„Běž napřed a houkni na Sama, ať ví, že mu jde návštěva. Já tu mezitím vylovím z magic boxu ty slíbený kouzelný fazole." Dean poslal Tonyho jako předvoj, zatímco se zastavil u automatu s cukrovinkami.

„Jo," Tony zrychlil, aby mohl zadaný úkol splnit co nejdříve a v doslovném pochopení Deanova zadání začal z plných plic hulákat.

„'Uhůůů, Sammy! 'Uhůůů!" Když za ním holčička s beruškou zůstávala pozadu, popohnal ji. „Poď 'Annach! 'Oukej. Takle - 'uhůůů!"

To dětské radostné úsilí vyvolalo na Deanově tváři úsměv a uvnitř něj ten zvláštní pocit, který se tam vkrádal pokaždé, když mu zrak spočinul na ovocném koláči. Heh.

Obrátil se čelem k automatu a v odrazu plexiskla zahlédl svůj obličej. Vypadal... odlišně od toho, který byl zvyklý poslední dobou vídat. Vteřinu dvě strávil jeho prohlížením, než si odkašlal a odtrhl od sebe pohled. Prošmátral kapsy kvůli drobným, naházel je do mašiny a trpělivě čekal, než mu vydá sáček s M&M's, jenž hodlal vydávat za kouzelné.

V přihrádce vrácených mincí zarachotilo, proto do ní sáhl. Vyndal odtamtud padesát centů, které jako jediné z drobných nepropadly skrz. Vhodil je tam zpět, víc peněz u sebe neměl. Když mu mince byla opět vrácena jako neakceptovatelná, začalo ho to štvát. O ty bonbóny vážně stál, slíbil je dětem. Takže těch podělanejch padesát centů potřebuje!

Rozladěně vybral peníz z přihrádky, nevybíravě s ním zaškrabal o kovový povrch automatu a s němým modlitbo-zaklením ho nacpal dovnitř.

Hypnotizoval spirálu se žlutým sáčkem M&M's.

Zřejmě ho někdo tam nahoře nebo tam dole musel vyslyšet. Sladkosti se dočkal a spolu s tím i navrácení padesáti centů. Pojmenoval je Lassie.

Ta mince byla fakt divná. V motelu mu vypadla ze zadní kapsy džínů, když se převlékal a ty staré házel přes židli. Ani nevěděl, kde se tam vzala. Sebral ji z koberce a pohodil na stůl. Pak ji musel vzát spolu s klíči od auta a telefonem, když se vracel zpátky do nemocnice za dětmi. A teď si za ní koupil to, co chtěl a znovu se k němu vrátila. Tak jako Lassie.

Obrátil ji v dlani, pokrčil rameny a strčil ji zpátky do zadní kapsy kalhot. Třeba je to jeho šťastná mince.

0-0-0

Poté, co se Dean narovnal se sáčkem M&M's v ruce, jeho tvář se znovu odrazila v plexiskle přístroje.

A vedle ní byla ta Frankova.

Dean sebou v úleku škubl, ale to už ho muž z ochranky nevybíravě přitiskl obličejem na automat.

„Fon of a bif!" zašišlal díky zdeformované tváři, kterou měl teď rozplizlou na předku mašiny.

„Jen hezky v klídku, mladej! Doufám, že si na mě ze včerejška pamatuješ, protože jak vidíš, já na tebe nezapomněl!" Frank tlačil jednou rukou Deana oproti přístroji, mezitím co druhou vytáhl z opasku policejní pouta.

Mužův stisk byl silný a bez nároku na obranu. Zřejmě se poučil z předchozího dne, kdy se mu Dean postavil tváří v tvář a to teď nehodlal dopustit.

Zákrok nebyl ani časově náročný - během dvou vteřin měl Frank Winchestera staršího v želízkách. Tentokrát si pro něj přišel na jistotu, měl na něj po všech stránkách nárok a nikdo ho už před ním neobhájí.

Deanovi z rukou, které mu byly poutány za zády, vypadl sáček s bonbóny a Frank ho, přitom svém zaníceném zatýkacím tanečku nevědomky odkopl pod přístroj.

