Vlna běžela lesem, a Květině došlo že opustila smečku.
Rozhlédla se a běžela za ní, tak aby jí neslyšela.
Vzápětí někde praskla větvička a Květina i Vlna se zarazili.
Z křoví najednou vyskočil nějaký pes. Květina nestačila spatřit jeho tvář, než se proměnil ve stínového psa.
Někdo mi brání vidět toho vraha, pomyslela si nabručeně, když se silnýma nohama odlepila od země a letěla vzduchem.
K jejímu překvapení proletěla skrz stínového psa, a ten se bez váhání zakousl Vlně do krku.

Květina se probudila, a rázem byla na nohou.
Sluneční pes už vyšel, i když pořád slabě zářil.
Květina vyběhla z doupěte, a zastavila se před Alfou, která ležela u doupěte. ,,Co je Květino?" Zeptala se je Alfa, a Květina z jejího hlasu poznala smutek.
Ale ne, pomyslela si Květina s narůstajícím zděšením.
,,Vlna už odešla?" Chtěla vědět. Alfa naklonila hlavu na stranu. ,,Ano, ale jak víš že měla v plánu odejít..?"
Květina už jí ale, neodpověděla a běžela za Vlniným pachem.
Vlna šla očividně na území které, nepatřilo ani jedné jim známé smečce.
Květina přidala do kroku.
Pak Vlnu spatřila. Černobílá fena byla plná energie a sil, nadšeně se rozhlížela a když uviděl něco neznámého, očichala si to.
Květina sledovala jak jde k místu kde v jejím snu hlídkařku napadl vrah, ale nic se nestalo.
Povzdechla si, a došourala se zpátky do tábora.

Vlna se nikdy necítila tak svobodná. Jakoby... Jakoby si život který, vedla ve smečce nemohla naplno užít. Mohla dělat co chtěla, jíst kdy chtěla a nemít žádné pravidla.
Byla... Volná.
Postupovala dál lesem, a pach smečky se jí začala ztrácet. Nepatřila jsem tam, pomyslela si s narůstajícím odhodláním.
A teď mě čeká nový život.
Pak, po nějaké době spatřila hory. Stáli v kruhu, a Vlna si všimla malé škvíry, kterou se tak tak protáhla na údolí obklopené horami.
Byla tu krásná zelená tráva, horský potůček, několik kusů veverek a králíků, a hlavně... On.
Uprostřed stál zlatý pes a srst mu ve světle Slunečního psa zářila.
Vlna se chtěla dát na útěk, nebo bojovat, ale ten pes řekl: ,,Neboj. Jmenuji se Smaragd. Tohle území je mé, ale teď může být naše"

Terona netrpělivě přecházela sem a tam. Těšila se, až zase bude moct lovit.
Alfa právě vystoupila před doupě, a zvolala: ,,Smečko, ke mě!"
Když se všichni psi schromáždili, ozvalo se několik poznámek o tom, kde je Vlna.
Alfa je utišila a řekla: ,,Hlídkařka Vlna dnes ráno opustila smečku. Věřím že se vrátí, ale prozatím je tulačka"
Smečkou se ozvalo šeptání, a Tara slyšela i: ,,Udělala dobře. Ten vrah za chvíli zmasakruje celou smečku"
Ale, nepoznala kdo to řekl.
Naježila, se a čekala až Alfa bude rozdělovat lovce. ,,Ještě než vás vyšlu na lovecké výpravy, mám několik nových pravidel, ohledně bezpečnosti.
Hlídky teď budou chodit minimálně ve dvojici, a na noční hlídky minimálně v trojicích.
Nikdo kromě nočních hlídek nemá povoleno se v noci potulovat v lese, pokud mu nedám svolení.
Lovci si budou vybírat na lov ty, kterým bezmezně důvěřují: Nevíme totiž kdo to je. A to samé i hlídkaři. A v táboře budou vždycky zůstávat minimálně dva psi.
A potřebujeme novou funkci. Nazvala jsem jí Théta. Bude to léčitel, nebo léčitelka-ideálně nějaký hlídkař, který se bude starat o nemocné a zraněné. Tuto funkci udělím později. A teď..." Alfa si je všechny změřila pohledem. ,,Ranní lov povede Zlatá, vezme si sebou dva lovce a průzkumníka a odpolední lov povede Terona a vezme si sebou tři lovce a také průzkumníka"
Pak rozdělovala hlídky, a Terona si zklamaně sedla. Musí čekat do odpoledne.

Zlatá si vybrala za průzkumnici Korálu, a lovce Arona s Karmínem který, už měl povoleno lovit.
Zlatá se totiž nemínila zatěžovat s psi jako je Vločka. Věčně veselá, a dobře naladěná.
,,Kéž by ten vrah nakopal zadek i Vločce" Poznamenala sama pro sebe, ale Aron jí očividně slyšel a ušklíbl se.
Začali se plížit po pachu králíků, a použili klasickou loveckou taktiku. Vraceli se s třemi králíky, a veverkou kterou chytili cestou.
Zlatá se svalila před doupě a usnula.

