Jung-Kook

Tae uklidil střepy a doumýval nádobí, zatím co já jsem postával vedle a mlčky ho sledoval. Pořád jsem byl v rozpacích z toho, že jsem jen pomyslel na to, že by mě miláček takhle bezdůvodně opustil. On taky mlčel. Potom mě však vzal za ruku, posadil se na židli a mě si posadil na klín tak, že jsem na něm seděl obkročmo. Jeho ruce sklouzly na můj zadek, ale jen mě držel. Miláček ke mně musel maličko vzhlížet, ale i tak se mi zadíval do očí hned, jak jsem položil své ruce kolem jeho krku a já jeho pohled opětoval. „Už o mě nikdy nepochybuj, jasné?", řekl potichu, přesto však naléhavě. Jeho hlas znovu postavil všechny chloupky na mém těle. „Jasné!", špitl jsem. 

„Měl jsem ti říct, že se hned vrátím, uznávám!", pokýval hlavou a zatvářil se omluvně, ale pak se jeho výraz změnil. „Pořád mi však nejde do hlavy, proč sis myslel, že jsem tě opustil?!" „Já... zpanikařil jsem...", přiznal jsem lítostivě. „Nechtěl jsem o tobě pochybovat, ale... když... ty ses pořád nevracel a to jak ses před tím na mě mračil...", popotáhl jsem. „Mrzí mě to, Kookie, ale... už je to pryč, ano?", pousmál se miláček. „Taky už na tebe nebudu žárlit, slibuji!" Přemístil své ruce na mou tvář a přitáhl si mě k sobě tak, aby mohl něžně začít líbat má ústa. S výdechem jsem pootevřel rty, zavřel oči, abych si mohl líbání co nejvíc užít a nechal ho polibek prohloubit.

Něžně a pomalu okupoval mou ústní dutinu a já mu šťastně vycházel vstříc. Naše jazyky se setkávaly a dováděly spolu jako děti na hřišti. Bylo to kouzelné, zvlášť když má ústa opustil, jen aby mohl polaskat mé rty. Jemně je pusínkoval a občas skousl, aby pak mohl opět navštívit jazýčkem mou ústní dutinu. Hrál si s mým jazykem, se rty a při tom je laskal tak něžně a láskyplně, až mi z toho srdce dělalo kotrmelce. Takhle mě ještě nikdy nelíbal, přestože jsme se už líbali mockrát. Chvěl jsem se vzrušením. „Miluju tě, Jung-Kookie!", zašeptal do mých rtů. „Miluju tě tak jak nikoho v životě před tebou!" 

„Takže už jsi někoho dřív miloval?", zeptal jsem se se zájmem, když se znovu zadíval do mých očí. Byl jsem si jistý, že já nejsem jeho první láska, i když bych si přál, aby tomu tak bylo. „No...", pousmál se. „Měl jsem před tebou kluka..." Nedořekl a zatvářil se tajemně. „No taaak!", dloubl jsem do něho a on na mě vycenil zuby. „Byl jsem do něho zamilovaný, ale..." Ještě chvíli mě napínal. „ale nemiloval jsem ho!", dodal nakonec. „Vážně?", vydechl jsem užasle. „Ani ty předtím?" Nedokázal jsem si představit, že by někdo tak nádherný a sexy neměl víc vztahů než jeden, kromě toho se mnou. 

„Před tím nic nebylo, králíčku!", mrkl na mě pobaveně. „Měl jsem jen jednoho kluka na střední, se kterým to skončilo, když jsem odešel na vysokou." „To mě mrzí!", řekl jsem ani nevím proč.  Možná proto, že mám pocit, že rozchody musí být těžké a hodně bolestivé. „Ten rozchod tě musel mrzet!" „Nemá proč tě to mrzet!", usmál se klidně Tae. „S Dong-Hanem... tak se jmenuje... jsme se na tom dohodli. Vyhovovalo nám to oběma, víš? Hanie je skoro o tři roky mladší, takže musel zůstat v Daegu... což je mé rodné město, pokud jsem se ještě nezmínil... no a oba jsme chtěli poznat nové lidi, nové lásky. Jenže já jsem tady na to neměl čas ani náladu, dokud jsem nepotkal tebe!" 

