,,Lydie, tam na pláži jsi viděla do minulosti. To zvládne hodně málo polobohů..." nestihl to doříct, protože jsem mu skočila do řeči
,,Jací polobozi?" Chvilku přemýšlel a pak odpověděl ,,Víš jak jsou ty mýty například o Perseovi?" Přikývla jsem a on pokračoval.
,,Tak to nejsou mýty, ale skutečnost a ty patříš mezi nás. Každý má jiné schopnosti. Dřív jsme byli rozdělení na rody a těm náležely jiné schopnosti, ale ty se smíchaly v jeden. Já, moje setra a bratr ti pomůžeme objevit ty tvoje" zakončil svůj proslov a mile se na mě usmál. Pak se zamyslel a řekl
,,Lyd máš oba rodiče?"
Ta otázka mě poněkud zaskočila.
,,Ne nemám. Máma mi umřela při porodu," zesmutněla jsem a Matt si toho hned všimnul.
,,Počkej, dám ti něco kouzelného."
Já na něj vykulila oči s pohledem, si děláš srandu ne? Zasmál se a zvedl se z pohovky. Došel k jedněm z mnoha dveří a vešel do pokoje. Chvíli hledal v zásuvkách stolu a pak se vrátil. Něco mi podával a já si všimla, že je to náhrdelník.
,,Na to je desiree (čti: dezyré). V dávném starověku se hodně nosily opasky nejen jako doplněk, ale u bohů měl zázračnou moc. Afrodita měla v kamenech na opasku skrytou sílu. Když ho budeš mít nemůže tě zabít žádna zbraň a až si ho nandáš měla by jsi vidět nápovědy k tvým schopnostem," řekl mi a sám mi ho nasadil. Chtěla jsem se na něj usmát, ale začala jsem zase modře zářit.

Chvíli se nic nedělo a pak jsem se ocitla na louce. Viděla jsem dívku která mi byla hodně podobná a pak jsem uviděla psa, který vypadal na chlup stejně jako Amy. Dívka se se psem mazlila a drbala ho. Poté si však pes stoupl naproti ní a vypadalo to jako...rozhovor?  Pochvíli se však dívka začala různě vrtět až se přeměnila v úplně stejného psa. Chtěla jsem jít k nim ale najednou se mi zatmělo před očima.

Teď jsem byla v místnosti kde byla ta samá osoba jako na louce. Chvíli jen tak stála a pak se změnila v jinou osobu a zase zpátky. Udiveně jsem zalapala po dechu, ale jakoby mě neslyšela.

Ani už nemusím říkat, že se mi před očima zamodřilo. Tentokrát jsem se ocitla na pláži a uviděla opět tu dívku mne podobnou. Ovládala blesky, šlehal z ní oheň, najednou vzlétla a přilétly k ní kameny, které kolem ní začaly kroužit. Když chvilku visela ve vzduchu vrhla se střemhlavým pádem do vody. Ocitla jsem se u ní a vypadalo to, že dýchá!!

Prudce jsen zalapala po dechu a vzbudila se do reality. Matthew se ke mě začal naklánět a zkoumat, zda jaem v pořádku.
,,Tak co jsi viděla," naléhal na mě. Vše jsem mu řekla a pak jsem se ho zeptala.
,,Kolik je vůbec hodin?"
,,Bude osm," odpověděl a já jsem se prudce zvedla popadla Amy, která byla celou dobu se mnou. Matt se na mě tázavě podíval.
,,Musím domů za chvíli se táta probudí a asi by nebylo nejlepší kdyby mě doma nenašel. Nemyslíš?" Dál se už neptal a já jsem si všimla, že už skoro vůbec není zmlácený.
To asi patří k tomu všemu, blesklo mi hlavou, ale dlouho jsem to neřešila.

Matt šel se mnou, protože bych domů nejspíš netrefila. Rozloučili jsme se a já si lehla do postele. Chtěla jsem se to promyslet, ale hned jak jsem dolehla jsem usla. S tátou jsem si užila poklidnou neděli a stále jsem přemýšlela nad těmi modrými zjevy. 

...

Ráno mě vzbudila satanova krabička alias budík. Podívala jsem se na sebe do zrcadla.
Pořád ty samé špinavě blond vlasy, velké oči které měli nezvyklou barvu.

Naprvní pohled jsou tyrkysové se záblesky šedé, ale když se ně podíváte zblízka mají oranžové lemování okolo panenky a někdy vypadají jakoby byly zelené, ale stále to jsou obyčejné oči jako třeba nos a ústa.

