Pohled Páti:

Ani jednomu z nás se nechtělo vstát. Tak jsme jen tak leželi a povídali si. Bylo to příjemné, ležet v něčím objetí a nad ničem nepřemýšlet. Nakonec jsme vstali a šli se nasnídat. Při snídani jsme narazili na Markového tátu a zjistila jsem, že jsem se obávala zbytečně. Jeho táta je moc milý a v několika věcech úplně stejný jako Marek. Dost toho zřejmě zdědil po tátovi.

,, Říkal jsem, že se budeš tátovi líbit."

,, Bylo to daleko lepší než jsem čekala."

Vrátili jsme se do pokoje, kde Marek chvíli natáčel a já ho pozorovala a poslouchala. Je vidět, že ho to vážně baví. Pak jsme si spolu zahráli Minecraft. Nakonec jsme šli do města, chtěl mě tu provést a trval na tom ať si vezmu plavky. Na nic jsem se neptala a vzala si je. Procházeli jsme se Znojmem a zastavili se na jídlo. Když už nastal večer a setmělo se, Marek nás dovezl k bazénu. Který byl kupodivu ještě otevřený. Pozdravili jsme paní u pokladny a já už chtěla vytáhnout peněženku ale Marek mě zastavil.

,, Není třeba rezervoval jsem to předem. Budeme tam jenom my."

Koukala jsem na něj s otevřenou pusou a když jsme přišli k bazénu, byla jsem ještě ve větším šoku. Bazén i vířivku krásně zvýrazňovalo světlo a svíčky. Ve tmě jsem ještě nikdy v bazénu nebyla a byla to krása až romantika.

,, To si nemusel Marku to..."

,, Už ani slovo... chci si dnešek užít a chci abys měla na tenhle víkend jen ty nejlepší vzpomínky."

,, To už dávno mám."

Nejdřív jsme skočili do bazénu a plavali, po nějaké době už jsme spíše dělali blbosti. Potápěli jsme se, závodili, potápěli toho druhého. Marek mě vozil po hladině buď na zádech nebo mě držel za ruce a tahal mě po vodě. Na poslední půl hodiny jsme si vlezli do vířivky.

,, Takhle odpočatá a šťastná jsem už dlouho nebyla. Děkuju ti."

,, Není za co sluníčko. Jsem rád, že si přijela."

,, To já taky a moc."

Koukali jsme se jeden na druhého a po milimetrech jsme se k sobě přibližovali, když v tom Markovi začal zvnit budík, který oznamoval, že musíme už jít jinak nás tam zavřou. Oba jsme při tom zvuku cukli a beze slova vylezli z vířivky a rychle se šli obléct. Cesta domů rovněž probíhala v tichosti, každý byl zabraný do svých myšlenek. Sakra malém jsme se políbili... není to brzy? Mohlo by z toho přece jen něco být?  Když už jsme byli doma a ručníky a plavky se sušily v koupelně, Marek ukončil to dlouhé ticho.

,, Nevadí, když přijde můj kamarád Míša?"

,, Jasně, že ne."

O dvacet minut na to Míša přijel. Prohodili jsme spolu pár slov a já se následně odebrala do pokoje a zapla Stardance. Když skočilo vypla jsem televizi a chtěla jít spát ale v tu chvíli za mnou přišel Marek se dvěma skleničkama vína.

,, Michal už odešel... napadlo mě jestli nechceš sklenku."

Přikývla jsem a Marek si sedl vedle mě na postel a podal mi jí. Víno jsme pili v tichosti.

,, Tohle je šílený... promiň za to v tom bazénu... nechtěl jsem aby to bylo takhle divný."

,, To je dobrý... neomlouvej se. Byl to jenom spontánní moment."

,, Právě, že ne... chtěl jsem to udělat už předtím... ale chápu že je brzy. Nechci na tebe spěchat... vím že spěch se ti už jednou nevyplatil a nechci to úplně pokazit."

Jeho studánkové oči byly tak otevřené a upřímné. Nemohla jsem se od nich odtrhnout. Něco na tom jeho pohledu bylo jinak než předtím, nemohla jsem přijít na to co. Možná právě proto jsem mu dala ruku na tvář a dala mu krátkou pusu. Když jsem viděla ten jeho krásný úsměv moje srdce se rozbušilo ještě víc. Tentokrát to byl on kdo zrušil tu mezeru mezi námi a políbil mě. Ten polibek byl jako splněný sen...

Pokračování?