Utíkal jsi, jak nejrychleji jsi mohl. Nohy tě bolely a v hrudi tě pálilo. Vidina zatčení nebo nedej bože smrti tě však hnala dál. Před sebou jsi viděl dav lidí. Přesně to, co jsi potřeboval. V davu bylo jednoduché splynout s davem a ztratit tak své pronásledovatele. Vběhl jsi do davu a když ses dostal dostatečně daleko, odhodil jsi plášť – své maskování na zem. Zpomalil jsi krok a sjednotil pohyby i pohled s okolním davem. Věc, kterou ses v zámku naučil perfektně. Splynout sokolím, aby nikdo nepoznal, že posloucháš. Nikdy bys nevěřil, že tu schopnost využiješ i při záchraně vlastního života. Pokračuj na 100.