"Nás aby ses zbavila? Já nevím jak Molly, ale mě se jen tak nezbavíš, holka," zasmál se po chvíli Niall, aby ulehčil situaci. Z vážné tváře, kterou jsem si při vyprávění nasadila, se stala uvolněnější a na rtech se mi objevil malý úsměv. "A navíc, my dva nejsme sourozenci," řekl a rukou ukazoval střídavě na sebe a na Molly.

"Díky bohu," oddechla si potichu Molly, ale stejně jsme to oba dva s Niallem uslyšeli.

"No dovol," podíval se na ni ublíženě Niall. Pobaveně jsem se ušklíbla.

"Tak sorry, ale kdybych s tebou bydlela v jednom domě, tak bych umřela. Nejenom kvůli těm tvým otravným poznámkám, ale taky kvůli toho, že bys vyjedl celou lednici," zamračila se na něj a lízla si zmrzliny. Zasmála jsem se. Je až neuvěřitelné, jak rychle mě umí tihle dva rozveselit.

"Okay, stačí," uchechtla jsem se, když na mě oba dva otočili své pohledy naraz. "Já myslím, že dneska už bylo dohadování dost, hmm?" pozvedla jsem obočí, přičemž jsem si odhrnula neposedné pramínky mých vlasů z tváře.

"Jop," řekl Niall bez přemýšlení s hraně zamračeným pohledem na Molly. Sice jsem mu na to hned chtěla něco říct, jelikož vlastně on byl ten, co většinu 'hádek' vyvolal, ale nechala jsem to být. Přece jenom, sama jsem řekla, že by jsme toho měli nechat.

A tak jsem mlčela.

"No nic, já si taky půjdu koupit zmrzlinu," protřel si dlaně, postavil se a zamířil k takovému tomu zmrzlinovému vozíku na kolečkách, s kterým zmrzlinář obcházel celý park. S úsměvem jsem přikývla a ještě chvíli se dívala, jak svým pomalým tempem odcházel.

"Sid...?" upoutala na sebe mou pozornost Molly. Podívala jsem se na ni, což ji stačilo, aby pokračovala. "Víš, nějak se tu s vámi cítím jako patý kolo u vozu. Nemám odejít?" zeptala se mě. Překvapeně jsem se na ni podívala.

"To jako myslíš vážně?" trapně jsem se usmála, načež ona jen tiše přikývla. "Molly, vždyť to není vůbec pravda! Jenom se ti to zdá, protože se mnou se zná Niall dýl. I když jenom o pár dní...," poškrábala jsem se na zátylku.

"Tohleto mi nenamluvíš," pozvedla obočí a založila si ruce na prsech. Znova.

"Proč? Vždyť je to pravda," nechápavě jsem se zatvářila. Věděla jsem, že to moc nezabere, protože jsem nikdy nebyla dobrá lhářka. Ale to, že se tady cítí navíc si vážně jenom namlouvá.

"Sid! Vždyť jsme málem chcípli kvůli toho, že jste se chtěli políbit!" vykřikla a rozhodila kolem sebe rukami. Chtěla jsem ji nějak utišit, ale v tom mě přerušil Niall za mnou.

"Tohle... byla moje vina," špitl a posadil se vedle mě. "Měl jsem prostě řídit," sklonil hlavu.

"Ne, Nialle! To byla moje vina. Lepší bylo, abys vypadal jako prase, než abychom nabourali," vyvrátila jsem mu jeho tvrzení. Pobaveně na mě zvedl hlavu.

"Tak dík," uchechtl se, nad čímž jsem protočila oči.

"Ty si z toho vždycky vybereš to nepodstatný," řekla jsem mu a přesně v tu chvíli jsem za sebou uslyšela hlasité povzdechnutí.

"Já už jdu, fakt," postavila se Molly ze země a oprášila si zadek, což ji stejně nepomohlo, protože byla celá mokrá.

"Nechoď, kam bys šla?" zvedla jsem na ni pohled a chytila ji za ruku. Nechtěla jsem, aby si o nás s Niallem myslela něco, co vůbec není pravda.

