Tady máte speciál za 10K, je to neuvěřitelné jak ty přečtení rostou. Nejenom u tohoto ale u všech příběhů. Děkuju moc 💕
Užijte si část.
18+

Pohled Honzy:

,,Miško, mám takový nápad."
,, Jaký pak Honzí."
,, Pamatuješ jak si mi řekl, že si to můžeme prohodit. Nikdy jsem toho nevyužil ale teď mě něco napadlo. Musíš mi ale věřit."
Vypadal, že nad tím přemýšlí.
,, Věřím ti."
Usmál jsem se a vzal ho za ruku.
Před hracím pokojem, jsem se zastavil. Vyndal jsem z kapsy u kalhot sametový šátek.
,, Opravdu můžu? "
Zeptal jsem se nejistě.
Zhluboka se nadechl a přikývl. Zavázal jsem mu oči a otevřel jsem pokoj, kde je pro Míšu menší překvápko. Vedl jsem ho doprostřed místnosti, kde jsem ho nechal stát a mezitím si šel pro už připravené věci na skříňce. Vzal jsem roubík s důtky a přešel zpět k Míšovi.
,, Svléknout " přikázal jsem. Michal okamžitě poslechl. Když si sundal  všechno oblečení , dal jsem mu roubík a rukou pobídl Marka ať přijde blíž. Začal jsem důtkami přejíždět po Míšovém těle a občas lehce švihl, zatímco Marek přišel k Michalovi ze zadu a začal mu předjíždět po zádech.
,,Hobfno? " zahuhňal Michal.
Marek si jen položil prst na pusu abych byl ticho. Jen jsem přikývl a švihl Michala po břiše. Marek začal něco Míšovi šeptat, bohužel jsem neslyšel co. Michal jen co slyšel Markův hlas, tak se otočil a chtěl si sundat šátek. Avšak to jsem nedovolil a chytil mu obě dvě ruce.
,,Míšo to jsi snad zapomněl kdo má teď velení?" Zašeptal jsem mu do ucha. Chytl jsem mu ruce a dovedl ho kousek dál kde jsem mu připoutal ruce k trámům...

Pohled Michala:

Honzovi jsem věřil i když jsem měl trochu strach. Byl nezvyk vidět jen tmu ale zanedlouho jsem si zvykl. Vešli jsme dovnitř a Honza mě někde nechal. Něco zachrastilo a pak mi Honza nařídil ať se svléknu. Samozřejmě jsem ho poslechl, pak jsem cítil jak mi dává do pusy roubík a jak nečím, nejspíše důtky přejíždí, po mém těle a občas mě švihne. Najednou jsem na zádech ucítil ruce, ale Honzovy to být nemohly, protože jsem stále cítil důtky na svém těle.
,, Neboj se Míšo, nic hrozného se ti nestane. Užiješ si to, věř mi." zašeptal mi někdo do ucha.  Ten hlas já ho znám. Moment, Marek, to není možný, co tu dělá? Musel jsem se přesvědčit jestli se nepletu, tak jsem se otočil a chtěl si sundat pásku, ale Honza mi to nedovolil, chytil mi ruce a dovedl mě o kousek dál, kde mi ruce  hned dal do pout. Třikrát mě rychle švihl přes bradavky. Unikl mi tlumený sten. Další rány jsem ucítil na zádech a zároveň jsem ucítil polibky na hrudi. Polibky směřovaly stále níž a níž. Zanedlouho mi ho Marek začal kouřit. Téměř ve stejnou chvíli do mě Honza vnikl. Honza byl tvrdý zatímco Marek něžný. Ta rozdílnost mě ještě víc vzrušovala. Cítil jsem bolest a slast zároveň. Byl to nepopsatelný pocit. Když jsem cítil, že už brzo budu snažil jsem se přes roubík Marka varovat.
,,To je zbytečný, stejně se neodtáhne."
Pošeptal mi Honza do ucha. Právě tohle mi stačilo, abych dosáhl vrcholu.
Honza mi sundal šátek z očí a já konečně viděl. Marek se postavil a naklonil se tak, aby mi mohl zašeptat do ucha.
,, Měl by ses ochutnat."
Sundal mi roubík a políbil mě.
,, Doufám, že to nebylo naposledy."
Vzal si svoje oblečení a odešel. Honza mě odpoutal a zkontroloval, jestli mi neublížil.
,, Nebylo to moc... nevěděl jsem jestli..."
,, Bylo to úžasné Honzo. Možná ti nechám volnou ruku častěji."
Políbil mě, vzal si mě do náruče a uložil do postele. Lehl si ke mě a majetnicky si mě k sobě přitáhl.
,, Už tě nepustím."
My dva k sobě prostě patříme o tom není pochyb...

Snad se vám část líbila a zase někdy u dalšího speciálu ❤️
Děkuju čertíku bez tebe by tohle ještě dlouho nevyšlo 💕