Mokré prádlo se mi lepilo na kůži a suché oblečení, takže jsem se neustále ošívala a vrtěla a musela při tom vypadat ohromně elegantně. Přivázala jsem Glanse ke stromu před chatou a pošeptala mu, ať tu na mě počká. Spokojeně začal okusovat trsy trávy okolo kmene a už si mě ani nevšímal.

Nejvyšší měl uvnitř teplo, a tak jsem se hned přestala třást, i když chladná voda vsáklá do oblečení mě nepříjemně studila na pokožce.

,,Koupelna je za dveřmi. Budeš potřebovat něco suchýho?'' zeptal se mě Nejvyšší opatrně a já kývla, i když mi bylo jasné, že kalhotky a podprsenku tu asi jen tak na vypůjčení mít nebude.

,,Zatím jdi, něco se ti pokusím najít.'' Poděkovala jsem mu a zmizela ve dveřích, které doposud zůstávaly zavřené. Ocitla jsem se v malé chodbičce se třemi vchody do dalších místností. První byl záchod. Zkusila jsem tedy dveře vedle a pochválila se, když jsem se tentokrát už strefila.

Dveře nebyly na zámek, což mě trochu znervóznilo, ale usoudila jsem, že mi sem asi Nejvyšší lézt stejně nebude. Svléknu se a mokré prádlo položím na okraj umyvadla. Natáhnu se pro ručník a obmotám si ho okolo těla. Zatrne mi v podbřišku, když mě do nosu udeří oslnivá vůně pánské kolínské. Přičichnu si k osušce, až mi z toho příjemně zašimrá v břiše, a blaženě vydechnu.

Ozve se klepání na dveře, a tak si ručník přitisknu raději ještě víc k tělu. Dveře se opatrně otevřou a vysoká postava vejde pomalými kroky dovnitř. Nejvyšší má zakryté oči předloktím a v rukou drží nějaké své oblečení v XXL velikosti. Maska se mu trochu posunula, ale ani tak nemám šanci nic zahlédnout.

,,Něco jsem našel, ale asi ti to bude velký. V klidu se převleč, pak tam budeš mít čaj, jestli chceš.'' Převezmu si od něj černou hromádku a tiše mu poděkuju. Zase odejde a já se v klidu v tom útulném prostoru převlíknu. Triko mi je po kolena, jeho boxerky mám jako kraťasy a kalhoty si musím hodně ohrnout, abych vůbec mohla chodit. Výsledek je komický, ale aspoň jsem v suchu a je mi příjemně teplo. Zhlédnu se v zrcadle a musím si stoupnout na špičky, protože je směšně vysoko. Stejně jako většina věcí tady a hádám, že to bude právě kvůli velkému vzrůstu Nejvyššího.

Mokré věci si vezmu s sebou a vrátím se do vedlejšího pokoje. Nejvyššímu v očích zajiskří pobavení, když si mě celou prohlédne, a já zčervenám.

,,Mohla bych si to tu usušit?'' zeptám se a ukážu na vlhké oblečení v mé ruce.

,,Jo, jasně.'' Všimne si vyčuhující černé podprsenky a mé tváře se opět studem prokrví, když si ji začne prohlížet. Rychle ji proto zastrkám mezi ostatní prádlo a on si prohrábne své dlouhé kudrlinky, aby zakryl rozpaky.

Dřepnu si ke krbu a mokré věci vyskládám na vyhřátou zem. Cítím, že se na mě Nejvyšší dívá, a tak činnost co nejdřív dokončím a vstanu. Uhne pohledem a podá mi šálek čaje.

,,Děkuju,'' hlesnu a zakloním hlavu, abych se na něj mohla podívat. Je trochu nesvůj a opakovaně si rovná svou masku, snad aby nevykouklo nic víc, než jsem doteď měla šanci spatřit.

Sednu si do jednoho z křesel a začnu opatrně čaj usrkávat, abych si nespálila jazyk. Cítím se divně, když mám na sobě jeho oblečení, konkrétně trenýrky, a na podlaze v jeho obýváku se mi vyhřívá spodní prádlo.

,,Co budeme dělat?'' zeptám se, když už začíná být opravdu moc dlouho ticho a moje myšlenky ubíhají nevítaným směrem.

,,Řekni si.'' Zamyslím se a uvědomuju si, že mám v hlavě spoustu nápadů, co bychom mohli podniknout.

,,Nemáš tu šachy? Nebo karty? Mohli bychom si je zahrát. Šachy umím dobře a v pokeru jsem dokonce přeborník,'' pochlubím se pyšně a možná trochu namyšleně a Nejvyšší se nad mými slovy ušklíbne.

,,No, možná, ale jak by takový škvrně mohlo umět líp poker než já?'' dobírá si mě a já přimhouřím popuzeně oči.