„Fon of a bif! Mofe koufelný fafole!"

0-0-0

Frank svého - konečně - zadrženého chytil za rameno a obrátil k sobě. „Nemyslel sis, že to jen tak vzdám, že ne? Včera jsem byl hodně benevolentní kvůli tvý rodině."

Dean se tvářil drze. „Jasně. Ve svým příběhu je každej hrdina."

„Rád bych viděl, jestli budeš pořád za chytrýho, až nafasuješ obvinění z výtržnictví, poškozování cizího majetku a napadení."

„Na to bych si klidně vsadil. A ještě u toho budu vypadat neodolatelně."

„Neuvěřitelný..."

„Já vím."

Frank toho jeho floutkovství měl už plné zuby. „Půjdeš přede mnou!" ustoupil krok stranou a pokynul mu hlavou. „Padej!"

Dean ho míjel s výrazným úšklebkem na rtech a vyzývavým pohledem plným provokace. Ať už ho tenhle nemocniční fízl odvede kamkoli, vylže se z toho a do hodiny je tu zpátky. Tohle bude snadný jako obrat dítě o bonbóny. Žádný stres z toho neměl...

Dítě? SHIT! Právě se začal stresovat.

0-0-0

Jeho výraz se v tom prozření změnil z neomaleného na rozhodný.

„Moment!" rezolutně zpomalil. „Já si to rozmyslel!"

„Nezastavuj se!" Frank do něj dloubl.

„Hej! Ruce pryč od tohohle zboží!" Dean ucukl a otočil se k němu čelem.

Frank už měl toho jeho otravného chování právě tak dost. Hodlal ho odsud odvést za každou cenu a hned. Proto významně položil dlaň na rukojeť elektrického paralyzéru za svým opaskem. „Ještě chvíli se tak chovej, prosím."

V Deanovi se při pohledu na zbraň zadrhl dech. Nebyly to ani dva roky, kdy se díky téhle věci ocitl na smrtelné posteli. Elektrický výboj umocněný vodou, v které ležel, měl fatální dopad na jeho srdce. Tenkrát byl přesvědčen, že zemře.

Sam to však nedopustil.

Od té doby měl z té zbraně Dean respekt. Tehdy se u toho příliš nebavil a druhou šanci tomu dávat nechtěl.

I přes vědomí, že Frank blafuje a používá ji spíše jako vyhrůžku, to na něj zapůsobilo.

„Tak heleďte," přešlápl z nohy na nohu. „Sundejte mi ty pouta a dejte mi dvacet minut. Musím si něco zařídit. Pak se tu zase sejdeme..."

Franka ten troufalý návrh spíše pobavil, než překvapil. „Počkej... popřemýšlím o tom...tak ne!"

„Patnáct!"

„NE A HNI SE!" Frank ho popadl za paži a tentokrát hodně pevně, že se mu Dean neměl se spoutanýma rukama za zády šanci vytrhnout.

„Sakra! Tohle je důležitý! Dejte mi pět minut! Pět minut a pak udělám-" Byl škubnutím otočen, že se mu z toho zapletly nohy. Zavrávoral, což Frank považoval za pokus o útěk.

Hmátl po paralyzéru.

„Dee?"

0-0-0

Dean na půl vteřiny ztratil orientaci v nastalé situaci, ale Tonyho hlas nepřeslechl. Otočil se po něm a uviděl obě děti stát ve dveřích Samova pokoje, oči vykulené.

Prudce se obrátil k Frankovi. „Dost!" Opravdu si nepřál mít u tohohle sporu nezletilé obecenstvo.

Od téhle chvíle to přestala být pro Deana JEHO hra na přetahovanou. TEĎ to chtěl ukončit. „Stačí!"

A pak postřehl, pro co Frank sahá. „Whoa! Tohle vážně není nutný! Jsem dobrej!"

Kdyby měl volné ruce, ve znamení toho, že se vzdává, by mu je nabídl. Takhle proti němu jen stál, v obličeji přesvědčovací výraz, v hlase přemlouvavý tón.

