Hala v domě Mukami

Ruki

Líně jsem pročítal stránky, úhledného rukopisu, otcova deníku. Už ani nevím, proč jsem s tím začal zabíjet nudu, ale nějak mi to zůstalo jako zlozvyk.

Nechci, aby na mě ostatní vlci viděli, že jsem netrpělivý. Dá se spíš říci, že jsem dost nasraný, měli tu být už před hodinou!

Zbytečně nahlas jsem zavřel knihu a odhodil ji na stolek. Jestli o sobě nedají vědět, bud muset zkontrolovat, zda ještě jdou nějací další z Mukami klanu.

„Ruki, ty už jsi tady, nečekali jsme tě tak brzy," ozvalo se od vchodu.

Otočil jsem se na Koua, bylo mi naprosto jasné, že ví, jak dlouho už tu trčím.

„Kou," odpověděl jsem výstražným tónem.

„Tak co chceš probrat, Ruki?" zeptal se Yuma, a div mě nesrazil, když prošel kolem aby se rozvalil na pohovce.

To je někdy takový kus neandrtálce!

„Jak se vyvíjí vztah s růžovou?" nemá cenu se s nimi srát, už dávno nejsme prci, co si hrají na rodinu.

„Krásná," zahuhlal Azusa.

Mám mu chuť dát pěstí, nikdy nevím co se za tím jeho projevem skrývá.

„Je to šílená mrcha. Dnes mi snad rozdrtila koule, děvka jedna! Vůbec se s ní nedá mluvit!" ozval se nasraně Yuma z horizontální polohy.

„Kou?" tentokrát jsem se ptal na jiný pohled, nějaký méně, osobně, zainteresovaný.

„Álé Ruki, já mám hlád! Chci jíst krevety v tempura těstíčku!" protahoval a začal vydírat.

„Jdi do prdele, Kou! Pokud jsi tak úžasně schopný, tak se ožeň s Yamiko a bude kurva pokoj!" vyletěl jsem. „Že jsi to ty, tak se nejdřív najíme, jako bych tě neznal," rezignoval jsem. Trochu si zahrával s představou toho, že mu do salátu naliji místo zálivky projímadlo možná rovnou nějaký jed.

„Sakamaki Reiji, byl dnes ve škole. Nedala se," znovu zahučel Azusa. „Ruki, možná bys mohl, dluží ti," dokončil tím svým osobitým způsobem.

„No, Ruki, protože jsi mi uvařil, povím ti také to, kdy máme společné natáčení," usmál se.

Určitě by se hodilo projímadlo řízlé kyanidem.

„To by bylo dobré, Kou. Co chtěl ten brejlovec na škole?" doufal sem, že mi odpoví poslední z klanu, ale to jsem jen doufal.

„Nějaký letáčky, asi něco co pro Něj, zařizuje," vysvětlil. Proč prostě nemluví normálně?

„Díky, Azuso," co dělal Yuma, že ho poranila a nemluvil o Sakamakim?

„Sere mě tahle situace, bylo to klidný, jenže teď si sice hrajem na skupinu, přesto každej z nás chce urvat ten největší kus. Je to kurva otrava pro takovou nicotnou ženskou!" ozval se jakoby mi četl myšlenky, když konečně dorazil do jídelny a tvrdě dosedl na židli. „Skřet má pravdu, má u tebe dluh, třeba se ti to povede. Ty jsi s ní měl vždycky nejlepší chemii," začal se cpát.

„Není možné, aby se nechala chytit. Ne teď. Dluh má, její postoj k spravedlnosti známe, jen," nadechl jsem se prudčeji, „je možné, že jde opravdu o poslední možnost. Pak by se mohla ztratit navždy," tak jako moje legitimní rodina.

„Možná jen pro tebe Ruki," provokoval Kou. „Stále nezapomínej o koho jde a jaká je!"