Zavrtěl jsi nad vlastními myšlenkami hlavou. I z dálky vypadala mince až moc daleko od kraje lávky. Nemusel jsi na ni dosáhnout, nemluvě o tom, že se mohla lávkou propadnout a ty bys spadl do bažiny. Nebylo rozumné ani nad takovou informací přemýšlet.

Prošel jsi kolem poblikávajícího předmětu a nevěnoval mu žádnou pozornost. Tak moc ses soustředil, abys mu nevěnoval ani jediný pohled, že sis nevšiml mokré kaluže na zemi a uklouzl. S pořádným žuchnutím jsi skončil na zemi a pořádně si postěžoval na bolení zad, kterými si přistál přímo na vystouplém prkně. Pokračuj na 47.