Ráno se vzbudím a kouknu na hodiny 8:30 sakra zaspal jsem řeknu si pro sebe a přímo zdrhám do koupelny. Udělám ranní hygienu. Učešu si svoje havraní vlasy a běžím do pokoje ke skříni tam si už deset minut vybírám oblečení připadám si jak holka co má milion věcí, ale nemůže si vybrat. Když jsem si konečně vybral věci vzal jsem batoh a běžel ke škole. Při běhu jsem si vzpomněl že jsem si včera večer řekl že si do školy připravím ráno, no den nemůže být lepší. Cestou jsem narazil do kluka co vypadal jako by mě chtěl zabít. Konečně jsem se ocitl před budovou školy. Do třídy jsem to už došel a akorát zazvonilo. Šel jsem se omluvit třídní že jsem přišel pozdě a šel za svým nejlepším kámošem Auronem. Škola pak ubíhala pomalu a nudně.

Dnes jsem se rozhodl že si po hooooodně dlouhé době vyjdu do města. Akorát jsem vycházel z mého oblíbeného lesa když v tom jsem uslyšel řev, jekot nějaký ženský. Vytáhl jsem křídla a přeměnil se. Vím že je to riskantní, ale tak co když tak mě někdo uvidí a já si vychutnám další trest od Pána jako už hodně krát. Když jsem tam doletěl uviděl jsem mladou holku přivázanou ke stromu nevím kdo měl jaký úmysli, ale já mu je akorát zkazím. Proměnil jsem se zase zpátky na normálního kluka a přišel k ní. Koukla se na mě prosebně něco jako ať jí rozvážu. Tak jsem jí aspoň sundal pásku ze rtů. Trochu sykla bolestí a pak už nic neříkala. Začal jsem se jí vyptávat co se stalo atd. Dozvěděl jsem se že ji unesli a chtěli zabit. Najednou mi chtěla ještě něco říct, ale roztřásla se jak nějakej ratlík, nepochopil jsem co se děje tak jsem se otočil a tam stáli nějací,,pánové" v černým. ,, Ach jo hoši neměli by jste tady teď být radím vám aby jste se otočili a odešli" promluvil jsem k nim, ale oni nic jen se usmáli a šli dál ke mně. Ta holka se začla koukat do země, využil jsem situaci a trochu dál od ní je zabil. Docela trpěli dvoum jsem oddělal hlavy a tomu třetímu polámal kosti. O trochu dál zahodil těla a vrátil se k ní. Vůbec si nevšimla že byl někdo pryč. Začal jsem k ní mluvit ,, Hej už se jich nemusíš bát, ale je tady něco čeho by ses měla bát přece jen víc než jich " dořekl jsem to a ona se na mě zděšeně podívala zkoušela něco říct, ale to už jsem se proměnil. Zpřetrhl jsem řetěz co jí poutal a chytil jí pod krkem do ucha jsem jí začal šeptat ,, Ano mě by ses měla bát nežiješ ve světě ve kterým si myslíš že žiješ a ano nemusíš nic říkat bude to bolestivá a dlouhá smrt " usmál jsem se na ni. Začala lapat po dechu a já jí s radostí prokousnul krk. Zaječela mi přímo do ucha tak to jsem se trochu nasral. Hodil jsem ji o strom a když ležela na zemi kopl jsem ji do hlavy. Dále jsem jí zase zvednul ale tentokrát za její dlouhé černé vlasy. Začala plakat a já promluvil ,, Ale no tak nebreč mi tady už jen chvíli a pak budeš cestovat mezi peklem a nebem" usmál jsem se ,, j-ak t-to ž-e b-bu-du me-zi? " Zeptala se a já se zase usmál " protože když tě zabije démon tak tu tvoje duše putuje dál " odpověděl jsem jí úplně s klidem. Koukl jsem jí do tváře a měla úplně zakrvácený nos. ,, No jo prosim tě už jen poslední muka a pak papá. nesnesu ten tvůj brekot" taaak poslední muka a konečně něco co mám nejraději. Mám to rád  protože vždycky ochutnám sladkou chuť jménem krev. Zadíval jsem se jí přímo do očí a při tom kopnul do břicha, takžetu krev na mě přímo vyprskla. Aa konečně ta sladká chuť a na konec zareju svoje ostré drápy do  jejích očí. Tak a konec po dlouhé době jsem se zase najedl což mi připomíná že jsem se chtěl vydat do města. S úsměvem na tváři jsem zaletěl do města. V jedné temné uličce jsem se proměnil a skryl svá křídla. Jak já miluju svůj život pomyslím si když vyjdu z uličky a narazí do mě nějakej debil. Omluvil se mi a běžel dál. Ohlídnul jsem se za ním a uviděl jen  havraní vlasy a zelené oči. Dál jsem si šel vlastní cestou a jen tak se s někým porval. Za tu dobu co jsem tady se to město moc nezměnilo, řeknu si a zapadnu do baru.
  

Jéj tak je tu první díl vím moc to roztahuju atd. Omlouvám se ale pokračování bude v neděli. A jinak na obrázku Dantalion.