Pohled Honzy:

Probudil jsem se a všechno mě bolelo, na několika místech jsem měl odřeniny skoro až do krve a spoustu fialových modřin. Pomalu jsem začal vzpomínat na to co se včera dělo, chtěl jsem aby mi ukázal kam až to může zajít a on to udělal a rozhodně mě nešetřil. Mohl jsem ho zastavit, stačilo jedno slovo. Tak proč jsem to neudělal? Je to zvrácené ale líbilo se mi to, líbila se mi ta bolest, kterou mi způsoboval. Měl bych se ho bát, já k němu ale mám ještě blíž než předtím a věřím mu ještě víc. Ještě že dneska nemusím do práce asi bych to nezvládl. Oblékl jsem se a když jsem vycházel z pokoje narazil jsem do Michala. ,, Omlouvám se" ,,To já se omlouvám včera jsem to přehnal. Neměl jsem v úmyslu ti ublížit." Políbil jsem ho ,, Neublížil si mi, chtěl jsem aby si mi ukázal kam to může zajít. Udělal jsi jen to o co jsem tě žádal." ,, Viděl jsem co jsem způsobil, viděl jsem ty šrámy. Správně by si měl chtít odstoupit od naší dohody." ,, Já ale nechci, to co si dělal se mi líbilo a nechci to mezi námi skončit. Vím že ti můžu věřit." ,, Doufám že na dnešek nemáš plány, protože ti to vynahradím." Opravdu mi to vynahrazuje celý den, vzal mě na oběd, pak jsme se procházeli po městě a povídali jsme si. Tohle by se dalo brát jako rande a já si cením toho že trochu otevřel. Ukázal mi jeho jemnou stránku. Díky tomu ho miluju ještě víc. Počkat co?...

Pohled Michala:

Dneska jsem upustil od svých metod a strávil jsem s Honzou den jako kdyby jsme byli normální pár. Momentálně ležíme na gauči a Honza mi leží v náručí. ,, Tohle je mi téměř cizí ale je to pěkné." ,, Tohle jedna z těch nejlepších věcí ve vztahu, tyhle chvíle kdy si jenom užíváme vzájemnou přítomnost." Tohle se mi začíná až nebezpečně moc líbit. ,, Musím ti něco říct."...

Co asi chce Michal Honzovi říct?