,,Tak okus mé síly, Nejvyšší,'' vyzvu ho a on s malým úsměvem hrábne do šuplíku vedle sebe. Vytáhne pokerové karty a narovná se. Zručně je zamíchá a ani jednou přitom nemrkne. Pohled má pevně zaklesnutý v mých očích, jako bychom se opravdu nacházeli v nějakém přepychovém kasinu a hráli o pravé žetony.

,,Jakou vložíš sázku?'' optá se mě s netečným výrazem a já se nejprve rozhlédnu okolo sebe, než mi dojde, že tu nemám nic kromě oblečení.

,,Můžu ti přenechat maximálně tak svoje spodní prádlo, čili asi-,''

,,Beru,'' utne mě v půli věty rozhodně a já na něj vrhnu šokovaný pohled. ,,Já vkládám...'' zamyslí se a naprosto ignoruje mé ohromení.

,,Můžu si vybrat? Ty si mi taky nedal na výběr!'' umanu si a on souhlasně přikývne, ale zdá se být ostražitý. Napadlo mě vsadit se o jeho masku, protože by mě zajímalo, co pod ní skrývá, ale měla jsem takový pocit, že by se pak to čerstvé pouto vzniklé mezi námi, okamžitě přetrhlo. ,,Chci tvoje spodní prádlo, když už si bereš to moje,'' řeknu odhodlaně a jemu se malinko rozevřou rty šokem.

,,Jedny už jsem ti půjčil,'' reaguje zmateně a jen náznakem rozhodí rukama.

,,Jo, ale ty mám na sobě, takže budeš muset přihodit nějaký jiný.'' Podívám se na moment k jeho klínu, pak zčervenám a letmo pokrčím rameny. Hrábnu po svých kalhotkách a podprsence a položím je doprostřed stolu s kamenným výrazem. I když nechápu, co se to se mnou děje, situaci si užívám.

Nejvyšší nahlas vydechne a vpije se do mých očí způsobem, kterým se mě zeptá, jestli to myslím zcela vážně a jestli to má opravdu udělat. Neuhnu pohledem a vyzývám ho. Ač se prezentuju sebejistě, cítím se absolutně nesebevědomě.

Vstane a odejde do vedlejší místnosti. Hlasitě oddechuju a plácnu se do čela za to, co to tu před ním suverénně předvádím. Vrátí se, tváří se opět neutrálně, a v ruce opravdu třímá kus černé látky. Hodí ji k mé sázce a já polknu. Zadívám se na něj s otázkou v očích a on tajemně zvedne koutky nahoru.

Dobře, jdeme na to, povzbudím se v duchu. Musím vyhrát, protože mu tu přeci nenechám něco tak osobního.

xxx

,,Jak si to udělal?! Měla jsem čistou postupku od čtyřky po osmičku! Kde si vzal královskou?'' vyhrknu, když oba vyložíme karty na stůl. Měla jsem druhou nejlepší kombinaci, která vůbec v pokeru jde, tak jak se mu ksakru povedlo mít tu nejvíc prvotřídní? Já v téhle karetní hře zásadně neprohrávám. I před tátou jsem skoro mistr, a to mě ho sám před lety naučil.

,,Roky praxe, Maličká. Ale nebyla si špatná, naopak, překvapila si mě,'' zhodnotí uznale, ale já jsem i tak se svým výsledkem nespokojená, protože jsem byla přesvědčená o tom, že vyhraju.

,,Budu trénovat a pak tě porazím!'' řeknu pevně a on mou výzvu s pokýváním hlavy příjme.

,,Lydie!'' ozve se odněkud z dálky a já rázem ztuhnu, protože rozpoznám tátův hlas.

Glans venku zařehtá, čímž mě upozorní, že musíme nejlépe hned vyrazit. Nejvyšší se bez řečí otočí, abych se mohla převléknout, a já na sebe jen hodím kraťasy a tričko, jelikož jsem své stále ještě mokré prádlo stejně prohrála v kartách. Nechám ho tedy ležet na stole s tím, že doufám, že i příště bude na stejném místě, abych si ho mohla ukradnout zpátky.

,,Děkuju mockrát za pomoc,'' zavolám ještě u dveří. Nejvyšší ke mně rychle dokulhá a pomůže mi vyskočit na Glansův hřbet. ,,Smím zítra přijít?'' zeptám se váhavě a Nejvyššímu se ve tváři mihne náznak potěšení.

,,Můj les ti je otevřený, Maličká.'' Plácne Glanse přes zadek a ten vystartuje z lesa pryč. Přeskakuje elegantně pařezy, které se nám připlétají do cesty, a já se ho zkušeně držím za uzdu. Ještě se ohlédnu, abych se naposledy podívala, jak se za mnou Nejvyšší dívá a kontroluje mě.

Vyjedu spolu s Glansem na louku, opět na místě, kde jsem ještě nebyla, a zavolám na tátu, který mi z dálky ihned odpoví. Následuju jeho hlas a pak ho spatřím vycházet z lesa. Polknu a sevřu pevněji uzdu.

