„Vida, vida. Tak nakonec tě dostanu zde, Harry Pottere.“ pronese chladným hlasem k ležícímu chlapci.

Mezitím, co se černovlásek pokouší vstát, Voldemort namíří hůlkou na vyvrácené dveře ošetřovny. Ty se kouzlem opraví a zavřou. Lehce zazáří černým světlem.

„Nechceme přece, aby nás někdo rušil, že, Harry?“ otočí se k mladíkovi, který už stojí, ačkoli se vyčerpáním třese.

„Jak se ti líbil ohýnek, Tome? Moc ses teda neopálil. Asi máš málo pigmentu.“

Voldemortova beznosá tvář zrudne vzteky.

„Možná jsi zabil většinu mých služebníků, ale teď tě nezachrání nic, ty ubohý kříženče.“

„Říká kreatura, jejíž otec byl mudla. Nic lepšího tě nenapadá?