Okej, měl to být bonus a ono je to snad delší než ta první povídka :-D No, tak si to užijte. A doufám, že někdo nezačne mlít, že teď je tam toho porna moc :-D

****************************************

Nicky seděla v posluchárně a zasněně okusovala tužku, zatímco ostatní spolužáci psali, až se z nich kouřilo.  Její papír, kam měla už dobrou půlhodinu vyplňovat odpovědi na testové otázky z raně gotické literatury, byl místo písma vyplněn infantilními kresbičkami zvířátek, usmívajících se obláčků, stromečků, sluníček, srdíček a podobných věcí.

Semtam Nicky zvedla hlavu od papíru a po očku mrkla na profesora Hiddlestona, který seděl za stolem v nažehlených kalhotech tmavomodré barvy, bílé košili a vestičce v barvě kalhot. Jeho přísný pohled skrz obroučky brýlí neúnavně přejížděl řady studentů, co kdyby někdo náhodou opisoval nebo napovídal, nikdo si to ale nedovolil.

Nicky jako jediná byla naprosto v klidu. Potutelně se usmívala, okusovala tužku a občas předstírala, že píše - to když učitelovy oči zabloudily jejím směrem...

---

Za několik dní ťukala Nicky na dveře kabinetu profesora Thomase Hiddlestona, tak jako zhruba před měsícem.

"Dále," ozvalo se zpoza dveří a tak jako před měsícem, vstoupila Nicky do prostorné kanceláře svého učitele. I teď ji profesor sedící za stolem sjel přísným pohledem od hlavy až k patě,  tentokrát měla na sobě bílé tílko, samozřejmě bez podprsenky - pod tenoučkou látkou se zlehka rýsovaly její růžové bradavky, šedočernou skládanou kostkovanou minisukni a černé balerínky. I teď zachytila jeho jemné pobavené pousmání, které plynule přešlo zpět v jeho obvyklý tvrdý a neproniknutelný pohled.

"Slečno Ronsonová," oslovil ji přísně stejně jako tenkrát. Stejně jako tenkrát jí přejel mráz po zádech, jenom tentokrát bylo to mrazení o něco příjemnější. Drobnými krůčky popošla blíž k jeho stolu. Profesor propletl prsty obou rukou dohromady a položil ruce před sebe na stůl.

"Víte, proč jsem si vás pozval?" zeptal se stroze a zamračil se. Nicky zaváhala. Co když to trochu přepískla?

"Tuším...," pípla tiše a její tváří přeběhl mírný úsměv.

"Pojďte sem," sykl profesor a prstem ukázal na místo přímo před jeho stolem. Váhavě přikročila blíž.

"Co mi řeknete na tohle?" zeptal se chladně a otevřel složku plnou popsaných papírů. Nicky bylo naprosto jasné, co jí předloží. A také se nepletla - na stole před ní přistál její pokreslený test. V pravém horním rohu se skvělo obrovské rudé "FAILED".

Nicky pohlédla zpět na učitele, kterému se na tváři zračil lehký cynický úšklebek - bylo jasné, že jí dokonale vidí do karet. Thomas prudce vstal od stolu a jeho úsměv se z cynického změnil na perverzní.

"Další F, slečno, víte, co to znamená?" zeptal se a spěšnými kroky obešel stůl, aby popadl Nicky zezadu za vlasy a přitáhl k sobě. Nicky vydechla, zčásti bolestně, zčásti překvapeně. Přesto se však v duchu zatetelila radostí - evidentně se chytil.

Zatímco jedna z jeho dlaní drsně zajela do světlých vlasů, druhá zlehka, přesto důrazně sevřela její hrdlo. "To znamená, že si čtrnáct dní nesedneš, holčičko. A hned ze dvou důvodů," zapředl jí do ucha a Nicky okamžitě naskákala husí kůže po celém krku a zádech.

"Ohnout," štěkl na ni drsně a prudce ji přistrčil ke stolu. Nicky se poslušně předklonila a opřela lokty o stůl, na němž ležel zavřený notebook, stoh knih, rozsypané červené tužky a hromada opravených testů. Thomas zatím dokráčel ke dveřím a stejně jako onehdá zamkl dveře. Klíč si opět strčil do kapsy u kalhot a vrátil se k ní.