Přetřela jsem si oči řasenkou, učesala jsem si vlasy a dala jsem si černé kraťasy a šedý crop top. Přeci jen první den ve škole můžu vypadat jako člověk. Usmála jsem se a šla se dolů nasnídat.
Hurá do školy, pomyslela jsem si ironicky a vyrazila jsem.
Došla jsem na místo a chtěla jsem vejít když v tom mi někdo zakryl oči.
,,Kdo je to?" zeptala jsem se a zasmála.
,,Hádej," řekl mi pan neznámý.
,,Matt?" nebylo to vůbec těžké, protože je jediný koho tu znám.
,,Teď jsi mi zkazila překvápko," řekl naoko uraženě a já se začla smát. Nevydržel to a přidal se ke mě.
,,Rád bych ti někoho představil," řekl když jsme se konečně uklidnili.
,,Tohle je Elizabeth Parkerová..." představil mi dívku.

Byla menší než já a měla vypracovanou postavu. Řekla bych jí asi tak sto šedesát pět centimetrů. Vlasy měla kaštanově hnědé se zlatými záblesky a dlouhé pod ramena. Má je zkudrnatělé do roztomilých prstýnků, na rtech upřímný úsměv a v hnědých očí jí pohrávali čertíci. Na sobě měla růžovou mikinu s vypasovanými kraťasy. Na nohách se jí vyjímaly bílé tenisky. Celkově byla moc hezká.

Blesklo mi hlavou to bude asi jeho přítelkyně. Což mě lehce zarazilo a dál jsem se věnovala Mattymu.
,,...je to moje sestra," dokončil větu a mé srdce poskočilo.
,,Ahoj já jsem Lydia," promluvila jsem k Elizabeth.
,,Moc mě těší Lyd. Můžu ti tak říkat, že jo? Já jsem Elizabeth, ale mám radši Elys. Matt mi o tobě hodně řekl. Například, že patříš mezi nás." poslední větu pronesla záměrně potichu aby ji nikdo neslyšel.
,,Měla by jsi k nám přijít abychom to spolu probrali. Tak co po škole u nás doma?" zeptal mě se Matt, ale nevěděla jsem jestli se máme sejít jen my dva nebo i Elys.
,,Ráda, ale budu se muset zeptat táty," odpověděla jsem. V tom se odněkud přiřítil jeden kluk smetl mě a Matta na zem tak, že jsem ležela pod ním. Opět. Zrudla jsem snad od hlavy až k patě. Matt na mě chvíli zíral a pak slezl. Konečně jsem se mohla svobodně nadechnout.
,,Alexi!!" zakřičel Matt hned vedle mě a já se tak lekla, že jsem málem skončila znova na zemi. Dotyčný kluk se vrátil usmívajíc se typem ,já nic, ihned se mě a Mattovi začal omlouvat. Elys se kousek od nás válela smíchy.
,,Omluv prosím to tele. To je můj bratr Alex,"
,,Jo to je v pohodě," a začala jsem se smát s Elys.
,,Už bychom asi měli jít," ozvala se Elys.
,,Já musím ještě do ředitelny si vyzvednout rozvrh. Dovede mě tam někdo prosím?"
,,Klidně tam s tebou půjdu. Stejně se mi nechce na chemii s tou hrůzou," ozvala se Elys a já se na ní děkovně podívala.

Došli jsme k ředitelně a Elizabeth vešla se mnou dovnitř.
,,Aa slečna Piersová [čti: Pírsová] . Pojďte dál a vy Parkerová jděte do třídy...nebo zůstaňte a pak slečnu Piersovou vezměte do třídy. Dám vám uvolňenky na dvě hodiny, aby jsi mohla Lydii provést po škole. Tady máš rozvrh a teď si děvčata bežte prohlídnout školu."
Odešly jsme a začaly jsme po škole blbnout. Skákaly jsme jako baletky a Elys mi ukázala učebnu biologie, fyziky, chemie, výtvarky, jazykovku a hudebnu. Pak jsme šly do bufetu a tam jsme si koupily pití. Nakonec jsme šly na hodinu s mojí novou třídní.

Den skončil v pohodě a já jsem tátovi napsala, že jdu k Mattovi a Elys hned po tom co si dojdu na nový kroužek. Hledala jsem střelnici na biatlon snad půl hodiny než jsem ji konečně našla. Přihlásila jsem se a vyrazila k Mattovi.

Dorazila jsem k nim a řekla jsem Elys vše co jsem viděla.
,,No, to první by mohlo znamenat, že rozumíš zvířatům a můžeš měnit podobu. To druhý asi, že vládneš živlům" konstatovala po mém proslovu.

,,Ale jak zjistíme, že to opravdu umím?"

,,Je jen jeden způsob jak to zjistit," usmál se na mě šibalsky Matt.

(Nahoře Elys)