Jediné, co jsi za tu vteřinku viděl koutkem oka, než bylo po všem, byla plavovlasá dívka s pochodní v ruce. Tedy, pochodeň tam ještě chvíli zpátky nebyla, ale teď plála jasným oranžovým až růžovým plamenem. Jen, co se s pochodní k nestvůře přiblížila, hned tě pustila a utekla do bažinných vod pod sebou. Vykulil jsi oči, ale ne kvůli statečnosti dívky, Tvůj vytřeštěný pohled patřil prchající obludě. Jak se někdo může bát ohně, jako kdyby pohlédl smrti do očí?

Dívka ti podala ruku pokrytou prachem a vytáhla tě na nohy. Měla na sobě prostý oděv, o kterém jsi věděl, že patří lidem z bažiny.

„Musíš být unavený. Boj s kingou není jednoduchý a zapotí se u něj i největší hrdinové, hlavně když nemají oheň." usmála se a pokynula ti rukou, abys ji následoval. „Zrovinka jako ty." Z neznámého důvodu její slova vyzněla až moc ironicky.

Poděkoval jsi dívce a už se chtěl vrátit, když sis všiml kousek od můstku znovu vykukující oči bažinné obludy – kingy. Dobře, možná nebude od věci se dívky držet, dokud tu ta příšera bude. Dívka se na tebe otočila a na šedých očích ji šlo vidět, jak moc dobře tě odhadla. Moc dobře si uvědomovala, že půjdeš za ní. Nečekaně tě popadla za ruku a rozběhla se.

„Pojďme do vesnice, tam mi všechno řekneš!"

Během cesty stále hlubším a hlubším lesem nezavřela dívka pusu. Dozvěděl ses mnoho věcí, počínaje dívčiným jménem — Araela, odkud pochází — z jedné ze dvou vesnic postavených na bažině a další věci. Araela byla dost mladá na to, aby se potloukala bažinou sama, ale vypadal zkušenější než ty. Hravě přeskakovala nebezpečné části, na kterých ti musela častokrát pomáhat.

Za pár hodin jste dorazili do jedné ze dvou vesnic Dvojčat. Nevěděl jsi, která to mohla být, protože jste za cestu sem tolikrát změnili směr, že jsi byl naprosto zmatený.

Araela tě zavedla do hospody, posadila na jednu ze židlí u stolu a sama si sedla naproti.

„Takže, kam máš namířeno poutniče?" vyzvídala Araela. Mezitím na stůl mezi vás postavil vysoký mohutný muž dva korbely s pitím. Neodcházel a jen vyčkával. Araela si ho zprvu nevšímala, ale pak se na tebe s prosbou v očích podívala.

„Objednala jsem nám pití, ale nemám peníze. Mohl bys to prosím zaplatit?" vykulil si oči. Ona si objednala pití, ale nemá peníze? Zaplatíš jenom svou porci a necháš svou zachránkyni se o sebe postarat (68) nebo se ji za laskavost odvděčíš (12)?