„Na co by mi byly peníze? Jako voják dostávám mnohem vyšší plat než pár olověnků." kývl ke tvé brašně. Prohlédl sis ho rychlým pohledem od špičaté hlavy po špičaté boty. Fialová uniforma byla už zašedlá a na některých místech zašívaná.

„Myslím, že ty peníze potřebuješ. Minimálně na novou uniformu." mladík napjal luk víc, ale nestřílel.

„Pozor na to, co říkáš, člověče. Tady nemáte nejvyšší postavení. Tady platí drsná pravidla elfů!" vyhrožoval, ale stále nestřílel.

„Dobře, když ty peníze nechceš, udej mě." pokrčil jsi rádoby ledabyle rameny. Ledabyle ses však vůbec necítil. Bál ses, že řekneš jedno špatné slovo a elf nebude váhat s výstřelem.

„No dobře." svěsil lučištník zbraň a natáhl ruku. Vložil jsi mu do ní šest olověnků a proběhl kolem něj. Mladík stál a rychle strkal peníze do kapsy. Za branou se ozvalo troubení. Slyšel jsi, jak dalším vojákům tvrdí, že jsi běžel na druhou stranu. V hlavě jsi mu poděkoval a běžel dál do středu města. Pokračuj na 100.