"Ne, vážně. Stejně někam musím jít," odmávla to a falešně se usmála.

"A jak tam pojedeš?" zeptal se Niall podezíravě.

"Ehm, autobusem. Tak ahoj," usmála se, mávla nám a odešla. Chvíli jsme jí propalovali záda pohledem. Teda alespoň já. Pak jsem otočila svůj pohled na Nialla, který si mě prohlížel.

"Proč mám takový pocit, že nikam nemusela jít?" zeptala jsem se zadumaně, čemuž se Niall zasmál. Zasmála jsem se s ním a pak se opřela o palmu za mnou. Niall si dal hlavu do mého klína a lehl si na záda.

A pak jsme se mlčky zadívali na lesknoucí se hladinu vody před námi.

°°°

Lily: co děláš?

Já: momentálně? nudím se

Lily: bylo by dobrý to změnit ;)

Já: jo to jo

Já: pustím si radio

Lily: huh?

Já: co

Lily: nic...

Já: zdáš se mi jiná...

Lily: jak?

Já: celkově

Já: prostě jiná

Lily: počkat co

Lily: jiná?

Protřela jsem si spánky. Tahle konverzace mě nebaví. Proč se chová tak... jinak? Předtím se mi zdála milá a vtipná, ale teď?

Já: jop

Já: ta sobota platí?

Lily: jo, proč by neměla?

Já: jenom se ptám, jestli ti do toho něco nevlezlo

Lily: ne

Tohle je vážně nezáživný. Možná, že se mi to zdá jenom kvůli tomu, že si píšeme. Proto jsem se jí rozhodla zavolat.

Chvíli jsem čekala, než vyzvánění přestalo. Nechápavě jsem si odtáhla mobil od ucha a prohlédla si ho. Pak jsem najela na zprávy s Lily.

Já: proč jsi mi to vypla?

Dlouho mi nic neodepisovala a tak jsem odložila mobil vedle sebe na noční stolek a s nechápavým výrazem jsem zalehla do postele. Ještě chvíli jsem nad tím přemýšlela, ale pak jsem to vzdala.

V sobotu se to vysvětlí.

°°°

"Jak dlouho jste tam potom s Niallem ještě zůstali?" zeptala se Molly, když jsme mířily k basketbalovému hřišti.

"Jenom chvilku...," odmlčela jsem se. "... myslím," dodala jsem a odvrátila od ní pohled. Radši jsem se dívala na budovu školy, než na ni.

"Jak to myslíš?" zeptala se podezíravě, za loket mě zastavila a donutila mě se na ni podívat.

"Prostě to nevím, dobře? Nedívala jsem se na hodiny," řekla jsem rychle, aby mě nechala být. Hah, byla jsem tak naivní, když jsem si myslela, že to vážně nechá být.

"A co jste dělali?"

"Prostě se rozhlíželi kolem sebe."

"A?"

"A? Co a?"

"Co jste ještě dělali?" pozvedla obočí a já si dala s povzdechem svou hlavu do dlaní.

"Ty toho nenecháš, že?" promluvila jsem skrz prsty, zatímco ona jen záporně zavrtěla hlavou.

"Ne," potvrdila své činy a já svěsila ruce podél těla.

"Povídali jsme si, ale to dělá každý."

"A o čem?"

"Panebože, o nás! Chtěli jsme se o sobě něco dozvědět, tak jsme si o sobě vyprávěli. Nic zvláštního," protočila jsem oči a prošla kolem ní. Je pravda, že jsme si s Niallem povídali o sobě. Potom ale zašla řeč i na to, co se stalo v autě. Prostě jsme si to vysvětili tím, že jsme se nechali unést. Teda, tohle navrhl Niall a já s ním hned začala souhlasit.

I když si tím nejsem moc jistá.

hiii :) tady je další díl... já vím je docela nezáživný a nudný, ale s postupem času budou díly lepší a lepší :)) ale i tak vás chci upozornit na to, že tuhle story beru spíše jako odreagování takže... takže :D

tak snad vás to moc neodradilo :)) love ya! ♥   Kami xx