Subaru:
Probudil jsem se na posteli, ale v cizím pokoji. Jak jsem se sem dostal? Jak jsme se dostali z pod knihovny? A jak se jmenuje ta dívka? Posadil jsem se a rozhlidnul. V křesle seděla ona a spala. Přešel hsem k ní a nahl se. Prohlížel jsem si ji z blízka. Najednou otevřela oči. Lekl jsem se a spadl na zadek. Její oči byli jako láva.,, jak ses vyspal, Su-ba-ru?" usmala se. Jak zná moje jméno?,, jmeno mi řekl Reiji-san. Omluv mě jdu za Yui-chan" zase se usmála,, počkej!" jak jsem to řekl zabouchla dveře. Otevřel jsem je ale nikde nebyla. Jak může být člověk tak rychlý? Šel jsem za Reijim. Který mi řekl že se jmenuje Shiro Sakura a že tady bude bydlet.
Sakura:
Zítra mám 18 narozeniny a nejsem z toho vůbec nadšená. Než mě rodiče vyháněli řekli mi, že v den mých osmnáctin mě přijdou zničit. Proto se teď a dva dny vypařím. Šla jsem do pokoje si sbalit batoh.
Yui:
Rano jsem se probudila a vzpomněla si na narozeniny Sakury. Musím připravit oslavu. Vzbudila jsem ostatní kromě Sakury a premluvila je. Když bylo vše hotové chtěla jsem jít jí vzbudit, ale Saki-chan stála ve dveřích.,, Překvapení!" zvolali všichni. Sakura stála s udivenym pohledem. Čekala jsem že se rozzari nebo rozplace štěstím, ale ona sklonila hlavu, zatla ruce a šla k východu ze sídla.
Sakura:
Je to od nich milé, ale kazí mi plány. Chtěla jsem se poutají vyparit.,, co se děje?" zeptala se se smutným výrazem Yui.,, Nic. Vrátím se za dva dny" s tím jsem odešla. Všichni na mě koukali jak na vyvoranou krisu, která neumí odplácet za snahu. Šla jsem do města a pořád se otáčela jestli mě někdo nesleduje. Upíří rychlostí jsem se přemístila do druhého města. Když jsem se podívala na telefon tak jsem tam měla asi 50 zpráv a zmeškaných hovorů od Yui. Napsala jsem jí že jsem ok a ať si nedělá starosti. Chvilku jsem šla a pak jsem si vyhlídla jednoho kluka. Dlouho jsem nepila a on se zrovna hodí. Zatáhla jsem ho do uličky. Vůbec se nebránil ale mě to zrovna nezajímalo. Zakousla jsem se a pila když jsem měla dost odešla jsem. .,, tak jak se máme?" strnula jsem ten hlas je až moc povědoměj. Otocila jsem a stala tam moje matka, otec,teta a strýc. Matka vytáhla stříbrnou dýku a ostatní mají střelné zbraně.

Ahoj lidi. Další kapitolka na světě a já bych se chtěla zeptat, jestli byste postupem času nechtěli příběh podle Akatsuki no Yona nebo Kamigami no Asobi a Uta no prince sama. Diabolik lovers už je tady celkem dost. Kdybyste chtěli tak to napište do komentů. Děkuji.