Čtyřnohý kamarád
Už je to pár dní co žiju spolu s Dantalionem. Našel jsem hezký byt a práci. Splnil jsem zatím všechny Dantalionovi pravidla až na jedno a to že jsem pořád nenašel žádného čtyřnohého kamaráda. S Dantalionem si tak nějak rozumíme, ale strašně rychle se nasírá. Je akorát hodina před setměním a já končím v práci. Jdu temnou uličkou a uvidím něco malého a černého v krabici u které se zastavím. Kouknu dovnitř a uvidím koťátko je černé jako uhel a má světle modré oči, trochu mi to připomnělo mě. Že bych konečně splnil poslední Dantalionovo přání? Pomyslel jsem si a vzal kotě do ruky. Šli jsme už jen chvilku když v tom jsem si všiml že se začíná stmívat a projevovat moje druhé já. Ucítil jsem divný pocit a a už nešel, ale běžel domů. Doběhl jsem domů, ale zapomněl zamknout. Jak já nesnáším tenhle stav a při tom moje druhé já miluje zavřel jsem se do koupelny a trochu zapomněl na kotě které jsem položil v obýváku na gauč uslyšel jsem jak někdo dává klíče do zámku. Dantalion přišel jen on mě mohl zastavit vždycky mě buď zamknul ve sklepě kam nikdo nechodí a nebo mě svázal, aby měl klid.
Stál jsem v chodbě když v tom se na mě přiřítil můj věrný spolubydlící. Povalil mě na zem už se napřahoval že mi dá pěstí, ale stihl jsem zareagovat rychlejš. Povalil jsem ho na zem takže jsem si vyměnili pozice. Dneska jsem neměl náladu tak jsem mu jen přes krk přejel drápky. Hned se uklidnil a já si za to co mi udělal vzal trochu jeho krve. Jó vím nejsem žádný upír ale když ono to je tak dobrý. Vzal jsem ho sebou do obýváku když v tom jsem uviděl chlupatou kouli na gauči chvilku jsem přemýšlel co to je a pak se to snažilo roztomile mňouknout. Až potom mi došlo že to je další pravidlo které jsem mu dal a že si vzal kočku. Akorát to nevypadala zrovna jako kočka která měla milé paničky. Byla pohublá a špatně viděla na jedno oko, byla ještě k tomu celá potrhaná a měla trochu natrhlé ucho. ,, Kdes jí vzal? " Zeptal jsem se ho, ale neodpovídal vypadal jako by se něčeho bál a má pravdu měl by se bát pokud mi neodpoví. Vzal jsem ho za krk a přitiskl ke zdi. ,, Tak ještě jednou, kdes jí vzal? Pomalu jsem mu to vyhláskoval a on se konečně zmohl ke slovu ,, Našel jsem jí. Ale pokud jí nechceš dám jí třeba do útulku" řekl mi a já se jen trochu škodolibě usmál ,, Tu si necháváme. Trochu mi připomíná tebe než jsi se změnil. Ehm Teda promiň než jsem tě já změnil" dořekl jsem a on se trochu zčervenal. Laema jsem zpoutal a posadil na gauč. Kotě se trochu leklo, ale bylo příliš slabé na to aby někam uteklo. Pustil jsem mu film a kotě vzal do koupelny tam ho opatrně opláchl a vzal dvě malé misky do jedné jsem dal maso a do druhé trochu mléka. Koukl jsem se do obýváku a čekal jak zareaguje Laem, když jsem uslyšel pravidelné dýchání zjistil jsem že spí. Když jsem zjistil že to naše kotě je malej kocourek, začal jsem mu říkat Diablo nevím jak ho bude chtít pojmenovat Laem, ale tak snad mu to nebude vadit. Laema jsem rozvázal a vzal do postele v tom k nám přiběhl malý Diablo. Zkoušel se dostat na postel, ale nešlo mu to, tak jsem ho zvednul a položil vedle mě a Laema. S Laemem máme jen jeden pokoj s postelí proto se musíme dělit i o jednu postel. Vím je to divný a já proti tomu i protestoval ale tak co se dá dělat. Do prázdna jsem popřál dobrou noc přikryl Laema a šel spát.
Když jsem spal měl jsem divný sen, jako by byl živý zdálo se mi že někoho pomalu mučím a při tom zabíjím. Byl jsem v neznámé místnosti a byla tam jen jedna lampa. Byly tam taky řetězi ve kterých byla připoutaná žena měla hnědé vlasy a zelené oči asi tak v mém věku. Vzal jsem nůž a pomalu po její tváři přejel nožem. Začala brečet. Nebavilo mě ,, otevři pusu" křikl jsem na ní. Nic neudělala tak jsem jí tu její zasranou hubu otevřel násilím měl jsem tam docela ostré nůžky vzal jsem její jazyk a Šmik-jazyk byl dole. Podle její tváře jsem poznal že jí to muselo hooodně bolet. Koukla se na mě pohledem, který říkal něco jako zabij mě ať netrpím. Přiblížil jsem se k jejímu uchu a pošeptal ,, Ale to bych udělat nemohl. Zábava přeci teprve začíná" začla brečet ještě víc a já jí pořádně zkousl ucho. Vzal jsem si do ruky velký a ostrý nůž začal jsem jí řezat od hrudníku ke střevům když jsem si byl jistý že jsem nůž zarazil dost hluboko skončil jsem. Začal jsem se jí tak trochu hrabat v orgánech, byla to bolestivá a dlouhá smrt. Když už jsem zjistil že nedýchá, odhodil jsem na hromadu dalších.
S křiknutím jsem se probudil a koukl se kolem sebe. Uviděl jsem kocourka a Dantaliona. Ale potom jsem ztuhnul na svých rukách jsem měl krev, ale i na tričku. Dantalion se probudil a koukl na mě
,, Co blbneš?" Zeptal jsem se ho ale v tom jsem si všiml že v očích má strach. Vzal jsem ho do koupelny a tam mu krev setřel. ,, Hej jsi v pořádku? Není ti nic? Čí je to krev?" Zeptal jsem se podíval se na mě a začal koktat ,, N-ne ni-nic m-mi ne-ní. T-ta k-krev -n-ne-nev-vím ko-mu p-pat-ří." Tu krev jsem ochutnal a zjistil že je jen pár hodin stará, a ano i tohle můžu rozeznat. Ta krev patřila holce kolem jeho věku.
Byl jsem dost vyděšený když v tom jsem si vzpomněl že jsem měl ten sen. ,, Měl jsem sen, ale nebyl to jen tak obyčejný sen. Byl jako živý, v tom snu byla i holka co jsem zabil." Všechno jsem mu řekl a on se na mě jen smutně usmál. ,, Pojď jdeme si nazpátek lehnout Diablo mňouká samotou." ,, Diablo. To je hezký jméno." Řekl jsem mu a usmál se na něj najednou mě zase vzal do náruče jako nějakou princeznu. ,, Chodit ještě umím" řekl jsem mu a trochu nafoukl tváře. ,, Vím že chodit umíš ale baví mě tě nosit a děkuju." Chvilku nic neříkal ale pak z něj vypadlo ,, Roztomilé" to jsem se nafoukl ještě víc položil mě do postele jako bych byl nějakej křehkej předmět a sám si šel lehnout. Diablo se k nám oboum přitiskl a spokojeně chrupkal popřáli jsme si navzájem dobrou noc a já usl.
Diablo.
Tak je tu další díl omlouvám se že se tam nic moc neděje ale vůbec nevím co do toho dát. Ale každej týden budu přidávat jednu až dvě části tak se zatím mějte a ariagato.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top