Sáhl jsi do brašny a vytáhl váček s olověnky. Byl to tak ubohý nápad, že ho klidně mohlo vymyslet malé dítě. Podplatit stráže nejhlídanějšího města na světě? Dobrý pokus, hodně štěstí. Z váčku jsi vysypal na dlaň čtyři olověnky. Mohlo to stačit? To se dalo zjistit jen jedním způsobem.

„Dobrý den, pánové, dnes je opravdu krásně, že?" začal jsi první a doufal v zázrak, že hlídači uvidí peníze na tvé dlani sami a ty jim je nebudeš muset nabízet. Bohužel ti koukali jen do očí a čím dál vážněji.

„Co potřebujete?" ozval se jeden elf a vystoupil dopředu. Jeho fialová uniforma byla tmavší než ostatních, takže to musel být velitel. Koukal na tebe přísným pohledem a když zabloudil k penězům usmál se.

„Opravdu se snažíte podplatit stráže nejhlídanějšího města?"

„To stejné jsem si říkal taky." zaváhal jsi. Když se elf usmál podruhé hodil jsi mu peníze k nohám a dal se na útěk k bráně. Jen tak tak se ti podařilo podběhnout spouštějící se bránu. Otočil ses k dalšímu útěku, když jsi zpozoroval ostří šípu přímo před tvými oči. Stál tam mladý elf a sledoval tě. Nic neříkal, ale přeci jsi z něj měl respekt.

„Měl bych tě hned zastřelit." vyzíval tě mladík pohledem.

„Ale to bys nedostal zbytek peněz." podaří se ti mladého elfa přesvědčit, aby tě nechal za zaplacení jít? Hoď si šestistrannou kostkou. Pokud ti padne číslo od jedné do šesti, nepodařilo se ti mladíka přesvědčit a vydal tě zákonům Loustany.(Odečti si –1 políčko slávy a vrať se na 91.) Pokud ti padla jednička pokračuj na 41.