Klesl jsem vedle Johnova bezvládného těla. Elizabeth spustila zbraň a vyděšeně se dívala na svoje dílo. Z očí jí začaly téct slzy. Byla tak nešťastná, že jsem ji nemohl nechat jejímu osudu. Zvedl jsem se a rychle ji obejmul.

„Elizabeth, cos to udělala?" zašeptal jsem tiše a snažil se zadržet slzy.

„Zabil by mě, vždyť to víš" odpověděla mezi vzlyky.

Dobře jsem věděl, že když teď za Temného udělala špinavou práci, bude se jí chtít zbavit. Nemá se svými lidmi slitování, to ale měla už dávno vědět. Vždyť zabil našeho strýce Henryho přímo před jejíma očima. Ona však stále věřila, že ji po tomhle nechá s celou naší rodinou napokoji.

„Odejdi za Bobem, on tě ukryje," řekl jsem a s těžkým sdcem ji jemně od sebe odstrčil.

„Co? Ne! Mám jít za Temným, on mě pak schová a pak nás nechá na pokoji," ohradila se.

„Neříkej mi, že mu věříš! Odpráskne tě jen co mu příjdeš na oči! Ne, musíš odsud pryč, nesmí tě tu nikdo vidět!"

„A co budeš dělat ty?"

Zaslechl jsem kroky mířící rychle ke dveřím a věděl jsem, že nemáme moc času. Naštěstí tu byl ještě požární východ, kterým se bude moct Elizabeth nepozorovaně dostat pryč z budovy. Co vím, nejsou tam žádné kamery a nevede přímo na hlavní ulici, takže bude moct zůstat nezpozorovaná.

„Nedělej si starosti a slib mi, že půjdeš za Bobem," trval jsem na svém.

„Dobře, půjdu tam, slibuju!" odpověděla plná strachu, že každou vteřinou někdo rozrazí dveře a uvidí nás.

Znova jsem ji obejmul, vzal jí zbraň z ruky a pověděl: „Miluju tě."

Pak jsem ji pustil a strčil směrem k požárním východu. Křikl jsem ať utíká a neohlíží se. Nechtěla poslechnout, ale pak se ozvaly nebezpečně blízko kroky a ona zmizela za těžkými dvěřmi.

Otočil jsem se čelem k mrtvole a klekl si k němu. V tu vteřinu se otevřely dveře a já slyšel jak někdo vykřikl. Divoce mi bušilo srdce a cítil jsem jak se mi potí ruce. V tu chvíli mi proběhl před očima celý můj život. Viděl jsem moje dětství, šťastné chvíle s mojí malou sestřičkou, Elizabeth tak rychle vyrostla! Viděl jsem naše rodiče a strýce, jak jsou spolu a smějí se. To všechno je dávno pryč. Nálada vzpomínek se změnila. Viděl jsem jak nám strýc oznamuje, že rodiče měli autonehodu a že otec nepřežil, v ten moment se vše změnilo. Strýc se přidal k Temnému aby nám pomohl. Maminka je na vozíku, nemohla nás živit. A pak ho Temný zabil a zbyli jsme jen my tři. Zavázal jsem se, že je ochráním i za cenu vlastního života. Temný pak slíbil Elizabeth odměnu a tak se k němu přidala, rozmlouval jsem jí to, ale neposlechla. Spolu jsme pak nastoupili k Johnovi do firmy. Spřátelil jsem se s ním, ale pak přišel rozkaz od Temného - Elizabeth ho musí bezpodmídněčně zabít. Vůli Temného nejde vzdorovat. Jediná šance jak uniknout bylo ukrýt se u Boba, který ukrývá utečence od Temného a dopravuje je do bezpečí. Ale ona mu po tom všem stále věřila. Musím doufat, že mě poslechne a nepůjde za ním.

Vzpomínání trvalo jen pár vteřin, pak jsem se prudce vrátil do reality. Začala mě ukrutně třeštit hlava, strachem se mi stáhl žaludek a celé moje tělo se roztřáslo. Nechtěl jsem si to připustit, ale měl jsem strach. Věděl jsem, že jsem si podepsal rozsudek smrti. Zděšené výkřiky přivolaly další lidi, kteří teď všichni nevěřícně stáli u dveří do místnosti. Zůstával jsem na místě a nevěděl, co dělat. Museli uvěřit, že jsem to byl já, aby nepátrali po pravém vrahovi a nenašli Elizabeth. Jenže jsem neměl tušení jak bych se měl tvářit, co bych měl dělat, tak jsem nedělal nic.

Dav se probral ze šoku a vrhl se na mě. Svázali mě a já se nebránil. Viděl jsem zmatení na jejich tvářích, věděli, že je mezi nimi zrádce, který usiluje o Johnův život, ale nikdo by neřekl, že jsem to já. Všude byl hluk, přesto jsem z venku něco uslyšel. Ten zvuk mě naplnil nevýslovnou hrůzou. Byl to výstřel. Nikdo mu však nevěnoval pozornost, nikdo ho nezaregistroval. Já jsem ale věděl, že zradu už nemusím předstírat. Zradil jsem. Zradil jsem důvěru všech na kterých mi kdy záleželo. Byl konec.

Do soutěže: Staň se spisovatelem 2022 od Elena_426 na téma Zrádce. Jak se Vám to líbilo? Určitě mi svůj názor napište do komentářů.

Tenebris
TajfunTesi