cbaarnagtan   před pár dny
"Na 12.9. musíš dát aspoň 2 za den...NAMJOON MÁ NAROZKY"

horsiehobii  12. září
"...No tak jo no ¯\_(ツ)_/¯ "

<<•••>>

Y O U.  N E E D.  M E

Těch pár dní v týdnu uplynulo jako voda a nastal ten den. Včera jsem celý večer po práci uklízela a dneska ráno to i dokončovala. Molly jsem nezapomněla omluvit ve školce kvůli rodinným důvodům a v rámci možností ji přinutit, aby lhala, až přijde návštěva.

Dělalo se mi zle, když jsem ji na takovou věc musela přinutit, ale nedalo se nic dělat.

Za okny řádila bouřka a Molly se dívala na pohádku během toho, co snídala. S Yoongim jsme si jeden den psali a dohodli se o dnešku. Měl by tu už dávno být, což mě trochu znervózňuje.

Zapínala jsem myčku, když se ozval zvonek. Molly to ignorovala, protože byla zabraná do něčeho jiného a já šla otevřít.

Stál tam díkybohu Yoongim s kufrem a velkou taškou, na což jsem zvědavě pozvedla obočí.

,,No co. Copak nevíš, že se nedávno k tobě tvůj přítel co se zlekl, nastěhoval?'' uškrnul se a vstoupil.

,,Yah!'' okřikla jsem ho.

,,Neprožívej to. Ty věci jsou tu přece jenom na dnešek, ne?'' zdůraznil a já na to musela přikývnout.

,,Běž to tam vybalit, udělala jsem ti místo,'' pokynula jsem mu do ložnice, kam se vydal.

,,Mamiii?! Kdo přišel?!'' ozvala se Molly z obýváku, kam jsem přišla.

,,Yoongi.''

,,Fakt?'' rozzářila se a já přikývla.

Moc dlouho mu netrvalo se vybalit a za chvíli se k nám vecpal na gauč. Molly si posadil do klína, která pak dál sledovala televizi a mně k sobě taky přitáhl, což mě překvapilo.

,,Tak rodinko, je to běžný den,'' řekl a usmál se. Svou ruku měl přehozenou přes mé rameno. Tázavě jsem se na něj podívala. Sklonil se k mému uchu a zašeptal: ,,Nech mě se vžít do role, pak tě nechám být.''

Když to dořekl, čelem se opřel o mé temeno.

Kdo ví proč se mi najednou při jeho přítomnosti nahrnula krev do tváří, které jsem si hned skryla a doufala, že si toho nevšiml.

...

Den ubíhal, až to přešlo v pozdní odpoledne, skoro večer, když se zvonek rozezněl v tomto bytě již po druhé. Nervózně jsem si skousla ret a podívala se na Yoongiho, který si hrál s Molly. Taky mě pozoroval. Kývli jsme na sebe nepatrně hlavou a zvedli Molly.

Došli jsme společně až do předsíně, kde jsem chytla nervózně kliku. Ještě jednou jsem se podívala na Yoongiho s Molly po boku, který zvedl palec nahoru a povzbudivě se usmál.

Zhluboka jsem se nadechl a otevřela. Stáli tam nějaký chlap se ženskou a desky v rukách. Slušně jsem pozdravila a uklonila se, stejně i oni a později i Yoongi s Molly.

Jejich ''vyšetřování'' začalo. Nejdřív vypadali přísně, ale později se ukázalo, že jsou celkem milí, což mě uvolnilo.

Taky mě z nějakého důvodu uvolňovala Yoongiho přítomnost. Měla jsem větší pocit bezpečí.

Prošli si celý byt a s několika otázkami a zatím to vypadalo vše v pořádku. Minimálně ten byt určitě. Nakonec jsme ocitli opět na chodbě, kde to vše shrnuli a zeptali se na ty nejdůležitější otázky, kterých jsem se nejvíce obávala.

Molly jsme zanechali v pokojíčku, protože ji to nebavilo - řekla to samozřejmě nahlas, na což se paní zasmála a řekla, že je roztomilá.

