10.září /středa 15:34/
Milý deníčku, (naposledy jsem na toto úžasné oslovení zapomněl, za což se ti velice a hluboce omlouvám.)
     minule jsem sem psal, že napíšu, až se stane něco zajímavého a ono ano, vážně se něco stalo. Nick, můj BFF, kamarád do deště, moje pravá ruka, Smrad, kterému mám chuť 24/7 vrazit, nevím, říkejte si tomu jak chcete, se se mnou vsadil....ano, vsadil. Sázky zní jako velice nevinná věc, a vskutku tak můžou ostatním tak připadat, ale to je jen falešná maska! Sázky jsou ďábel, samo peklo, Lucifer osobně, prostě a jednoduše jsou jedno velký špatný, a já idiot jednu takovou přijal! Vlastně to tady musím poupravit, špatný je to o co se vsadíte. A já se vsadil o svou smrt.

     Aby bylo jasno a nedošlo tady k nějakému nedorozumění, nejsem žádný, jak se v téhle době říká "Fuckboy", ale mám nějakou pověst, která do dneška byla pošpiněna už několikrát. A většinou to byla vinna mých kamarádů. Naše parta se skládá z dalších dvou exotů, takže jsme celkem čtyři, a nechci se nijak vychloubat, ale ve škole jsme docela oblíbení. Jak se říká jsme králové našeho ročníku, což je docela dost vtipné, protože kdyby věděli aspoň z poloviny jaký jsme doopravdy, naše korunka oblíbenosti by byla rázem pryč. Jsme jen malí hloupí kluci, kteří si dělají ze všeho prdel a kdyby jste měřili naši inteligenci, na moc vysoké číslo byste se nedostali. Ale to nemění nic na tom, že se mezi nimi cítím dobře a mám ty magory jednoduše rád. Jsme známý našimi legráckami a tím, že se navzájem moc rádi ztrapňujeme. Už od prváku to takhle chodí a není týden, kdy by se jeden nás nějak neponížil. Ale to zase odbočuju, zpátky k sázce a mé smrti.

     Tak jsme šli takhle s Nickem, Grahamam, Landonem po chodbě a já idiot jsem se otočil za jednou skupinkou třeťáků, ve které bylo pár dost známých firem. Princeznička Alisya, party man Kirk, dlouhán Jackson, roztažnožka Becky.....a další, které zná nepochybně celá škola.
Kvůli těmhle mentálům jsem se však neotáčel, zaujalo mě tam něco jiného, a to jeden chlapec. Nováček. Byl mezi tou namyšleností, která z nich vyřazovala skoro neviditelný, ale já si ho všiml. Nebyl jako oni, to bylo poznat na kilometry daleko, ale králové si ho z nějakého důvodu vzali pod svá křídla. Přece jen, tohle je můj deníček sem můžu napsat všechno, takže to řeknu na rovinu. Byl kurva hezkej! Roztomilej! S andělskou tváři! A já nevím co ještě....prostě se nedalo neotočit! Bohužel si toho ale všiml Nick, který nasadil svůj spiklenecký úsměv, který nenávidím a zároveň zbožňuju.

"Vsadím se, že nepůjdeš za Alisyou a nepožádáš ji o ruku." Promluví hrdě Nick, jakoby to byl ten nejgeniálnější nápad lidstva, u toho si posunul svoje oranžové kulaté brýle, které nosí úplně každý správný hipízák. Ani mě jeho výzva nepřekvapí, jen jsem čekal, kdy konečně někdo z nás vymyslí další volovinu, proto se na něho vyzývavě podívám, a na tvář nahodím sebejistý úsměv, který jsem podpořil rošťáckým leskem ve svých očích. Miluju tyhle sázky, i když jsou většinou neskutečně pitomé. Třeba jako takhle.

"Když mi řekne ano, budeš mě do konce tohohle roku oslovovat 'Vaše veličenstvo'." Vyslovím křeníc se jako blázen, protože mi to v tuhle chvíli připadá vážně jako úžasný nápad....jak ale říkám, jen v tu chvíli.

"A když ne, týden budeš chodit s rtěnkou na ksichtu, u které ti osobně vyberu barvu." Řekne na oplátku on, a tím je sázka u konce.

Graham s Landonem jdou samozřejmě jako doprovod s námi, aby mohli vidět, jak se ztrapním, protože to je nevyhnutelné. Je mi jasné, že řekne ne, ale trest, který mě čeká mi nepřijde až tak hrozný, proto do toho taky jdu, že. Sranda musí být.

Alisya a ostatní stojí u skříňek, já v závěsu s Nickem se vetřeme mezi ně, a když po chvíli upoutám pozornost jejich princezny, pokleknu sebejistě na jedno koleno. Už teď mě zvědavě pozoruje dost lidí, ale je mi to jedno. Proč by taky mělo? Jen ať vidí, jakého mají ve škole romantika! A tak předstírajíc, vytáhnu imaginární krabičku ze zadní kapsy u kalhot, než hrdým zvučným hlasem pronesu ta kouzelná slůvka.

"Alisyo, má lásko, vím, že tohle není úplně vhodné místo a vím, že se neznáme natolik dobře, abych mohl dělal takový velký krok, ale můžeš mi věřit, že když tohle dělám, tak to tak i cítím. Věřím že je to tak správné. Že mi dva jsme správní. Miluju tě s celého srdce a věř, že to nikdy nebude jinak. A tak se teď tady, před zraky tolika lidí ptám, vezmeš si mě?" Na konci proslovu rozevřu dlaně, jako bych ukazoval prstýnek a s pohledem do Alisyiných šedých očí čekám.

Všude kolem mě je ticho. Nikdo nevydá ani hlásku. Všichni jen čekají na Alisyinu reakci. Ta totálně vyvedená z míry nejdříve zrudne studem, jak moc jí je z toho výjevů trapně, než se jí v obličeji ukáže takové znechucení, že se dá jenom těžko popsat.
"Ano~." Zaznělo šeptem, skoro neslyšně a mě se v tu chvíli zastavilo srdce. A v ten samý moment mi také na tváři přistála taková facka, že mi málem uletěla hlava! To krasné skoro neslyšné 'ano' nezaznělo totiž od ní, ale vyšlo z tak trochu jiných úst. Ta sladká slůvka zašeptal Nováček. Všude kolem slyším hlasitý smích, ale mě hlavou běží jenom ten hlásek, a když mě popadne za paži smějící se Nick a neodkráčí se mnou pryč, naposled se zadívám na svoji snoubenku.

   Jak jsem říkal, on je moje smrt. Ten kluk -oprava- ten sexy kluk by si mě vzal?! Prosím? Vím, že tohle nemá být deníček o mých prvních láskách, prvním sexu a ani o ničem podobném, ale kurva co to bylo? On mi řekl ano!

Tak jak se vám líbí Nick? XP  Přijali byste jeho výzvu, nebo byste ho s tím poslali někam? Já osobně bych ho poslala někam...jinak doufám, že se vám další kapitola líbila :D Za každý hlas nebo hvězdičku budu ráda ^^

Vaše Steff