Konečně nastalo odpoledne. Terona vyskočila na nohy a na svůj lov schromáždila Vouhsku, Teronu a Vločku. Průzkumníka vybrala Pírka.
Nadšeně vyrazila, a vyplázla jazyk.
Tak dlouho nebyla na lovu... Bylo příjemné cítit jiný pachy, než pořád ty samé.
Vydali se po stopě králíka, když se najednou prudce zastavila. ,,Cítím..." Začichal Pírko.
,,Zlatou laň!" Vykřikla Terona. Tu kořeněnou, sladkou vůni by poznala kdekoliv.
Pohlédla na všechny lovce, a projela jí vlna vzrušení. ,,Pojďme jí chytit!" Zaštěkala Vločka, a rozběhla se za pachem.
Terona jí následovala.
Vychutnávala si radost z běhu, natahovala tlapy a ladnými skoky se přenášela přes překážky.
Skrz větve stromů na ně zářili paprsky Slunečního psa a Terona všude kolem cítila kořist.
Koutkem oka zahlédla pohyb, prudce změnila směr a řítila se za vyplašenou veverkou která jí tak tak utekla na strom.
Necítila ale, zklamání. Už dlouho nebyla takhle šťastná.
Ostatní vypadali že jsou stejně nadšení jako ona. Měli vztyčené ocasy, vyplazené jazyky a vesele na sebe poštěkávali.
Vločka si povídala s Pírkem, a tak se Terona zařadila vedle Vouhsky a taky si s ní začala povídat. Vouhska se jí přiznala že doteď o Zlaté lani neslyšela, a tak jí Terona vysvětlila co to je.
Mezitím zpomalili, a zvedali čenichy aby zachytili pach Zlaté laně. Pírko nezůstal se zbytkem lovců, ale naopak zrychlil a zmizel v keřích před nimi, aby prozkoumal terén.
,,Cítím jí! Tudy!" Zaštěkal Pírko a rozběhl se přes mýtinu, prokličkoval pásem stromů a vynořil se na louce na druhé straně. Terona, Vločka a Vouhska pádili těsně za Pírkem. Našel její stopu! Chytíme Zlatou laň!
Skupina lovců přeletěla přes louku a vrhla se do lesa na jejím druhém konci. Teď už nezáleželo na tom jaký hluk dělají jejich tlapy dusající v suchém listí.
Terona ve vzduchu cítila náznak vůně kořisti ale stopa byla slabá. Daleko před nimi zašustil podrost a zapraskaly větve pod nohama velkého zvířete které se dalo na útěk. Bylo rychlejší než kdokoliv z nich.
Ne, tohle je marné, pomyslela si Terona zklamaně. Je moc rychlá a od začátku měla velký náskok.
Ostatní si to museli uvědomit také, protože náhle zastavili.
Přesto div neskákali radostí. ,,Takhle blízko jsme jí ještě nikdy nebyli!" Zaštěkala Terona.
Vouhska zavrtěla hlavou. ,,Abych pravdu řekla, nejsem si jistá, že to skutečně byla Zlatá laň" Řekla. ,,Možná to bylo obyčejné zvíře. Myslím že Zlatá laň by nedělala takový rámus. Ona přece létá jako stín, ne?"
,,Jen škoda že nám utekla" Řekla zadýchaná Vločka. ,,Smečka by ocenila i tu nejobyčejnější laň na světě"
Terona roztáhla nozdry, z hluboká se nadechla a ochutnala vzduch ale necítila ani náznak té sladké kořeněné vůně. Bylo těžké určit jestli se skutečně hnali za Zlatou laní nebo ne.
Stejně doufám že to byla ona.

Pronásledování vábivé vůně Zlaté laně je zavedlo daleko od tábora a cesta zpět už nebyla tak vzrušující. Pírko za sebou vlekl tlapy a do zad ho pálili paprsky Slunečního psa.
Přesto cestou ulovila několik hrabošů, a vypaseného ptáky který, si jich všiml příliš pozdě a skončil ve Vloččiných zubech.
I přesto že nenesli zrovna vítězoslavný úlovek, měl Pírko radost. Mohl se zúčastnit lovu na Zlatou laň, i když dopadl neúspěšně.
Terona a Vločka které, už se několika lovů na Zlatou laň zúčastnili, nadšeně štěkali.
,,Příště už jí určitě chytíme" Říkala Vločka a nadšeně mávala ocasem. ,,Už známe některé její triky"
,,A až jí chytíme, všechno se obrátí k lepšímu. Větrní psi nás odmění, zaženeme toho vraha a vše bude zase v pořádku" Přidala se Terona.
Když se vrátili do tábora, Alfu jejich úlovek moc nepotěšil, ale když jí řekli že skoro chytili Zlatou laň, lehce se usmála a pochválila je.
Beta na ně smutně hleděl. ,,Příště půjdu s vámi" Řekl naoko naštvaně, a pak vesele zavrtěl ocasem.
Pírko věděl že Beta chtěl ulovit Zlatou laň, už nějakou dobu. I on se účastnil několik pokusů na Zlatou laň, ale nikdy se nepodařili. To mu ale, nebránilo věřit že jí jednou chytí a vše se obrátí k lepšímu.
A já budu u toho, pomyslel si Pírko.

Čauky mňauky!
Je tu další kapitola, klidnější bez žadných zabijáckých sklonů.
ElfkaArlayna dovolila že jedna její postava může odejít, a já jí děkuju protože je jediná která, nechá své postavy abych je mohla třeba zabít(to zní drasticky.. Tak jinak. Aby je vrah mohl zabít... Když o tom tak přemýšlím, to nezní o nic líp XD)
No nic... Každopádně, jestli tu je někdo kdo by chtěl svojí postavu obětovat, napište mi do SZ.

A v jakém ročním období jste se narodili? Podle toho patříte do určité smečky:

❄Zima-Vodní Smečka💧
🌹Jaro-Lesní smečka🌲
🌞Léto-Ohnivá smečka🔥
🍂Podzim-Větrná smečka🌪

Tak do jaké smečky patříte? Já do Vodní smečky XD