Snažil se odvrátit to, co chtěl Frank udělat. Jenže ne kvůli sobě, ne kvůli srdci, které měl díky téhle věcičce už jednou na maděru.

V tuhle chvíli myslel na to, jak by z toho byly děcka vyděšená, kdyby to do něj Frank pustil a on se tu před nimi v křečích skácel.

Se zavrtěním hlavy, pohledem upřeným na zbraň v mužově ruce, k němu udělal krok.

„Stůj!"

„Fajn." Zastavil se na pokyn. „Cokoliv, jen ne tohle! Ne před dětma...," domlouval mu.

„Otoč se a sklapni!" vyštěkl Frank.

Ani jeden si nevšiml Tonyho, který k nim došel, dokud se Deanovi neozval za zády. „Ploč čičíte?"

Dean se kousl do spodního rtu. „Heh..." otočil se po něm, na tváři přátelský výraz. „Nikdo tu nekřičí, kámo. Jen diskutujeme. Jdi s Hannah za Sammym, dobře?"

„Sammy tam neny. Či naholu," začal před ním poskakovat, s rukama zdviženýma nad hlavou.

A Frank si nemohl vybrat tu nejhorší možnou chvíli.

0-0-0

Tony zůstal stát s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima, když jeho hrdinu nevybíravě popadl za paži a drsně ho postrčil. „Jdi!"

„Dee...?" hlesnul plačtivě.

„To nic. Nic se neděje..."

Znovu postrčení, když Frank s Deanem už totálně ztratil trpělivost. „Hergot!"

Tony sebral odvahu. Utřel si nos do rukávu a zaujal bojové postavení tak, jak ho Winchester starší naučil. „Nečlkej ho!"

„Běž odsud, kluku. Takhle sám tady nemáš co dělat..." Frank si ho sotva všímal.

Tonyho rezavé obočí se spojilo v jednu tenkou čárku, jak se ukrutně mračil. Prsty se změnily v zahnuté drápy, tečkovaný nos se pokrčil, přes vyceněné bílé zoubky se vydral zvuk zavrčení. Navztekané malé lišce se právě odhodlalo zaútočit.

Deanovo vlastní obočí vyletělo až do vlasů. „A jste v maléru." pronesl předtím, než muže Tony kopl do holeně.

Franka to spíš překvapilo, než zabolelo. „Hej! Přestaň!"

„Grrrr!" Tony syčel a tvářil se hrozivě.

Dean na něj nemohl být pyšnější. Z toho kluka něco bude. „To bylo pěkný, kámo. Dobrá práce." pochválil ho.

Tony opustil útočné postavení, vrhnul se ke svému mentorovi a objal mu nohy.

„On je tu s tebou?" Frank se začal zajímat, když po něm Tony házel zamračenými pohledy.

„Mám ho jen na starosti. A moc si s ním nezačínejte, dneska už jste druhej komu vyprášil kožich," Dean se usmál a mrkl dolu na svého svěřence.

„Tak to bude sestru Joan z dětského nepochybně zajímat. Vy dva byste totiž rozhodně spolu být neměli!"

0-0-0

Nakonec si Frank neodvedl jenom Deana, ale i Tonyho a to i přes to (nebo právě proto), že se ho pokusil kousnout pokaždé, když se ho muž snažil vzít za ruku.

Deanovi se líbilo, jak mladej bojuje, ale taky věděl, že to pro oba bude mít následky. Teď spolu odcházeli a Tony se jako klíště držel jeho džínů.

Nejhorší však bylo, že nikde neviděl Hannah. Holčička se během incidentu stáhla zpět do pokoje, ale teď, když ho míjel a snažil se nahlédnout dovnitř, ji nezaregistroval.

Ta představa, že jí tu nechává samotnou ho hodně tížila. Jenže s popuzeným Frankem za zadkem, jeho elektrickým paralyzérem a přišpendleným Tonym ke svým kalhotám mohl jen doufat, že se Sam brzy vrátí.

„Počkej tu na Sammyho, maličká! Počkej tu na Lina!"

TBC