Pohled Honzy:

Jen co jsme vešli do Míšova bytu, začali jsme se líbat. Nevím, kdo začal ale na tom nezáleží. Po paměti jsem nás za neustálého líbání vedl k té místnosti ve které jsem byl minule zavřený. Cestou jsme ze sebe vysvlékali oblečení. Bylo to jakoby jsme byli mimo realitu, teprve ve chvíli kdy jsem zády narazil do dveří, jsme se přestali líbat. Michalovi hned došlo, co je za těmi dveřmi. ,, Počkej Honzo proč..." Umlčel jsem ho polibkem. ,, Nebojím se." ,, Ale já jo, nechci ti zase ublížit.. už nikdy ti nechci ublížit." ,, Neublížíš a jakmile mi to bude ubližovat zastavím tě." Otevřel jsem dveře, vzal ho za ruku a vešli jsme do té místnosti. Tentokrát jsem si jí pořádně prohlédl, lavička a vedle rákoska, v rohu mě již dobře známá klec, v druhém pak dřevěný kříž s pouty a mechanickým vibrátorem. Nejvíc mě ale upoutal stůl, na kterém leželi například roubíky, Venušiny kuličky, vibrační vajíčka, bičíky, anální kolíky. ,, To nejsou obyčejné kolíky a vajíčka. Jsou to elektro stimulátory." Dobře tímhle mě navnadil. ,,Jak fungují?" ,, Chceš je vyzkoušet?" Přikývl jsem. Ukázal na lavici a vzal vajíčko. Šel jsem tam kam ukázal a přehnul se přes ní. Pak do mě dal to vajíčko, šlo to mnohem líp než poprvé. ,, Připravený?" ,, Ano.. pane" ,, začnu mírně." Najednou jsem ucítil jemné lechtání něco jako.. slabý elektrický šok. ,,V pořádku? Mám zvýšit intenzitu?" ,, Ano prosím." Znovu jsem dostal šok tentokrát silnější. Pak dva rychle za sebou. ,, Neměl bych dostat na zadek?" ,,To bys asi měl." Otočil jsem hlavu, aby jsem na něj viděl, pohled mu na vteřinu sklouzl k rákosce ale pak se otočil a šel pro bičík. ,, Můžeš jí použít.. kdyby něco zastavím tě." ,, Honzo.." ,, Nemám strach, věřím ti." Přišel zase zpátky ke mě a vzal do ruky rákosku. ,, Kdyby to bylo moc tak řekni." Kývl jsem na souhlas a očekával první ránu...

Pohled Michala:

Nechtěl jsem tu rákosku použít ale ujistil mě že můžu. Pořád mi nejde do hlavy, jak mi může potom všem tak moc věřit. ,, Kolik myslíš, že si zasloužíš ran?" Řekne deset, určitě řekne deset. ,, Dvacet" ,, Patnáct s tím že co rána to jeden šok." ,, Souhlasím." Tak jo. Dal jsem mu první ránu a zároveň šok. ,, Jedna" vydechl. Snažil jsem se dávat co nejmenší a nejméně bolestivé rány. Když jsem dal malou ránu dal jsem silnější šok a obráceně. Až tu poslední ránu a šok jsem dal největší. Už zase měl zadek úplně červený, vyndal jsem z něho vajíčko a políbil ho. ,, Dobrý? Slibuji že tohle byl na dlouhou dobu poslední trest ne-li úplně poslední." ,, Jo dobrý a neměj obavy já něco vydržím." Pár minut na to už spolu ležíme v posteli a tulíme se. ,, Jakto že mi tak moc věříš?" ,, Protože tě miluju Míšo." ,, Já tě taky miluju a proto jsem ochotný se vzdát svého způsobu života a být normální přítel." ,, Nemusíš to dělat, líbí se mi to." ,, Já chci a neříkám že už nikdy nic z toho nepoužijeme, jen že to omezíme." ,, Dobře" ,,Chci se tě na něco zeptat." ,, Poslouchám" ,, nechceš se ke mě nastěhovat?"...

Přijme Honza Michalovu nabídku? Co když se dozví něco co všechno změní?