121. Kapitola

Jung-Kook

Tae sledoval můj pohled až k našim erekcím, které se na sebe tiskly, což mě samo o sobě přivádělo k šílenství a pak se maličko pousmál, když jsem zvedl oči a znovu se zadíval do těch jeho, plných touhy a vzrušení. „Klid, Kookie!", zašeptal a vtiskl letmý polibek na mé rty. „Nechci tě do ničeho nutit, vážně!" „Ne?", popotáhl jsem a on přikývl. „Ne! Na to tě až moc miluju, králíčku! Budeme se spolu milovat, až budeš připravený, ano?", pokračoval chvějícím se hlasem. Snažil se ovládat, ale bylo na něm vidět, jak velká námaha to pro něho je. „Do... dobře...", vydechl jsem napůl s úlevou a napůl se zklamáním a on něžně setřel mé slzy. 

„Strašně moc tě chci, víš to, Jung-Kookie? Ale... nechám toho... odpusť mi... Můžeš mi prosím odpustit?", řekl potichu a nejistě. Jen jsem přikývl a pro změnu jsem to byl já, kdo políbil jeho rty. Jen zlehka a krátce. Pak jsem se odtáhl a znovu sklopil pohled. Tentokrát však mé oči zabloudily na mé ztopořené přirození. Pořád jsem byl tak moc vzrušený a pořád to dost bolelo. Zrudl jsem ještě víc, protože mi to připadalo hrozně trapné. „Ach, zlatíčko!", vydechl Tae, když poodstoupil a zadíval se na můj problém. „Jenže... co s tímhle?", zeptal se a svou dlaň znovu přiložil na můj penis. Vzrušeně si přitom kousal spodní ret. „Nechceš přece jen, abych ti s tím nějak pomohl?"

„J... jak?", vykoktal jsem a on se pousmál. „Neboj, já si poradím!" Obemkl můj problém svými prsty a podíval se do mých očí, které se už zase poplašeně rozšířily. „Můžu?" „Já... ne... nevím...", vzlykl jsem, přestože se to už vážně nedalo vydržet. „Ale já vím!", řekl rozechvěle. Znovu mě začal líbat, zatím co si mě jednou rukou přidržel za vlasy na zátylku a druhou rukou začal pohybovat, s prsty stále ovinutými kolem mého přirození. Téměř jsem nedokázal jeho polibek opětovat. Posílal jsem vzdechy rozkoše do jeho rtů a úplně jsem zapomněl dýchat. Kdyby mě miláček netiskl na prosklenou stěnu, zřejmě bych už ani nestál. 

Nechal jsem ruce podél těla a maličko se zapřel o stěnu. Snažil jsem se přežít ten nával vzrušení. Tae pumpoval rukou zkušeně a v pravidelném dost rychlém tempu, zatím co pořád jazýčkem zkoumal má ústa a laskal mé rty. Cítil jsem, že už brzy přijde vyvrcholení. Můj historicky první orgasmus! Když se tak stalo, myslel jsem, že odbila má poslední hodinka. Rozklepal jsem se ještě víc pod náporem nesnesitelné slasti. Měl jsem pocit, jako kdyby mým tělem projela křeč, která mě donutila hlasitě zasténat. 

Myslel jsem, že umřu a nebo přinejmenším omdlím, ale nestalo se tak, jen jsem pošpinil své i jeho břicho mým spermatem. V tom okamžiku se dostavila úleva tak velká, až jsem měl pocit, že odletím, jak lehký jsem si připadal. Mé nohy se podlomily a já jsem s posledním zasténáním sklouzl do jeho náruče. Přitiskl jsem tvář k jeho krku a zavřel oči. Dýchal jsem prudce a přerývaně a mé srdce tlouklo mnohem divočeji než kdy dřív. Nic takového jsem vážně nezažil, ani nic podobného, co by se tomuhle podobalo. Miláček konejšivě hladil má záda, sem tam zajel i na můj zadek a nepřestával klást drobné polibky do mých vlasů. 

„Miluju tě, Jung-Kookie!", šeptal do mého ucha mezi tím. Trvalo dlouho, než jsem se alespoň trochu vzpamatoval. „Opravdu, jsi úžasný, nádherný a hrozně moc sexy, když tak krásně vzdycháš a sténáš. Nejraději bych si tě vzal hned, ale... pro dnešek to opravdu stačí... Opravdu tě moc miluju, Jung-Kookie!", řekl Tae rozechvěle. „Taky tě miluju, Tae-Hyungie!", vydechl jsem, tvář stále schovanou v ohbí jeho krku. Vzdychám a sténám? Orgasmus pomalu odezníval a já se už zase propadal studem, zvlášť když jsem si uvědomil, co máme oba na břichu. Nemohl jsem uvěřit tomu, co se právě stalo. 

Opravdu mi Tae-Hyung právě vyhonil?! 

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top