Zavázala jsem si tkaničku na botě a pak se narovnala. První dvě hodiny mám volejbal. Myslím, že na něj máme pana učitele Michaelsona. Je to muž středního věku, tudíž něco kolem 40. Včera, na seznámení, nevypadal moc sympaticky a jeho hlas už vůbec ne. Byl hrubý a jemně nakřáplý. No, nic příjemného.

Ze šaten jsem vyrazila ven na dvůr a rozhlédla se, kde je hřiště pro volejbal. Když jsem si ho všimla, zamířila jsem k němu. Cesta vedla kolem hřiště pro fotbal, kde ke mě přiběhl Niall.

"Ahoj!" usmál se a rukou si prohrábl pečlivě vyčesané vlasy.

"Ahoj," oplatila jsem mu úsměv.

"Co máš první hodinu?" zeptal se a zkoumavě si mě přejel pohledem.

"Volejbal. Ty?" zeptala jsem se a pak se praštila do čela.

"Ne, neodpovídej. Blbá otázka," uchechtla jsem se, načež se Niall zasmál. Podívala jsem se za něj, abych si prohlédla ty, kdo ještě měl fotbal. Nikoho jsem neznala. Až pak se ale objevil Zayn, Louis a Harry. Radši jsem rychle odvrátila pohled, aby se náhodou nesetkal s tím Zaynovým.

"Lituju tě," řekla jsem upřímně, načež se mu na tváří objevil nechápavý výraz. Očima jsem jenom rychle kmitla za něj a pak zase zpátky. Taky se tam podíval a pak ke mě zpátky chápavě otočil hlavu.

"To je v poho. Když hrajou, jsou do hry zažraní, takže si mě nevšimnou. Teda pokud jim nevezmu míč," potichu se zachechtal a já se zasmála. Musím přiznat, že je jeho smích nakažlivý.

"No nic. Já už radši půjdu," usmála jsem se a kývla mu. Opětoval mi úsměv, rozloučil se a vyběhl za ostatními. Já zase zamířila k volejbalovému hřišti, které bylo prakticky vedle toho fotbalového. Chvíli po mě přišel i pan učitel Michaelson.

"Takže. Většina mě a můj postup znáte. Ti co ne, snažte se ho postřehnout," řekl tvrdě a přešel k síti. "Jinak to, že jsou všechny sporty, až na plavání a kondiční program rozdělené na holky a kluky doufám zmiňovat nemusím," prohlédl si nás tmavě hnědým pohledem. "Rozdělte se do dvou týmů. Já zatím něco zapíšu" znova promluvil a já se nervózně ošila. Nikoho jsem tu neznala, takže jsem jenom čekala, ve kterém týmu bude méně holek. Mezitím jsem si prohlížela neznámé tváře. Avšak jednu jsem rozpoznala. Byla to ta holka z okna. Když si mě taky všimla, zamračila se na mě. Myslím, že mě taky poznala.

"Ahoj," promluvil vedle mě jemný hlas. Otočila jsem se a všimla si menší hnědovlasé dívky.

"Ehm... Ahoj," oplatila jsem ji pozdrav a zase se ošila. Když jde o seznamování, jsem vždy nervózní. Niall byl výjimka.

"Chceš být v našem týmu?" zeptala se a ukázala za sebe. S úsměvem jsem přikývla. "Všimla jsem si, že nejsi moc za dobře se Sidney," zašklebila se vtipnou grimasou. Pozvedla jsem obočí při zmínce mého jména.

"Kdo je Sidney?" zeptala jsem se a rozhlédla se.

"Ta blonďatá nádhera, co se na tebe mračila," odfrkla si. Chápavě jsem přikývla a oči vrátila zpátky na ni. "Ale radši jí říkej Sie. Nenávidí svoje jméno a kdybys' jí tak řekla, vytrhala by ti vlasy," zašeptala a na konci se uchechtla. Zamračila jsem se. Mě se moje jméno líbí.

