Režim letadlo

,,Tak jo," roztřeseně jsem se odepnula a jako poslední začala vylézat z auta.

Jakmile jsem vstoupnula na silnici, skoro se mi podlomila kolena. Michael mě viděl a rychle mi podal nabízenou ruku.

,,Neodcházej nikam," zakňučela jsem prosebně.

Kluci se zasmáli. Věděla jsem, že vypadám komicky a nevadilo mi to.

,,Dobrý den, kufry vám vezmeme. Fanynky už na vás čekají, ale všechny jsou za pásem," oznámil nám muž v uniformě, který zrovna přišel k autu.

,,Fanynky? To jako jsou i tady?" zaskučela jsem.

Ashton se zasmál.

,,Klídek, za chvíli jsme v letadle," mrkl na mě Calum.

,,Nooo, to si mě teda náramně uklidnil!" vyštěkla jsem na něj s ironií.

A oni se zase zasmáli. Tentokrát i Luke. Potěšilo mě to, lehce mi cukly koutky.

,,No nic, tady mě snad znát nebudou. Takže já jdu," vydechla jsem.

Vzala jsem si od Ashtona svoji kabelku a zhluboka jsem se nadechla. Pak jsem pustila Michaela a rázným a sebejistým krokem jsem vyrazila. Kluci šli hned za mnou a fanynky samozřejmě šílely-kvůli nim hlavně. 

U pár jsem se zastavila a podepsala jsem se jim, s pár jsem si udělala fotku, ale uličkou jsem prošla mnohem rychleji než kluci.

 Konečně už odtamtud taky vyvázli.


,,Tak jo, půl hodinu před letem bych si měla vzít prášek," polkla jsem a chytla se zábradlí, které bylo připevněné na zdi.

,,Myslel jsem, že jsi v pohodě, byla jsi tam tak...," Calum nejspíš hledal správná slova.

,,Mám být deset kilometrů nad zemí, jistě, že nejsem v pohodě," zamračila jsem se.

Luke rozsvítil displej svého telefonu a podíval se na mě.

,,Tak to aby sis ten prášek už vzala," zase si dal mobil do zadní kapsy.

,,Půl hodiny před letem," zády jsem se opřela o zeď a zavřela oči, ,,ne dvě hodiny."

,,No, však jo."

,,Počkat, jak jako?" otevřela jsem oči.

,,Máme to domluvený, nebudeme tu čekat jako ostatní, jdeme na kontrolu, a pak hned do letadla," vysvětlil mi.

Mlčky jsem na něj koukla a s vykulenýma očima zpracovávala informace.

,,Domi," pohladil mě Ash po rameni, ,,kde máš ty prášky? Hm? Jeden si zobni a jdeme," mrkl na mě.

Přikývla jsem, vytáhla jsem z kapsičky plato prášků a rozhlédla jsem se, abych zjistila, zda tu někde není pití.

,,Někde to pak zapiju, teď jdem ať nezdr...,"

,,Tak co kluci, můžeme pokračovat?" odněkud se vynořil Robin.

,,Na," podal mi Luke láhev s vodou, kterou držel v ruce a otočil se na Robina, ,,myslím, že můžeme."

Prohlídka proběhla jako vždycky, div, že mě nesvlékli do spodního prádla-ten pohled bych jim nezáviděla-ale jinak vše v pohodě. Do půl hodiny jsme opravdu nastupovali do letadla.

,,Tak jo, vzala jsem si ten prášek, když budu mít štěstí, usnu ještě před vzletem," promnula jsem si ruce a rozhlédla jsem se po první třídě.

,,Ty sis vzala prášky na spaní?"

,,Ale ne, jen aby mi nebylo špatně od žaludku, ale bývám po nich unavená," odpověděla jsem a koukala se z okénka.

,,Na co to furt koukáš do toho mobilu?" drkl Michael do Caluma.

Odvrátila jsem se od okénka a naklonila se, abych viděla Calumovi přes rameno. Vedle mě seděl Robin, předemnou Calum s Michaelem a před nimi Ash s Lukem.

,,Ale, ale," zasmála jsem se.

Když Michael uslyšel můj hlas, s úsměvem se na mě rychle otočil, ale pak se koukl zpět do mobilu.

,,To nahrála pro tebe, jo?"

,,Hele, nechte mě bejt," zasmál se Calum a zhasnul telefon, na kterém ještě před chvíli byl gif s L.

,,Radši to vypněte a neblbněte kluci," napomenul je Robin.

,,Co je?" ohradil se, ,,mám tam režim letadlo."

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top