,,Takže, slečno Chung. Byt je tedy psaný na vás. Pronájem, elektřinu a tak dále platíte, což je v pořádku. Vlastně vše ohledně bytu je v pořádku. Práci máte taky stálou, takže děvčátko uživíte. To samé platí i o vás pane Mine. A teď...'' Sundal si brýle a podíval se na nás.

,,Prý pan Min nevěděl o tom, že nějaké dítě na svět přišlo. Takže?''

Chystala jsem se k odpovědi, ale Yoongi mě předběhl a na mé překvapení chytl za ruku. A tentokrát to bylo jiné chycení, myslím pocitově. Nebylo vůbec nucené a zdálo se mi v tu chvíli, jako bychom opravdu vztah prožívali.

Ovšem měla jsem strach z jeho odpovědi, protože nevím, co si vymyslí.

,,Je to pravda. Když jsem byl mladší, byl jsme trochu - trochu víc - hloupej. S kámošema jsme šli zapít jednu oslavu a tam byla i Rin. No a já...nebyl jsem na tom až tak zle abych si to neuvědomil, ale v tu chvíli kdy jsem ji spatřil se mi prostě zalíbila a hormony začaly jednat ze svého, takže...''

,,Takže?'' nadzvedla paní obočí a vyzvala ho, aby pokračoval.

,,No však víte. P-prostě jsem ji zatáhnul na záchodky a tam...'' odmlčel se a podíval se na ně. Z jejich výrazů jsem usoudila, že pochopili na co tím naráží. Ale já jsem byla jeho vysvětlení přímo šokovaná.

,,Jasně, chápeme. A dál?''

,,Stáhnul jsem se, protože jsem se bál. Mnohokrát jsem si ji chtěl najít, ale práce mi to moc taky neumožňovala. Turné, koncerty a tak. No a ten den, kdy mi přišel dopis, že mám dítě...byl jsem v šoku.''

Říkal to tak plynule, jakoby to byla samozřejmost a celou dobu se nepřítomně díval někam vedle. Šlo to z něj úplně samo.

,,No za ten poslední měsíc jsme se víc sblížili a hlavně jsme si to vše vysvětlili. Bylo hodně řevu, to vám povídám, ale dopadlo to dobře - díkybohu a teď...'' podíval se na naše spojené ruce a podíval se mi do očí.

,,Teď jsme to spolu zkusili doopravdy a vypadá to na dobrý vztah a snad...možná do budoucna...společná budoucnost.''

V jeho očích jsem viděla něco zvláštního. Vůbec mi nepřipadalo, že to jen hrál, ale že to byl holý fakt. Že to říkal, jako by to byla skutečnost. Něco na tom bylo jiného a mně se strašně rozbušilo srdce.

Dlouhou dobu se na mě díval, než zrak odvrátil zpět na ty dva. Já se probrala a potvrdila jsem jim vše, co řekl. I když z jedné části hodně zmatená.

Něco si zapsali do desek, které pak zavřeli. ,,Takže co se Molly týče, péče by neměla být problém. Koneckonců je nemanželské dítě, takže není žádný problém. Vy dva taky žádné problémy nemáte jak koukám. A navíc, asi by vás a vaší skupinu včetně společnosti moc nepotěšil skandál, že?''

Yoongi přikývnul.

,,No...v tom případě již prozatím nemáme žádné dotazy. Akorát se prosím ještě dostavte podepsat nějaké papíry a bude to vše hotové,'' řekl a upravil si sako. S Yoongim jsme je ujistili, že se dostavíme. Pak přišlo pouhé formální rozloučení a odešli.

Těžce jsme si oddechli a každý něco udělal. Yoongi si prohrábl vlasy a já si položila dlaně na tváře. Nikdo z nás zatím nic neřekl, dokud nás nevyrušila Molly.

,,Mami? Yoongi je můj táta?''

———
And I oop-

ɷ◡ɷ  ❤️