Svůj příběh jim Mia povyprávěla těžce. Ty vzpomínky byly strašné. Nijak ze sebe nedokázala dostat to dobré. Maminka se k ní přitulila.
„Neboj, Mio. Teď si našla nás."
Tohle teď Mia potřebovala: podporu.
Náhle se víc rozpršelo a začalo hřmít víc, než kdy předtím. Mia se začala třást zimou.
„Pojďte." řekl Fenris. Všichni se za ním vydali včetně Ťapky, který už s sebou vedl kočičí smečku.
„Ropene, neviděl si Aubrey?" zeptala se Scarlet Snipa, když si všimla, že černá kočka není k nalezení. Mia se náhle vzpamatovala že svých depresí. Kdo je zase Ropen? Pohlédla směrem, ke kterému její maminka mluvila a pak jí to došlo. Mluvila na Snipa! Ovšem, mí sourozenci mají také nová jména! Trochu se zastyděla nad tím, že jí to nenapadlo už dříve. Přišla ke své mamince, aby se jí na to optala. Teď už viděla věci jasněji. Dokonce si všimla i šarlatového obojku, který souvisel s maminčiným jménem.
„Copak se děje, Mio?" podívala se na ní maminka láskyplně. Vypadala ale čím dál víc ustaraně.
„Já jen... Zavolala by si bratry?"
Maminka vzhlédla. Snip, který byl nejdál a který se stále ohlížel po Aubrey napnul uši, když maminka zaštěkala:
„Ropene! Bucky! Sestra vás volá."
K Mie už blíže kráčel již zmiňovaný Snip, jehož nové jméno bylo Ropen. Další přiklusal k Mie Křikloun. Takže Křikloun se jmenuje Bucky?
Jediný, kdo ale nebyl jmenován byl Ufňukánek, protože s Miou za Fenrisem kráčeli téměř vedle sebe.
„Ufňukánku? Jak... se jmenuješ?" řekla Mia na rovinu. Znělo to hloupě, obzvlášť pro kočky, které mají od narození stejná jména a tak nechápaly, na co se Mia ptá. Ufňukánek zvedl hrdě hlavu.
„Sky."
Ufňukánek, tak vystrašený pes, ze kterého si kdysi Pískle utahovala, že by se měl jmenovat Pláč, se jmenuje podle oblohy? Jak krásné! Sky...
„Takže copak si to chtěla?" vytrhl ji z přemýšlejí Bucky. I když už se nejmenoval Křikloun, stále mluvil hlasitě.
„Em... Máte družky? Nebo štěňata?"
„Já měl družku, Vodítkovou fenu jménem Střela, ale nepohodli jsme se. Sice jsme oba chtěli být divocí, ale já chtěl za rodinou a ona za smečkou." připustil Ropen. Ach, takže ten tehdejší Snip, který družku nechtěl, už ji stihl mít za dva roky svého života? Tedy - již jako Ropen, snažila si zapamatovat Mia. Bucky a Sky nic neříkali. Mia chápavě kývla.
„Pojďte. Prolezeme těmito dvířky." pronesl Fenris. Mie došlo, že je vlastně celá mokrá, a tam, kam následuje Fenrise, si neuvědomovala. Vešla dovnitř jako jedna z prvních. Když se rozhlédla, zjistila, že se nachází v domě Dlouhých pacek. Trochu se jí zastesklo po tom jejím starém, ale divila se, že je tenhle tak velký.
Chvíli se rozhlížela, když najednou slyšela hlasité kroky. Napnula se a rozhlédla. Opodál kráčely dvě staré Dlouhé packy, mužská a ženská. Nebyly ale tak mladé jako Miiny, byly spíš ještě starší než Alfíkova ženská Dlouhá packa.
„Co se děje?” ptal se Fenris, kterému to očividně nevadilo. Přišel k Dlouhým packám a radostně se s nimi přivítal. Mia se nevěřícně třásla. Tohle se mi nějak nezdá. Copak by snad ke mně byly nějaké Dlouhé packy hodné?
Mýlila se. Dlouhé packy ji radostně přivítali. Mie to nejdříve připadalo zvláštní, ale pak jim přivítání oplatila. Už dlouho nepocítila lidské packy na své srsti. Bylo to příjemné. Za chvíli už uvnitř byli všichni. Dokonce i Ropen už našel Aubrey, která ležela na stromě.
Po chvíli se všichni rozešli do různých koutů domu. Mia zůstala na místě, přičemž k ní přišla její březí maminka.
„Maminko, jak se budou jmenovat?” usmála se Mia.
„Myslíš štěňátka? Ach, to zatím nevím, ale co kdyby se jedna jmenovala Mia?”
Tohle Miu rozesmálo. Mít tohle jméno jako štěněčí je nezvyklé.
„No ano, ale měla by jiného tatínka. Maminko, co se stalo s tím mým? Proč si nám nikdy neřekla, jak vlastně zemřel?”
Scarlet se napřímila a zvážněla. Očividně se jí o tom nechtělo mluvit.
„Mio... To je složité.”
„Ale maminko, já to potřebuju vědět, ušla jsem takovou dálku...”
„Nejde to. Prostě to nejde.”
Mia si připadala jako v propasti. Jako by to bylo vrozené, že si s její rodinou nerozumí. Nejdřív její sestra Bella a teď i maminka.

Když ale chtěla kráčet jinam, země pod jejími tlapkami se zachvěla...