,,Promiň, tati, nechala jsem se moc unést,'' odůvodním mu svůj dlouhý únik od reality a seskočím z koně.

,,V pořádku, jen jsem se lekl, kde si,'' sdělí mi se znatelnou úlevou. Dá mi ruku kolem ramen a ochranitelsky si mě přitáhne k sobě. ,,Kde si všude byla?'' Uvědomím si, že na tuhle úplně normální otázku momentálně nedokážu pohotově odpovědět.

,,Ehm,'' promluvila jsem po chvíli. ,,Kolem lesa, jezdila jsem a prohlížela si to tu,'' zestručnila jsem své poledne nesmělým tónem a táta se tím naštěstí víc nezabýval.

Udělal nám k obědu výtečné špagety, kterých jsem si nechala naložit celé dva talíře. Vždycky uměl dobře vařit, naučil se to stejně jako já od mamky, která tím excelovala.

Po jídle jsme si sedli k televizi a znuděně si pustili nějaký norský pořád s anglickými titulky. Táta si otevřel pivo a rozvalil se na gauči vedle mě.

,,Abych nezapomněl,'' přerušil mluvícího moderátora a podrbal se na břiše. ,,Zítra k nám přijde na návštěvu jedna sousedka se synem,'' sdělí mi jakoby nic a já na něj vytřeštím oči, protože něco takového bych očekávala až za pár týdnů, co se tu víc rozkoukáme.

,,Co? A jaká? Vždyť tu nikoho neznáme!'' osočím se na něj nenadšeně, protože na seznamování opravdu nemám náladu.

,,Potkal jsem ji, když jsem šel žádat o práci na úřad. Byla ke mně milá, a tak jsem si řekl, že ji pozveme na večeři a s někým se tu aspoň spřátelíme,'' pokrčí nevzrušeně rameny a já přimhouřím oči, protože na můj vkus se k tomu staví až moc lhostejně.

,,Odkdy ty zveš po prvním setkání neznámé ženy a syny na večeři?'' zvednu jedno obočí vysoko nahoru, zatímco to druhé nechávám zamračené, a kousnu se zevnitř do rtu.

,,No... já nevím, prostě se to tady takhle dělá! A nech si ten pohled! Jsem starostlivý otec, který chce své dceři sehnat přátele Ten kluk je prý jen o rok starší a jmenuje se Arthur. Umí perfektně anglicky, protože se stejně jako my v Americe narodil,'' prozradí mi identitu mého budoucího 'kamaráda' a já protočím nevesele očima.

,,Skvělý, táto. To bude ještě trapnější, než jsem si myslela.'' S nevěřícným pohledem odkráčím do svého pokoje a svalím se na postel s rukama založenýma na prsou.

Poslední dobou se cítím nějak jinak. Nejspíš to bude tím, že jsem potkala Nejvyššího, protože je opravdu tím nejzáhadnějším lidským úkazem, který jsem kdy poznala. To, jakým způsobem se dívá. Jak se obléká a jak mluví. Nespisovně, ale přesto do toho dává jistou eleganci. Chtěla bych o něm zjistit víc. Mnohem víc než on sám mi byl schopný prozradit.

Mám na to celé prázdniny, čili doufám, že se mi povede rozluštit, kdo to ten Netvor ve skutečnosti vlastně je.

xxx

Uklidil ten menší nepořádek, který tu zanechal v přítomnosti Maličké, a přičichl si k té úplně nové a neznámé vůni patřící jí. Voněla jako fialky, čokoláda a sprchový gel v jednom. Přistihl se, jak dokonce přivírá oči, a se zamračením hodil svoje oblečení do špíny.

Sedl si do svého křesla a zaměřil se na černé prádlo ležící uprostřed stolu. Kdyby jen tušila, že si kvůli ní opravdu to svoje svlékl. Přinutila ho k tomu a nechala tu i jeho výhru.

Opatrně uchopil jemnou látku protkanou krajkami a tělem mu projel nával vzrušení. Kalhotky i košíčky byly stále ještě vlhké a příjemně chladivé.

Byla tak malinká. Tak sladká. A tak moc nevinná. Riskovala tím, že se s ním vídá mnoho, ale i tak ji zítra měl vidět zas. A dokonce se na to i těšil. Což bylo divné, protože vztahy se ženami už před lety uzavřel, ač jejich blízký kontakt dennodenně postrádal. Ještě před tou proklatou nehodou je střídal až moc často a pak už se ho začaly jen bát.

Líbilo se mu, jak se k němu chová. Jak se potutelně usmívá, jak zčervená, když pronese něco netaktního nebo překvapujícího. A naprosto ho odzbrojovalo pomyšlení, že se jej nebojí. Nebo to alespoň hodně dobře skrývala.