ DÍTĚ! Ale bylo to celkem roztomilý. Jen jsem přikývla a na chvíli ho objala okolo krku. Když jsem se odtáhla, jen jsem se zhluboka nadechla a podívala se na serpentiny, které se táhly strmě o okraji útesu.
,,Tudy asi půjdeme, co?'' zeptala jsem se přihlouple a podívala se na něj.

Myslel jsem si, že jsem mrtvý...Všude byla tma a byla mi zima. Zničehonic jsem se rozkašlal a zamžoural očima. S mírným oddechováním jsem očima zkoumal místo, kde se nacházím.
,,Y-Yamite...?'' zachroptěl jsem a všiml si mříží. Ležel jsem na studený, kamenný podlaze. Pomalu jsem se zvládl posadit. A rozhlédnout se i okolo sebe. Ruce jsem měl od krve a byl jsem poškrábaný. To mi ti Otoriové udělali jen tohle? Zeptal jsem se sám sebe, když jsem se podíval na svůj odraz v louži, která se tvořila z kapiček, které odkapávaly ze stropu.
,,Ale kdopak se to probudil?'' uslyšel jsem hrubý mužský hlas a prudce se otočil.
,,C-co jsi zač?'' zakoktal jsem, když jsem si ho všiml. Dlouhé, černé vlasy stažené do culíku, hubený obličej s tvrdými mužskými rysy. Otevřel celu a přistoupil ke mně. Zamračil jsem se a chtěl udělat krok zpět, ale on mě prudce chytil za spodní čelist.
,,A to jsem si myslel, že upíři už mezi námi nechodí...Ale moji miláčci mi tě sem dovedli. Ani nejsi moc zmrzačenej,'' zašklebil se a hodil se mnou o zem. Tak tohle nedopadne dobře...

Nechal jsem Anell před sebou, kdyby se náhodou rozhodla padat. Bylo to šíleně strmé a sem tam to klouzalo. Po půl hodině horolezectví jsme se dostali nahoru. Cestou jsem se řízl do dlaně, takže mi po ruce tekl malý stroužek krve.
,,Nikde tady neleží jeho roztrhaná mrtvola.''
,,Nech toho!''
,,Klid. To znamenéá že asi žije...ale jak ho najdeme?'' Po tom, co jsem vyřknul tuhle otázku, tak Anell vytáhla hůlku zpoza opasku.
,,Jednoduše,'' broukla a začala ve vzduchu tvořit jakýsi ornament. Magický kruh? Asi tak nějak se tomu nadává. Celou dobu u toho měla zavřené oči, což mě docela děsilo. Když je otevřela, tak zářily až neonově. Už takhle má dost výrazné modré oči...Ale tohle bylo hustý. Otočila na mě pohled a pousmála se.
,,Tudy...'' zašeptala se rozešla se tím směrem, ze kterého na nás před tím vyběhli ty obludy.
,,Co to znamená? Ty oči...'' zeptal jsem se zvědavě a držel se v závěsu za ní.
,,Vidím stopy...Jsou zvýrazněné,'' broukla a zatočila do hustého lesa. Takový divný, když mě vede malá holka...a k tomu do lesa. Ale budu jí věřit.

,,Kurva...'' zaklel jsem a zvedl se. ,,Co se mnou chceš jako dělat?!'' štěknul jsem po něm a odstrčil jsem.
,,Co budu chtít,'' zavrčel jedovatě a chytil mě pod krkem. Narazil mě zády na zeď a tisknul můj krk ve své obrovské dlani. Narazil mi koleno do rozkroku, můj krk pustil, ale naopak ho začal silně kousat. Zasténal jsem bolestí a snažil se mu vymanit, ale bylo to pro mě akorát horší.
,,Čím víc se budeš vzpírat, tím horší budou následky...'' zavrčel. Jako by jsem na to zrovna nemyslel. Skousl jsem si ret, aby utlumol bolestné steny a pevně jsem zavřel oči...Aby držel slzy. Prokousával mi kůži na krku, ramenou a dokonce mě kousnul i do ucha. Tohle nezvládnu...Já chci zpátky Yamiteho...

♥Tááák, snad se kapitola líbila. U další Nazdáár ^^ ♥