8.

Nobody's point of view.

"Viděls' už tu novou?" zeptal se Zayn a popotáhl z cigarety, kterou pevně svíral mezi svýma dvěma prsty. Právě byli v jeho bytě, ve kterém si jako první všimnete prázdných lahví od alkoholu a nečistého vzduchu plného cigaretového kouře.

"Kterou myslíš?" odpověděl Liam a zopakoval Zaynovy pohyby. Černovlasý se zamyslel a hlavu otočil na přátelé za sebou, přičemž jim hlavou naznačil, aby mu osvěžili paměť.

"Sidney," promluvili Louis a Harry najednou.

"Ta kurva mě malém přejela a ty se mě ještě ptáš, jestli jsem ji viděl?!" vykřikl naštvaně a rozhodil rukama, přičemž mu z ruky vypadla cigareta, která dopadla na chlupatý koberec.

"Pozor!" vykřikl zděšeně Zayn a svojim podmračeným pohledem Liama zpražil. "Nemůžeš mi tu jen tak házet zapálenýma cigaretama!" taky rozhodil rukama, ale svou cigaretu stále pevně držel. Odvrátil od Liama pohled, přičemž se mu rozšířily oči. "Vodu!" vykřikl, když uviděl plamen, který začínal plát z koberce. Rychle se otočil, stejně jako Harry a oba dva zamířili do koupelny, kde napustili jakési kýble, které už chtěl Zayn dávno vyhodit. Rozutekl se zpátky, přičemž rychle vylil vodu na koberec, čímž oheň uhasil. Až teď vyběhl z koupelny i Harry a bezmyšlenkovitě vodu před sebe vylil. Bohužel, Zayn měl to štěstí, že stál před kobercem, tudíž se všechna voda vylila na něj. Dokonce zhasla i cigareta, kterou měl doteď v ruce. Odhodil ji na zem a nespokojeně zavrčel. Zvedl pohled na Harryho a vykročil k němu.

"Nech ho," pronesl znuděně Liam s očima zabodnutýma do mobilu v jeho rukou.

"Nech ho? Nech ho?! Se podívej, co mi udělal s vlasy!" vykřikl a svými prsty ukázal na své vlasy. Liam jen protočil oči a dále něco ťukal do mobilu. Zayn si povzdechl a ze zadní kapsy si vytáhl krabičku, z které si vytáhl promočenou cigaretu.

"Kurva, dej mi svoji," zamračil se na Harryho a napřáhl k němu ruku. Ten mu rovnou podal plnou krabičku. Zayn se jen ušklíbl a jednu z cigaret si přiložil ke svým rtům. "Ale nejhorší není," promluvil najednou a cigaretu si zapálil.

"Kurva, přestaň," zamračil se Liam a svůj mobil schoval do svojí kapsy.

"S čím jako?"

"Nemluv o ní. Je to jen další kurva, která začala chodit na tu zkurvenou školu. Tím to končí," pokrčil rameny, přešel k nedalekému gauči, na který se úlevně svalil.

"Proč myslíš?"

"Pořád se na mě čumí."

"Děláš, jakokdyby na tebe neházely pohledy všechny," protočil oči Zayn, přešel k Liamovi a sedl si vedle něho. Louis a Harry si jich do teď nevšímali, ale jejich konverzace je zaujmula. Především Louise.

"Co když je vyjímka?" zeptal se Louis a přiblížil se ke dvěma na gauči.

"Kurva, to ne," uchechtl se Liam a založil si své ruce pobaveně na hrudi.

"Beru tě za slovo," usmál se zákeřně Zayn. "Vsadím se, že-"

"Žádný sázky," zarazil ho. "Přece si pamatuješ, jak to minule skončilo se Sie. Jak byla nevinná a koukej, jaká je z ní štětka. Pořád jím mám za zadkem," zamručel nespokojeně a jednou rukou si projel přes vlasy. "Nepotřebuju druhou Sidney na krku."

"Ale dá ti, kdy si zamaneš," vložil se do rozhovoru Harry a nechápavě se na Liama zamračil. Za vším viděl jenom sex.

"Ale to už je nuda. Já potřebuju někoho dobývat a ne jen mrknout a mít všechno," protáhl znuděně Liam.

"A proto je pro tebě ta Sidney jako stvořená," uchechtl se Zayn. Liam si povzdechl a pevné držení rukou na své hrudi povolil. Přesně v tu chvíli kluci věděli, že Liam povolí.

"Dobře, dobře. Ale už toho nech. Kurva, tvoje kecy jsou jak osina v zadku."

"Ale co když nejsi její typ?" zeptal se Louis.

"Já jsem typ každý."

Sidney's point of view.