"Jinak... Jsem Molly," usmála se a podala mi ruku. Nervózně jsem se usmála a taky jí podala ruku.

"Ehm... Sidney," řekla jsem, načež se ona uchechtla.

"Oh. Doufám, že jsi pochopila, že to jméno se nelíbí jen tamté couře. Mě se líbí... Jenom ne na ní," řekla, přičemž poslední větu zamumlala. S už méně nervózním úsměvem jsem přikývla. Rozhlédla jsem se a všimla si, že Niall už hrál. Pro sebe jsem se usmála a pohled přesunula na jejich učitele. Měli pana učitele Andersona, který nejen že byl docela mladý a hezký, ale i milý. Toho jsem si oblíbila už z prvního pohledu na něj.

"Takže, jde se hrát. Všichni určitě pravidla znáte. Dnes si jenom budete procvičovat odehrávání, které budu v pozdějších hodinách i známkovat, takže se snažte," oznámil a všechny si nás prohlédl. "Jaktože ještě nestojíte na svých místech? Je vás přesně šest na šest, takže není nad čím přemýšlet," zamračil se. V tu chvíli se všechny dívky rozutekly na určitá místa hřiště. Učitel Michaelson se jen ušklíbl a pohled zamířil na blonďatou dívku naproti mě.

"Darcy," oslovil ji a svůj pohled na ní zaměřil. Dívka jménem Darcy rychle zvedla pohled od svých nehtů, které měla jen rychle nalakované. "Ty začínáš," řekl a hodil jí míč, který držel celou dobu mezi svým bokem a rukou. Darcy rychle zareagovala a míč chytila. Ihned na to si míč nadhodila a svými prsty do něj jemně strčila.

°°°

Jsme přesně v polovině. Bagrem jsem odrazila míč, který mířil přesně přede mě. Usmála jsem se na Molly, která stála vedle mě. Za tu dobu, co hrajeme, jsme prohodily pár slov. Jistě by jsme si popovídaly o dost více, ale pod přísným pohledem učitele Michaelsona to nebylo možné.

"Dobrý den," pozdravil hlas po mojí pravici. Všechny oči se tam otočily v jediný okmažik. Byl to učitel Anderson, který byl otočený k Michaelsonovi. Něco si tam chvíli povídali a pak se na nás pan Michaelson otočil.

"S Andersonem musím jít něco prodiskutovat a vyřídit. Za chvilku se vrátím. Žádné blbosti," řekl s nechutí v hlase, přičemž nás všechny spražil pohledem. Hned na to se oba dva vydali k budově školy.

"Uff," vydechla si vedle mě Molly. Otočila jsem k ní pohled. "Konečně přestávka od jeho dotěrného pohledu," vysvětlila a uchechtla se. S úsměvem jsem přikývla a otočila se, abych viděla, jak se daří Niallovi. Míč měl zrovna Zayn a mířil k brance, která byla od nás dále. O chvilku později mu vzal míč Niall, který s ním mířil k brance na naší straně. Usmála jsem se, když jsem si vzpoměla, co mi říkal.

Postupně prokličkoval kolem ostatních protihráčů a zpříma mířil k brance. V tom mu ale někdo podrazil nohy a on spadl přímo na obličej. Zalapal jsem po dechu a sledovala, jak k němu míři Zayn, Louis a Harry, spolu s dalšími. Jeden z nich k němu přiběhl, kopl ho do břicha a pak na něj začal něco řvát. Aniž bych věděla, co dělám, rozeběhla jsem se, i přes křik Molly.

Takžeee... Ehm... Další část! :D Tenhle typ příběhu (jakože ve škole :D) jsem ještě nepsala, takže buďte schovívavý... Děkuju! :D Zatím pořád nemám nic moc co napsat, takžeeee... (moje oblíbené slovo :P :DD) Doufám, že se vám líbí :)) Kami xx