92

Než tvé boty stihly došlápnout na povrch dalšího prkna lávky, dřevo prasklo a ty ses s výkřikem potopil do bažiny. Máchal jsi rukama a nohama a snažil se mermomocí udržet hlavu nad hladinou, ale marně. Stonky rostlin všude kolem tebe táhly níž a níž. V jednu chvíli ti něco hladkého a tvrdého zavadilo o ruku. Neváhal jsi a automaticky sevřel malou věc v dlani a nepouštěl. Když už jsi ztrácel naději, že kouzelnou loutnu nikdy nespatříš, někdo ti sevřel ruku a vší silou tě vytáhl nad hladinu. Vykašlal jsi vodu a opřel se o lávku, na kterou tě někdo položil. Třebaže jsi měl oči zalepené vodou a bahnem, uviděl jsi nad sebou několik postav. Jedna z nich se k tobě sklonila a pomohla se ti dostat se na nohy.

„Příště opatrně, nechceme z bažiny lovit další lidi." usmála se a podala ti ruku. „Jsem Araela, a ty, málem utopenče? Jak ses sem dostal?" vypověděl si ji svůj zážitek s prknem a pár detailů poupravil. Pro jistotu. Vzpomněl sis na věc v dlani, kterou jsi doteď křečovitě svíral. Otřel jsi z kulaté věci bahno a spatřil stříbrnou minci, která lehce problikávala. Chceš ji ukázat dívce Araele (9) nebo si nález necháš pro sebe (40)?

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top