"Tak, ty malá provokatérko... co si myslíš, že tě čeká?" zeptal se pobaveně a nadzvedl jí sukni, aby zjistil že si Nicky kromě podprsenky nevzala ani kalhotky. Spokojeně se usmál.

"Pěkně nemravná malá provokatérka... vědí tvoji spolužáci, že s nimi takhle sedíš ve třídě?" zeptal se  jí s úsměvem a zlehka se konečky prstů dotkl jejího klína. Nicky rozechvěle vydechla. Profesor se pousmál a zlehka pohladil její vyšpulené pozadí.

"Určitě by tě všichni chtěli, žejo? Ale to mají chlapečci smůlu," zachechtal se, zatímco ukazováčkem polaskal jedno z nejcitlivějších míst v jejím klíně. Nicky chraptivě vydechla.

"Pětadvacet, jako posledně. A když zapomeneš počítat, nebo se spleteš, jdeme od začátku," řekl profesor s požitkem. Tentokrát si však nevytáhl z kalhot pásek jako posledně, teď se pouze rozpřáhl rukou a na její odhalené pozadí dopadla jeho velká silná dlaň.

Nicky zalapala po dechu. Nebyla to tak strašná bolest, jako tehdá, když ji vyplácel páskem, ale bolelo to stále dost příšerně.

"J-jedna."

Profesorova ruka dopadla znovu.

"Dvě..."

Jak přicházely další a další rány, pálivá bolest se rozlévala z Nickina pozadí do zbytku těla, kde se nějakou prazvláštní náhodou měnila na stav úplně opačný. Její mozek se nadobro ztratil v jakémsi vzduchoprázdnu, vnímala pouze svoje vlastní bolestné výkřiky, Thomasův vzrušený dech za jejími zády a dopady jeho dlaní na její kůži, proto nebylo žádným překvapením, že zhruba u patnácté rány zapomněla počítat. Thomas se sadisticky zachechtal.

"Takže znova od jedné, princezno."

"Neee..."

"Ale ano."

Nějakým zázrakem se Nicky tentokrát podařilo dopočítat pětadvaceti. Zadek měla v jednom ohni, ale zároveň byla vzrušená jako dlouho ne. Možná proto, že místo koženého řemenu se jí teď dotýkaly Thomasovy ruce?

Profesor stál pořád za ní a zlehka hladil rudou, rozpálenou kůži jejího pozadí, zlehka do ní zatínal konečky prstů, přejížděl po ní nehty, až Nicky tiše bolestně usykávala. Potom přestal.

"Otoč se."

Nicky poslechla.

"Klekni si."

"Cože?"

"Kleknout!"

Napodruhé už to nebylo požádání. Byl to příkaz. A zračil se i v jeho přísných tmavomodrých očích, orámovaných obroučkami drahých brýlí. S roztřesenými koleny Nicky pomalu poklekla, s pohledem stále upřeným do jeho tváře. Vůbec nevěděla, co chce teď dělat.

A pak si začal rozepínat kalhoty.

Došlo jí to.

Thomas potom uvolnil z poklopce jeho mužství, obrovské a vzrušené. Nicky polkla.

Potom ucítila jak ji profesor pevně uchopil za krátké vlásky v zátylku a přitáhl si její hlavu blíž ke svému rozkroku.

Nicky k němu zvedla pohled a dala si záležet, aby se tvářila jako vyplašená patnáctka.

"Ale jdi. Neříkej, že nevíš, co máš dělat," zasmál se Thomas a prudce ji zatáhl za vlasy až sykla bolestí. Potom si provokativně olízla rty a s pohledem stále upřeným do jeho tváře přijala jeho pulzující mužství do svých horkých úst. Díky tomu viděla, jak tiše vydechl, přivřel oči a slastně zaklonil hlavu. I jeho druhá dlaň okamžitě zajela do jejích vlasů, aby ji mohl uchopit ještě pevněji - a udávat tak tempo podle svého gusta.

Nicky se cítila jako rozpolcená osobnost. Jedna polovina si připadala zneužitá, degradovaná na pouhou hračku k ukojení slasti muže před sebou... a tu druhou tenhle fakt neskutečně vzrušoval.

