Stále mám před očima ten moment. Onen moment, kdy jsi se ode mě odtrhla a utekla pryč. Nebudu ti lhát Tess. Mé srdce se v tu chvíli rozpadlo. Dala jsem ti jej a tys ho rozdupala, jako by to byl jen otravný šváb.

Škola, už tak dost nepříjemné místo, se pro mě stala Galejemi. Vyhýbat se ti byl nadlidský úkol. Společné hodiny, kde nás učitelé spojili, by se dali považovat za šikanu. Proč ses najedou usmívala? A proč na mě? To jsi neviděla, že mě ničíš?

Vyměnili jsme si role. Teď jsi se mě snažila zastihnout ty, ale já ti utíkala. Přestala jsem chodit na obědy a ze školy mé kroky směřovaly rovnou do mého tichého domova. Smutně jsem sledovala děti na sousedově zahradě, jak si šťastně pobíhají sem a tam. Proč jsem nemohla i já?

Rozezněl se zvonek domovních dveří. Znovu on? Znovu mě chce zbít, jelikož jsem políbila jeho holku? S hlubokým nádechem jsem se rozešla ke dveřím. S rukou na klice jsem se rozhodovala, zda je opravdu dobrým nápadem otevřít. K mému překvapení za dveřmi tvůj přítel nestál. Byl tam člověk, kterého jsem v tu chvíli viděla snad nejméně ráda. Ovšem jedna malá maličkost mě donutila ony dveře znovu nezabouchnout.

___________________________________________

Tvým tělem otřásaly vzlyky. Před obličejem jsem měla bílou růži. Mou oblíbenou. Nezmohla jsem se na nic. Ani slovo, ani pohyb, nic. Sesunula ses na kolena s růží pozvednutou k mému obličeji.

,, Tess"zašeptala jsem jemně tvé jméno. Bála jsem se, abych tu dívku v bílých šatech nevyděsila. Bála jsem se, že uteče. Jemně jsem si k té dívce klekla a podívala se jí do očí. Její oči barvy nejasnější oblohy se upřely do mých. Prsty jsem přejela po té jemné tváři, jestli se mi snad ta dívka, ten okvětní lístek bílé růže, nezdá.

Tentokrát jsi to byla ty, kdo spojil naše rty. Naše rty jako by pro sebe byly vytvořené, skvěle do sebe zapadaly jako skládanka, jako poslední dílek puzzle. 

Nikdy jsem si nemyslela, že to uděláš Tess. Nikdy jsem si nemyslela, že se ke mě vrátíš, i když jsem se ti vyhýbala. Ale i tak teď spolu sedíme před mým domem, po tvých tvářích tečou slzy a v rukou svíráš onu symbolickou bílou růži. Naši bílou růži.