O  měsíc později se z toho celá rodina (kromě Sakury a Subara) konečně  vzpamatovala. Asi jen Yui, Shu, Reiji, Subaru a Karl Heinz a samosebou hlavně Sakura se na miminko ohromně těšili a zasáhlo je to jako ledová sprcha. Ostatním to bylo také líto, ale k Sakuře nikdy neměli blíž.

Sakura je mimo. Vyčítá si to a vypadá to, že se i trochu pomátla.

Subaru je na tom trochu líp, ale chtěl být otcem. Připravoval se na tuto roli od chvíle co se to dozvěděl. Chtěl své vlastní krvi předat to co se on sám naučil a zažít něco nového.

Reiji se už dávno smířil s - pro něj krutou - realitou, že Sakuru získal jeho bratr a ještě k tomu nejmladší!  Nejdříve si pohrával s myšlenkou mu jí přebrat, ale když viděl jak se na sebe vzájemně koukají. Tak zamilovaně. Neměl to srdce. Začal jim přát a když se tu šťastnou novinu dozvěděl byl velmi rád. A pak ta smutná zpráva...

Karl Heinz se těšil na jeho vnouče či vnoučata. Bohužel se zatím nedočkal.

Yui se těšila. No....znáte ženský.

Nikdy nevíte kdy se něco pokazí. Vše se zdá dobré a veselé, ale toto zdání někdy klame.

                      THE END

Ask= Proč nevycházejí kapitolky aspoň jednou týdně?
No...opravdu se omlouvám. Vydávám, když mám nápad. A to platí pro všechny mé příběhy a povídky.

Také bych vás chtěla pozvat k mému novému příběhu. Je to povídka z prostředí Krásnohůlek.
Jmenuje se Velikonoční labyrint? What is it?