Zhmotní se na ponurém místě.
Jinde, ve světě živých, by mohl obdivovat krásu zelené mýtiny s křišťálovým jezírkem uprostřed, ale tady je tma a mrtvo.

Všude kolem něj prochází lidé. Dospělí, staří i děti. Nikdo se zde nezdržuje, všichni postupují směrem k bílé bráně, jedinému světlému objektu zde.

Srdce mu povyskočí, když pár metrů od průchodu zahlédne známou čupřinu černých vlasů. Dech se mu však zadrhne, když černovlásek udělá krok bráně.

„HARRY!“ vykřikne, až ostatní poskočí úlekem.

Nedbá na ně a uhání ke svému příteli.

Brýlatý chlapec se otočí po zvuku známého hlasu a vytřeští oči.

„Draco! Co tu děláš?“