„Promiň, ale nemám tolik peněz, abych mohl zvát každého, kdo se mi připlete do cesty." pokrčil jsi omluvně rameny a vytáhl z váčku dva olověnky (odečti si z vybavení -2 olověnky), které po tobě výčepní chtěl. Araela mohla jasně slyšet, že peněz je ve váčku ještě dostatek, ale neříkala nic. Napsala uhlem mohutnému muži něco na papír a pak se zas věnovala tobě.

„Kam jsi říkal, že jdeš?"

„Neříkal."

„Kam jdeš?" naklonila se dívka přes stůl, aby tě lépe slyšela a nemusel jsi křičet na celou hospodu. Povzdechl sis a vypověděl Araele nějaké informace ohledně své cesty. Informace o tom, že tě někdo honí a co s loutnou zamýšlíš jsi vynechal. Čím méně lidí ví o kouzelných schopnostech loutny, tím lépe.

„Takže hledáš společníka," ozvala se Araela a vytrhla tě tak z přemýšlení. Společníka? Jakože chtěla jít s tebou? Proč? „Já totiž ráda půjdu s tebou. Nemůžu tě nechat se samotného toulat po bažinách. Na oplátku chci jít s tebou." usmála se a než jsi stihl mrknout už stála vedle tebe a tahala tě ze židle.

„Počkej, to už chceš vyrazit teď? Však je venku tma!" protestoval si. Opravdu se venku snášela noc, a i přes mlhu všude kolem byl vidět jasný měsíc na obloze.

Nakonec plavovláska svolila a nechala tě v budově hospody přespat pod podmínkou, že zítra ráno vyrazíte spolu. Pokračuj na 75.