Seděla jsem na svojí posteli a znova si četla, když v tom mi zavibroval mobil na nočním stolku. Natáhla jsem se pro něj a zapla ho.

Neznámé číslo: Ahoj :) - Li

Stálo tam. Hned jak jsem si přečetla ta dvě poslední písmena, věděla jsem, že je to Lily. A taky jsem si ji tak uložila.

Já: Ahoj 8)

Napsala jsem. Ani jsem se už nemusela podepisovat, protože mi bylo jasné, že ví, komu píše.

Lily: Co děláš?

Já: Čtu

Lily: Ty a čtení? To mi nějak nejde k sobě o.O

Já: Podle mě je to supr odreagování :)) a co děláš ty?

Lily: Nudím se -_- Ale napadlo mě, že by jsme se mohli někdy sejít ;)

Já: Klidně 8) kdy?

Lily: Kdy máš čas?

Já: Pff... Dneska je úterý, že? Řekla bych, že až v sobotu. Přes tejden... Nemám moc času.

Odepsala jsem. Popravdě, normálně bych měla čas, ale s Molly jsme se domluvily, že mě různě provede L.A.

Lily: Ok :) Tak v sobotu, teď už musím... Ahoj :))

Já: Ahoj :*

°°°

"Kam dneska půjdem?" zeptala jsem se Molly, když jsme vycházely ze školy po poslední hodině, kterou nebylo nic jiného, než angličtina. Však proč nemít jednu z mála hodin, která není pohybová, jako poslední, kdy jsme z celého dne nejvíce unavení? Abych řekla pravdu, vůbec jsem nedokázala vnímat.

"Hmm, plánovala jsem zajet více do centra a udělat si takový nakupovací den," zazubila se na mě, načež jsem se zasmála.

"Okay, jen se zajdu domů převlíct. Kde se sejdem?" povytáhla jsem obočí a rozhládla se kolem.

"Víš, kde je nejbližší stanice metra?" zeptala se a upravila si kabelku na rameni.

"Huh, ne...?" řekla jsem, přičemž jsem konec povytáhla spíše do otázky.

"Půjdeš přes Green street, až na první křižovatu, kde zabočíš doleva na Squ-"

"A nemohly by jsme se sejít někde jinde?" skočila jsem jí do řeči, jelikož jsem věděla, jak jsem na tom s koordinací. Ve výsledku bych skončila někde na úplně jiné straně.

"Tak třeba tady před školou," povzdechla si a já se na ni vděčně usmála.

"Dobře, tak ve 3 tady?" zeptala jsem se pro jistotu.

"Jop."

°°°

"To jako pojedem metrem?" skrčila jsem obočí, když jsme zastavily nad schody, které měly vést do stanice metra. Co jsem vlastně čekala, když před tím zmínila, že se máme sejít tady?

"Ano...?" protáhla nechápavě a podívala se mi do očí. "Proč?" zeptala se stále nechápavě.

"Nemám je ráda. Je tam moc lidí," podotkla jsem.

"Tak to ses neměla stěhovat do L.A.," uchechtla se, Věděla jsem, že naráží na davy lidí, které kolem nás procházely.

"A jezdí moc rychle," dodala jsem, snažíc se jí to metro vymluvit.

"Tak to ses neměla stěhovat do L.A.," zopakovala svou předešlou větu, čímž naopak poukazovala na rychle jedoucí auta po cestě. Z úst jsem zoufale vydechla vzduch. "Hele, o co ti jde?" zeptala se a ruce si vložila v bok.

"Jde o to, že jsem...," odmlčela jsem se a ret uvěznila mezi svými zuby. "... že jsem ještě nikdy metrem nejela," dokončila jsem větu a přivřela oči. Tušila jsem totiž, že se mi bude smát. Ale ona jen protočila oči, chytila mě za ruku a tahala ze schodů.

"Bože, toho naděláš," promluvila a dál mě tahala dolů.

"Pomalej!" vykřikla jsem, když jsem málem spadla kvůli podpatkům, které jsem měla na nohou.

"Neměla sis brát ty jehly."

"To nejsou jehly, to je klínek."

"To je fuk. Pořád je to vysoký."

"Tak zaprvé - není to jedno," řekla jsem a zatáhla za její ruku, abych ji zastavila. "A zadruhé - todle není vysoký," ušklíbla jsem se.

"Je."

"Není."

"Ano, je."

"Ne, není."

"Je to vysoký."

"Ne, není."

"Ty mi chceš vážně vnutit myšlenku, že tohle...," odmlčela se a ukázala na moje boty. "... není vysoký?" zeptala se nevěřícně a já významně přikývla. "Rovnou ti můžu říct, že se ti to nepovede," zkřížila jsem si ruce na prsou a své obočí povytáhla nahoru.