„Ach...", vydechl jsem udiveně. „Takže... takže já jsem tvoje první láska? Opravdu?" Tahle informace mě hrozně moc potěšila. „První Kookie, vážně!", potvrdil. Teď by se hodilo dodat, že i poslední, ale on raději zmlkl a jeho pohled posmutněl. Chvíli jsem se díval do jeho nádherných očí, které se začaly lesknout potlačovanýma slzama, jenže já jsem v tuhle chvíli nechtěl být smutný. Dnes jsem brečel už dost! „Miláčku!", vydechl jsem. „To je tak sladké!" Políbil jsem jeho mírně pootevřené rty. Nevím proč jsem to udělal, ale jemně jsem přejel svým jazykem po jeho spodním rtu . Tae překvapeně vydechl do mých rtů a já se rozhodl ochutnat jeho ústa. Opatrně jsem vklouzl svým jazykem do jeho pusínky a on mi hned vyšel vstříc svým jazýčkem. Jeho ústa byla moc sladká! 

Líbali jsme se o poznání vášnivěji než před tím a než jsem se nadál, měl jsem zase já jeho jazýček ve svých ústech. Tae mačkal můj zadek a já byl víc a víc vzrušený. „Nedáme si ty palačinky?", řekl jsem sotva popadaje dech. „S tím tvým sirupem...", šťouchl jsem do něj. „Au... to bylo za co?", ušklíbl se a na oplátku ještě víc stiskl mou pravou půlku. „Já mám lepší nápad!", mrkl na mě a pak přitiskl rty na můj krk. „Nechceš jít se mnou do sprchy?" „Já už jsem se myl!", prozradil jsem mu a on se znovu ušklíbl. „Ale já ne!" „Chceš... chceš umýt záda?", vydechl jsem, když znovu zmáčkl můj zadek. „To taky..." „Chceš umýt i něco jiného?", nechápal jsem. 

„Tvůj zadeček, miláčku!", oznámil mi klidně. „To tvé rozkošné tetování!" „Te... tetování?", zarazil jsem se. Úplně jsem zapomněl, že se mi kvůli tomu posmíval a tvrdil z legrace, že se mu to tetování líbí. „Neznám nikoho, kdo by měl srdce na zadku!", pokračoval Tae. „Jsi jedinečný, miláčku, tak jako tvoje tetování! Rozkošný králíček se sladkou kérkou na zadečku... No, jde tě nemilovat?" „Proč se mi posmíváš?", vyhrkl jsem a z mých očí vytryskly slzy. „Ale já to myslím vážně, Jung-Kookie!", zarazil se miláček a mé slzy něžně setřel. „Neposmívám se ti! Ty jsi opravdu jedinečný a úžasný a to tvoje tetování... to je jako třešnička na dortu! Je to... je to hrozně roztomilé, vážně! Měl bych poděkovat tomu, kdo ti to tam vytetoval!" 

„To... to myslíš vážně?" Pořád jsem to nějak nechápal. Chtěl by poděkovat Moonovi, který byl opilý, když mi to tetoval a který se za své dílo styděl tak jako se stydím já, za to, že to mám na zadku? Taemu se to opravdu líbí? „Miláčku!", pousmál se znovu Tae. „Viděl jsem to na tvém zadečku hned ten první den, co jsem k tobě přišel a přišlo mi to opravdu roztomilé! A taky sexy... Víš, že po tobě moc toužím? Toužím laskat tvůj zadeček s tím sladkým srdíčkem! Toužím laskat celé tvé tělo! Je to pro mě moc těžké se držet zpátky, ale pro tebe udělám cokoli, víš? Jen bych ti umyl zadeček, nic víc nechci! Miluju tě tak moc, že se klidně obejdu i bez sexu!" 

Dojatě jsem zamrkal. „Ne... nemusíš, Tae-Hyungie!", vydechl jsem. „Co nemusím?", nechápal. „Vydržet bez sexu!" „Vážně?", vykulil na mě oči. „Pojď do té sprchy...", řekl jsem potichu a on mě skoro shodil na zem, jak prudce vyskočil. „Vážně?" „Proč na všechno potřebuješ potvrzení, Tae?", vrátil jsem mu jeho hlášku a on se radostně uculil. „Abych si byl jistý!", odpověděl. „Takže... můžu ti jen umýt zadeček?", zjišťoval a já jen protočil oči. 

„Klidně můžeš i víc!", dodal jsem celý rudý a miláček mě hned na to začal táhnout do koupelny. Doufal jsem, že toho nebudu litovat. Pořád jsem se bál a taky styděl. Netušil jsem kam až bude chtít zajít, ale věděl jsem jedno... pokud bude chtít sex, tak mu to dovolím. Kdyby měl miláček čekat, až budu připravený, asi by se nedočkal, protože bych asi nebyl připravený nikdy. 

Jenže já Tae-Hyungieho moc miluju a chci se mu dát celý!