Jung-Kook

Když si Tae klekl k mému zadku, mé srdce začalo znovu zběsile tlouct. Netušil jsem, co má v plánu a když přitiskl své hebké rty na mou pravou půlku, ztuhl jsem. „Co... co to zase dě... děláš?", vydechl jsem zaraženě. Nechápal jsem to. Nejdřív mě posílá pryč a pak klade polibky na můj zadek? Proč? Co má zase v plánu? Jenže miláček se namísto odpovědi zakousl do mé půlky. Ne že by to až tak bolelo, přesto jsem však sebou polekaně trhl. 

Nečekal jsem to. „Aaaach...", zakňoural jsem a chtěl se odtáhnout, ale on pevně chytl mé boky a znova počastoval můj zadek polibkem, opět na to samé místo. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že zrovna tam vytetoval Moon to proklaté srdce. Už tak jsem byl rozhozený ze svého prvního orgasmu a ze zjištění, že se vedle mě Tae nedokáže ovládat a když mi došlo, že klade polibky na tu kérku, zaplavila mě ještě větší vlna studu a dostavila se menší panika. 

„Krásné tetování, králíčku!", řekl vzrušeně. Vstal a ještě mě plácl, zase tam. Překvapeně a dost nechápavě jsem se na něho podíval. Dělá si ze mě legraci? Myslí to vážně? Jak by se mu to srdce mohlo líbit? Raději jsem popadl ručník a utekl jako malé dítě. V tu chvíli jsem nemyslel na to, co asi bude dělat Tae se svým problémem. Pořád plný zmatených pocitů jsem sebou praštil na postel, aniž bych použil ten ručník. Bylo mi jedno, že jsem pořád mokrý. Namísto toho jsem si k sobě přitiskl svou lištičku. Nevěděl jsem, jestli se mi chce smát a nebo brečet. Můj první orgasmus! Moje přirození v jeho ruce... 

Přitiskl jsem si plyšáka na tvář a krotil nutkání křičet. Bylo to tak úžasné! Tak neskutečně úžasné! Kdybych se tolik nestyděl, užil bych si to mnohem víc. Třeba bychom se už spolu také milovali?! Bylo mi miláčka líto, když jsem viděl, jak se kvůli mně musí ovládat... Přestože jsem naprosto nezkušený, ta jeho nadrženost nešla přehlédnout! Opravdu jsem se však necítil být připravený. Kdy však budu a jak se to pozná? Jenže ta jeho velikost... Představil jsem si, jak to do mě rve a málem mi z toho praskla žilka v hlavě. Natrhl by mě, to je jasné! Dá se penis nějak operativně zmenšit? Udělal by to Tae pro mě? Mohl by, už za to, že se mi posmíval. Já jsem to tetování přece nechtěl! 

Navíc, pokud bude někdy chtít tygřík souložit, měl by s tou svou kládou něco udělat! Zmenšit na velikost klacíku... Ne... to asi ne... Možná by stačila tužka? Nebo velikost mrkve? Možná bych to mohl zkusit s tou mrkví a kdyby to šlo, dal bych ji miláčkovi do ruky spolu s oznámením, že chci aby měl přesně takovou velikost. Jak by se asi tvářil? Zabořil jsem tvář do polštáře a dusil se smíchem, když jsem si představil miláčkovu reakci. Nechápal jsem, na co to myslím. Asi mi z toho ve sprše hráblo... První orgasmus! První intimnost s člověkem, kterého miluju! Vážně Taeho tak přitahuji? Vážně mu přijdu dokonalý? Neměl by jít na oční? To on by potřeboval tu mrkev! No... myslím sníst, ne strčit do zadku... 

Otočil jsem se na záda a tentokrát jsem si přitiskl polštář na svou tvář. Fakt mi hrabe! Nikdy jsem nemíval tak ujeté myšlenky! Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že bych si představoval mrkev v zadku a nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že budu milovat někoho tak úžasného jako je Tae-Hyung. První láska! První opětovaná láska! První orgasmus! Jen nevím, jak to dopadne s naším sexem. Zřejmě z toho nic nebude... Bude to miláčkovi moc vadit? Co když ho zklamu právě tím, že nebudu chtít, aby do mě strkal své péro? Třeba může raději tu mrkev? V duchu jsem na sebe zařval, ať už táhnu do háje s nějakou podělanou mrkví. Tohle je vážná věc! 

Opravdu jsem se bál, že ze mě bude miláček zklamaný. Jsem horší než nějaká cudná panna... I když... panny taky myslí na mrkev? To už jsem však ze sebe sundal polštář a jednu si vrazil. Ne, nechci mrkev ani vidět! Žádná mrkev neexistuje! Raději jsem si zkusil přestavit, co asi Tae pořád dělá ve sprše. Jak asi vypadá, když tiskne svou chloubu? Chlouba... jak příhodné označení, když se rozhodně má čím chlubit! Jak se u toho tváří? Tvářil by se stejně, kdyby na místě jeho prstů byly ty mé? Jenže na to bych asi neměl dost odvahy. Zatím ne... 

Jenže čas není na mé straně, bohužel. Musím to vzít z rychlíku, pokud chci být dobrý přítel. Měl bych... nebo ne? Z těch šílených myšlenek se mi točila hlava. Hrozně se mi chtělo spát. Už před tím jsem byl dost unavený a teď se únava vrátila a byla ještě větší. S povzdechem jsem se stočil do klubíčka a přitiskl si k sobě svou lištičku. „Miluju tě, Tae-Hyungie!", zašeptal jsem. 

Chvíli na to jsem už tvrdě spal.