Pohled Michala:

,,Ano měl, kdysi byl můj..byl jako ty." ,, Takže říkal pravdu." ,, Nevím co všechno ti řekl ale jsem si jistý že minimálně polovina toho, není pravda." ,, Takže ty jizvy nemá od tebe, ty jsi mu neublížil, ty jsi neignoroval jeho záchranné slovo.?"  ,,Ty jizvy sice má ode mě ale nikdy bych neignoroval záchranné slovo to přísahám. Vždycky jsem dělal jen to, co mi dovolil." ,, Tak proč to mezi vámi skončilo?" ,, Protože...jsem začínal něco cítit k někomu jinému..k tobě." ,,To ty jsi to skončil?" ,,Ano já." ,, Míšo..." Mám takový pocit, že mi tak úplně nevěří. ,,Ty mi nevěříš, že ne?" ,, Chci ti to věřit, strašně moc chci." Položil jsem mu ruce na tváře a podíval se mu přímo do očí. ,,Tak mi věř, sakra jak dlouho mě znáš? Nelhal bych ti, rozhodně ne v něčem takovém." ,, Nevím co mám dělat, nechci udělat chybu." ,, Honzo prosím, o tohle mu jde. Chce mi zničit život, bez tebe to nezvládnu." ,, Kdyby jsi to už jednou nepřehnal tak bych ti věřil jenže...asi bych se od tebe měl držet dál." ,, Honzo ne.. prosím miluju tě." ,, Možná se někdy dáme zase dohromady, kdo ví." Tohle se neděje, tohle ne. Dlouze mě políbil, smutně se na mě podíval a odešel. Nepřišel jsem o něj kvůli Dominikovi, že ne? Tohle nenechám jen tak...

Pohled Honzy:

Možná jsem udělal chybu, pravděpodobně jsem jí opravdu udělal ale něco ve mě mi říkalo, že to musím udělat. Napsal jsem Michalovi vzkaz, že si beru dovolenou, aby jsme se nemuseli nějakou dobu potkávat. Sám to asi nezvládnu, potřebuju s někým mluvit. Vzal jsem mobil a najel na první kontakt, který mě napadl. ,, Ahoj potřebuju si s někým popovídat máš čas?" ,, Jasné čo máš na srdiečku?"...

Komu Honza volal a co všechno mu řekne nebo jí?