Thomas stál nad ní a s očima slastně zavřenýma přirážel do její pusy. Užíval si ty sladké přidušené zvuky, které vydávala. Bylo to absolutně opojné. Klečela před ním, její sladké, horoucí rty sevřené kolem jeho chlouby, její obratný jazyk... v ten moment se ovládl - nechtěl, aby tahle chvíle skončila příliš brzy.

"Vstaň," vyhrkl najednou, hlas zhrublý chtíčem. Nicky se vrátila zpět do reality z jakéhosi zvláštního transu, do kterého upadla a okamžitě poslušně vstala.

Thomas ji prudce vysadil na okraj stolu a roztáhl jí nohy od sebe. Zahleděl se jí do očí, ty jeho ztmavlé animální touhou a jedna z jeho rukou ji polaskala v klíně až překvapeně zasténala.

"Ale ale, proč jsi tak strašně vlhká?" poznamenal s nemravným úšklebkem. "Že by se naší malé princezně líbilo, když si ji někdo bere pěkně hrubě?" Nicky pootevřela rty, nebyla však schopná říct ani slovo.

Po těch slovech už na nic nečekal, za boky ji přitáhl k sobě a vnikl do ní tak prudce, až vyjekla. Nicky okamžitě obemkla nohy kolem jeho boků, přitáhla ho k sobě, poddala se mu, Thomas  ji pevně chytil za stehna a začal přirážet tak drsně, až se tužky rozházené po stole sesypaly dolů na podlahu. Krátce po nich následovala i hromádka opravených testů a stoh knížek o kus vedle.

Nicky se zapřela předloktími o desku stolu, jinak by snad přepadla dozadu a její rty opouštěly takové zvuky, že překvapovala sama sebe. Skousla si spodní ret, aby zabránila dalším hlasitým stenům unikat z jejích úst, ale dařilo se jí to jen stěží.

Aniž by přerušil své rytmické pohyby, přitiskl se k ní Thomas blíž a naklonil se k jejímu uchu.

"Jen křič, ty malá kurvičko, ať to slyší klidně celá škola," řekl a drsně stiskl jedno z jejích ňader, ukrytých pod tenkou bílou tkaninou. Ta slova v Nicky spustila lavinu. Obtočila paže kolem Thomasových ramen, přitiskla se k němu blíž a v tu chvíli silná vlna orgasmu převzala vládu nad jejím tělem.

"Ještě nekončíme, princezno," řekl Thomas nesmlouvavě sotva se stihla vzpamatovat; a i když se na něj pověsila jako hadrová panenka, popadl ji a otočil zpět tak, aby se o stůl opírala břichem.

Potom do ní znovu vnikl, jedna z jeho dlaní zajela do jejích vlasů a prudce trhla vzad.

"Zakřič moje jméno, ať ti tvoji spolužáčci vědí, kdo tě šuká," zachraptěl drsně.

"Thomasi!" vyjekla Nicky.

"Znovu a líp!" Druhá dlaň zprudka dopadla na její už tak rozpálené pozadí.

"Thomasi!!!" zaječela Nicky a Thomas do ní přirazil tak, že jí to téměř vyrazilo dech. Vykřikla slastí a svaly jejího lůna se impulzivně stáhly kolem jeho mužství. 

Profesor zaklonil hlavu a naposledy přirazil, byl už tak blízko, že to nešlo vydržet ani o vteřinu déle...

Když se z rudé mlhy vzrušení vrátil zase zpět na zem, vyklouzl z ní a poodstoupil. Nicky se zničeně zvedla do stoje. Vypadala dle jeho názoru rozkošně, s řasenkou rozpitou kolem očí, jak ji rozpustily slzy při výprasku, s leskem na rty rozmazaným kolem pusy, se zmačkanou sukní a rozcuchanými vlasy.

"Uprav se," řekl a podal jí krabici s papírovými kapesníčky stojící na okenním rámu.

A zatímco si Nicky u zrcadla vedle dveří opravovala rozmazaný makeup, zapnul si Thomas kalhoty a posadil se zpátky za stůl. Sebral ze země jeden z papírů a rudou tužku válející se nedaleko. Položil test na stůl a přeškrtl na něm velké rudé "FAILED". Místo něj na papír vepsal do kroužku velké "A".

Potom papír podal Nicky, která už opět přešlapovala před jeho stolem.

"Je to opět A, slečno. A srdečně doufám, že si to do budoucna nepokazíte..."