"Uvidíme v obchoďáku," taky jsem nadzvedla obočí a ruce zkřížila. Takhle jsme tam chvilku stály, dokud do mě někdo nenarazil a já nespadla. Naštěstí jsme byly asi dva schody nad koncem schodiště. "Sakra, dávej pozor!" vykřikla jsem na toho, kdo do mě strčil.

"Tak sorry, ale nemáš si brát tak vysoký podpatky," uchechtl se jakýsi blonďák, obešel mě a zmizel v davu. Hlavu jsem nevěřícně zvedla na pobavenou Molly, která měla pořád stejný postoj - obočí povytažené a ruce zkřížené na hrudi.

"Co se tak koukáš? Radši pomoc," zavrčela jsem na ni a natáhla k ní ruku.

"Nic, nic...," odpověděla, ale pobavený úsměv ji z tváře nezmizel.

°°°

"Kam půjdem teď?" zeptala jsem se nadšeně, když jsme vyšly z nějakého obchodu s oblečením.

"Jako, myslela jsem si, že jsem já ta, která má největší chuť do nakupování. Ale teď musím uznat, že na tebe fakt nemám," uchechtla se Molly a zhluboka vydechla. "Nechceš si teď spíše někde sednout? Třeba na kafe?" povytáhla nadějně obočí.

"Tak jo," povolila jsem a rozhlédla se. Na druhé straně 'chodby' obchodního centra byl Starbucks. "Tam je Starbucks. Jdeme tam?" zeptala jsem se.

"Jo, jo. Jen ať už sedím," vydechla apoupravila si tašky v rukách. Spolu jsme se tam vydaly. V tom jsem nedaleko uslyšela povědomý smích. Rozhlížela jsem se kolem sebe, abych zjistila, kdo je původce. Toho jsem našla před sebou. A bylo jich hned několik. Louis, Harry, Zayn a... Eh... Kluk-od-kterého-pořád-nevím-jméno. Vážně by mě zajímalo, co dělá s nimi. Polkla jsem. Najednou jsem si uvědomila, jak moc hlučné jsou mé podpatky. I přes hluk kolem šly až moc dobře slyšet. Doufala jsem, že tím na sebe nepřipoutám jejich pozornost. Přece jenom, muselo kolem nich už projít tolik žen s podpatky, že už by je ani nemuseli registrovat. Jenže moje doufání bylo k ničemu. Všechna jejich pozornost se obrátila na mě. Rychle jsem odvrátila svůj pohled na Molly, snažíc se jejich pohledy ignorovat. Začala jsem se soustředit na svou chůzi. Vždycky, když jsem věděla, že mě někdo pozoruje, v tu chvíli jsem se začala soustředit na svou chůzi, ovšem kvůli toho jsem ale také chodila dost neohrabaně. Což se v tuto chvíli jen potvrdilo. Najednou jsem zakopla o svou vlastní nohu, přičemž se všechny tašky, které jsem držela, rozprostřely po zemi kolem mě. Jejich hlasitý smích se rozezněl v mých uších a já cítila, jak se mi do tváře nahrnuje červěň. Rychle jsem se postavila a spolu s Mollyinou pomocí posbírala všechny své tašky. Bála jsem se na ně podívat, ale když jsem si uvědomila, že mi tam jeden hlas chybí, podívala jsem se na ně. Nesmál se on. Jen na mě mrkl spolu s pobaveným úsměvem na rtech. Nechápavě jsem zamrkala a svůj pohled rychle přemístila před sebe. Své nohy jsem rychle rozpohybovala, spolu s doprovázeným červenáním v mé tváři.

Konečně další čááááááást! ^^ :D Bože, tohle je asi nejdelší část v historii WB (myslím i do budoucna :D) jinak, takhle ze začátku tam moc Liama, a la kluka-od-kterého-pořád-nevím-jméno, moc nebude :D ale něco jo :D :D Ale vážně... Doufám, že nejsem jediná, která se těší, až se to konečně rozjede ^^ :D jinak, myslím, že miluju hádky Sidney a Molly :D sice to byla taková banalita, ale právě kvůli toho se mi to nejspíš líbí :D :D jsem takovej banalitní člověk (nevím, jetli to vůbec existuje o.O :D)

Každopádně na boku další písničkaaaaaaaaaaaaa :D tentokrát je to The Weight od Shawna Mendesa (nevím, jak to skloňovat :D) dneska jsem na to narazila a zamilovala se do ní :33

A taky jsem si nemohla odpustit tu fotku Liama na boku :3 Miluju Liama v posteli (ne, nemá to dvojsmysl! :D)

okay? okay. That's everything :D So, hope u like it! ^^ (Ne. Nepředvádím se, jak umím ajinu :D :D) Kami xx

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top