Vlci mají 200 milionů pachových buněk. Lidé jen 5 milionů. Vlci mohou ostatní zvířata cítit na vzdálenost větší než 1,6 km.

Vlci mají 20x lepší sluch než člověk.

Nejmenší vlci žijí na Středním Východě a mohou vážit pouhých 13,5 kg. Největší vlci obývají Kanadu, Aljašku a bývalý Sovětský svaz, kde můžou dosáhnout až 80 kg.

Vlci vyjí proto aby kontaktovali oddělené členy své skupiny a shromáždili smečku před lovem nebo upozornili na konkurenční vlčí smečku. Osamělý vlci budou výt proto, aby přitáhli kamarády nebo jen proto, že jsou sami. Vlčí vytí trvá jen asi 5 sekund, ale může se zdát delší, když se do vytí tapojí celá smečka.

V současnosti žije asi 50 000 vlků v Kanadě, 6500 na Aljašce a 3500 v dolní části USA. V Itálii mají méně než 300 vlků, ve Španělsku kolem 2 000 a v Norsku a Švédsku mají společně méně než 80 vlků. V Polsku žije asi 7 000 vlků a v Rusku pak 70 000.

Vlci mohou uplavat více než 13 km. V plavání jim pomáhají malé můstky mezi prsty.

Hladový vlk může najednou sníst až 9 kg masa. Což je podobné jako by člověk snědl 100 hamburgerů.

Březost samice trvá 65 dnů. Mláďata se rodí hluchá a slepá a váží pouhých půl kg.

Jeden vlk může uběhnou až 200 km za 24 hodin.

Vlčice může mýt až 6 mláďat.

Odhaduje se že vlk se dožívá až 13 let.

Vytí vlka můžete slyšet až na 10 km.

Vlčí mláďata se rodí z modrýma očima. Behem 8-16 týdnů se změní na žluto-zlaté.

Vlci mají nízkou loveckou úspěšnost. Chytí asi 1 z 10 zvířat které sledují. Aby si zajistili dostatek potravy, musí lovit často a otestovat mnoho zvířecích kořistí.

Úmrtnost vlčích mláďat ve volné přírodě je nejméně 50%. Hlavními příčinami úmrtí je nemoc, podvýživa, pumy, medvědi a lidé.