Obě se do sebe okamžitě pustili. Scarlet Miu zakousla hluboce do břicha a ta bolestně zavyla. Na břicho byla poslední dobou hodně citlivá. Své bývalé mamince to ale nemohla oplatit, protože by se přes štěňata nepřekousla hlouběji. A tak jí šla po krku. Vyskočila po ní a svalila ji na zem. Že Scarletina krku se začala řinout krev. Bohužel Mia neměla dostatečnou sílu na to, aby stiskla pořádně a tak jí Scarlet stihla podrazit tlapu. Mia spadla tesáky na jazyk - přesně tak, jak se jí to stalo při běhu pryč od Fenrise. Jazyk měla pořád napuchlý a teď to bolelo dvakrát víc, ale nemohla to teď vzdát. Vstala s třesoucíma se packama a s výhružným postojem.
„Buď jedna nebo žádná.” pronesla.
Zeměpsice se ještě víc roztřásla a mezi nimi se objevila trhlina. Scarlet po ní hrozivě štěkala.
„Myslela jsem si, že budeš hodnější, když nejsi potomek Lesopsa. Ty... Ty jsi ale daleko horší!”
Mia skočila přes trhlinu. Při dopadu je jí hrozivě podlomily packy, ale ona to nevzdávala. Nemohla dopustit, aby někdo, jako tahle fena udělala další zlou věc. Už nehleděla na to, že bude opět matkou. Brutálně se jí zakousla do břicha, protože věřila, že zlost není v Lesopsovi, ale ve Scarlet. Ta se jí snažila odehnat.
„Jsi zbabělá, když utočíš na budoucí matku! Styď se! Ty už nikdy nebudeš žít jako normální pes!”
Mia povolila stisk. Možná je to zbabělé. Na chvíli se jí zmocnila vina. Teď se nenarodí psi, co za nic nemůžou a to jen kvůli ní. Její nevnímavost Scarlet využila a zakousla se jí do ocasu. Mia už že všech těch šoků nedokázala cítit fyzickou bolest a tak se Scarlet vytrhla tím způsobem, že její bývalé mamince zbyla v tlamě špička jejího ocasu. Scarlet ho nechutně odplivla pryč a postavila se Mie tváří v tvář.
„Myslíš, že tímhle něco dokážeš, hloupé stěně?! Kvůli tobě tady zemřeme obě!”
„Tak ať! UŽ NEMÁM CO ZTRATIT!!!”
Mia se na ní znova vrhla. Tentokrát už zapomněla, co to znamená slitování. Zakousla se jí do břicha tak silně, že i kdyby čekala deset štěňat, teď už by žádné nebylo naživu. Scarlet vyla bolestí, ale Mia už nepovolovala. Zrovna v ten moment už se začal řítit úplně celý dům a na Miu mířila ta nejtěžší část.
„PUSŤ MĚ! ROZUMÍŠ?!”
Mia už nevnímala. Tohle trápení nebylo pouze kvůli Scarlet. Tuhle zlost si vybila za nezájem jejich Dlouhých pacek, za odpor sestry a jejich přátel, za útoky lišek, za zradu Pampelišky a za opuštění Lee, Raye, Čumáčka a Bílého hlídacího psa. Všechny tyhle emoce se v ní mísily, když zabíjela psa, který byl tou poslední kapkou její zlosti. Tenhle svět se na ní obrátil zády a ona už nechtěla pokračovat. Na její záda dopadl velký kus kamene a ona se schoulela je zemi. Její bývalá maminka byla už z bolesti v bezvědomí a tak ani neuhýbala přes smrtícíma troskama. A poté Scarlet trefil železný trám, který jí shodil do trhliny. Tohle byla Scarletina definitivní smrt a Mia jen čekala na tu svou. V dálce zahlédla tři zlaté psy, kteří od tohoto domu utíkají pryč, aby se zachránili. Ona už nikoho nezajímá. Poddala se osudu.

Ale jeden pes si nepřál, aby zemřela.