Severus se vzteky třásl při pouhé myšlence na dnešní setkání. Potterovic rodinka se nezapře. Ovšem neočekával, že jeho syn bude až tak prohnilý. Tak arogantní chování neměl ani James v jeho letech. Ten kluk nemá zábrany vůbec v ničem! A ještě si troufá snižovat jeho kvalifikaci, jen proto, že by ho nenapadlo, že je James Potter až tak podlá krysa. Při představě, že s tím klukem bude muset spolupracovat, se mu zvedal žaludek. Z rozjímání ho vyrušilo zaklepání a mezi dveřmi se objevila střapatá hlava jeho synovce.

"Ahoj strýčku!"

Chlapec vběhl dovnitř a svého strýce bez okolků objal. Nikdo jiný by si to nedovolil a nikomu jinému by to ani neprošlo. Ale svého synovce Severus miloval nade vše, takže tenhle projev lásky vždy toleroval.

"Thomasi, jsem rád, že jsi přijel! Tak povídej, jak se ti vede?"

Na malý okamžik si dovolil zapomenout na Potterovy a celou předešlou situaci.

"Teď už je to v pohodě, ale ty první dny byly fakt těžké."

"Říkal jsem ti, že ta škola je náročná. To ty ses hádal, že tam chceš."

Severus si nemohl odpustit poznámku o Thomasově rozhodnutí. Nechtěl ho na Proelia ludo pouštět, ale hoch byl paličatý, stejně jako jeho otec.

"Tak to není, strýčku. Bylo to těžké mou vlastní vinou."

"Tomu moc nerozumím, Thomasi."

"Hned první hodinu jsem se nepohodl s mentorem, ale uznal jsem svou chybu. Ovšem spolužáci měli za to, že jsem se choval neuctivě."

"Ach tak. No nedivím se tomu. Kterýkoliv z učitelů nebo mentorů na Proelia ludo je vážený a projev neúcty se netoleruje. Trochu mě ale překvapuje, že mi ředitel neposlal žádné napomenutí a ani při dnešní schůzi mi nic neřekl. Zrovna Williams na tomhle nesmírně lpí. Jak se to tedy vyřešilo?"

Thomas se nepříjemně ošil, tušíc, že až řekne jméno svého mentora, tak se strýc rozčílí. Proč o tom vlastně začínal?

"No, vlastně mi oznámil, že jeho kvalifikace je dostatečná a pokud chci být prvním, kdo ho v souboji porazí, můžu mu to předvést. Pak jsme si to v soukromí vyjasnili a od té doby je všechno v pořádku."

Severus svého synovce pozorně poslouchal a začínal mít dojem, že mu něco podstatného uniká.

"Počkat, tys mentorovi vytýkal jeho kvalifikaci? Jak sis něco takového mohl dovolit? Kdo je tím mentorem?"

Thomas Parker sklopil zrak a špitl tak tiše, že nemít Severus dobrý sluch, tak by se jistě přeslechl.

"Mentor Potter."

"Potter? Tak Potter vás učí? V tomhle ohledu však platí výjimka, jistě jsi zcela správně poukázal na jeho kvalifikaci."

Severus byl na svého synovce pyšný a měl určitý pocit zadostiučinění, který však netrval dlouho.

"Ne, nebylo to správné, strýčku."

"Cože? Je to Potter, Thomasi! Jeho otec bezdů-"

"Ano, jeho otec zabil toho mého. To moc dobře vím, ale pan Potter není jako jeho otec a každopádně je skvělý mentor. Vždyť ho ještě nikdo neporazil!"

"Nevykládej hlouposti, Thomasi! Dneska jsem měl tu možnost oba vidět spolu. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet! Vždyť se i k sobě chovají jako cizí a hádají se!"

Thomas civěl na Severuse jako na svatý obrázek. Tak proto pro mentora přišli ti muži! Mlčel, ale přesto věděl, že má pravdu. Harry Potter není jako jeho otec.