Po odchodu ředitelky koleje zůstali studenti koukat na portrét. Nikdo nevěděl, co říct, protože, ať byl jakýkoliv, všichni měli Harryho rádi.

Hermiona pohlédla na Rona, který raději koukal na zem, než aby se odvážil zvednout hlavu. Uši měl rudé studem.

„McGonagallová má svatou pravdu. Naše chování bylo nepřípustné. Přece nezradíme kamaráda jen proto, že je jiný?“ prohlásil do ticha Neville.

Někteří sedmáci souhlasně pokývou hlavami. Tohle už bylo přes čáru.

„Rone..“ zašeptá Hermiona k zrzkovi.
„Měli bychom ho navštívit a omluvit se mu..“

Dívčin přítel konečně zvedne pohled.

„Máš pravdu, Mio. Ale nevím, zda se mu dokážu podívat do očí.“