Tato část byla připravena za spolupráce s Krkavcem-lingvistou.

KrkavecvCylindru je ve vytváření jazyků větším expertem než já a tak mu bylo položeno pár otázek, díky kterým vám přiblížíme, jaká výhoda a nevýhoda spočívá ve vytváření vlastních jazyků a jaká to nakonec může být zábava.

Než však začneme, něco vám povím já.

Vlastní jazyk je něco, čemu budete muset věnovat spoustu času. Ano, můžete vytvořit spoustu věcí za jeden den, ale jazyk je neustále se vyvíjející věc. Počítejte s tím, že se slovník bude rozrůstat.

Společně s tím budete muset vytvořit i zvukovou stránku. Fonologie a fonetika se stanou vašimi novými přáteli, ať chcete, nebo ne.

Jestli nevíte, o čem mluvím... Fonologie je o funkci hlásek a jejich rozlišování. Fonetika zase o tvorbě hlásek ve zvukovém ústrojí a jejich šíření. Ale hej, od toho je Google.

K čemu je vám ale zvuk, když vlastně všechno bude pouze napsané? Jednoduše, psané slovo se odvíjí od slova mluveného. Jak jedno slovo píšete a druhé vyslovujete jsou dvě různé věci. Proč? Mluvené slovo existovalo dřív, než písmo a navíc vám to bude dávat mnohem větší smysl, když to budete mít připravené.

Lépe řečeno, detaily. Opět doporučuji si tak nějak nastudovat, jak jazyk funguje, než se pustíte do vytváření vlastního.

Jednu malou radu, kterou jsem zároveň dostal od Krkavce. Nebojte se zkombinovat již existující jazyky. Alespoň že začátku, než se naučíte, jak a co máte dělat.

Nyní, dámy a pánové, uvítejte na pomyslné pódium Krkavce, který byl tak hodný a zodpověděl moje otázky. Takže se posaďte a užívejte si vědomostí, které nám byly propůjčeny. Formou rozhovoru.

Q: (otázka od Jedle) Co tě na lingvistice tolik baví?

A: (Krkavcova odpověď) Já upřímně nevím. Prostě mě to tak nějak postupně chytlo, protože mě hrozně začalo bavit studovat si to, jak jazyky a slova fungujou, a když jsem to mohl využít aji v praxi při tvoření, tak to bylo ještě lepší a zábavnější.

Q: Kde bereš inspiraci na jazyky? Jak dlouho ti trvá nějaký vytvořit?

A: Inspiraci beru tak nějak všude. Když mě zaujme nějaký slovo, tak si ho zapíšu, jindy narazím jazyk se zajímavou fonologií/gramatikou, tak si ju někde založím, abych ju později mohl využít při tvoření jazyka. Takže inspirací jsou většinou články o jazycích (ať už o skutečných nebo vymyšlených) nebo různých funkcích jazyka, u kterých trávím až neobyčejně moc času. A ta doba tvoření... Ta je fakt různá. Podle toho, jak se mi chce; někdy mám velkou část gramatiky za jedno odpoledne, jindy se to se mnou táhne měsíce, protože su línej na tom pracovat. Ale než su s tím jazykem spokojenej a je na nějaké decentní úrovni, většinou mi to trvá tak půl roku (a některý moje výtvory se se mnou táhnou už půl druhýho roku). Dalo by se říct, že to vlastně nikdy nebude hotový, protože nový slova a všelijaký detaily můžu přidávat vždycky.

Q: Proč vytvářet fonologii, když se tím jazykem jenom píše?

A: Ech, no, máš nějakej zvuk a tomu by se mělo přiřadit písmeno. Nebo aji víc písmen, nebo třeba jedno písmeno pro víc zvuků, záleží na vývoji toho jazyka (to nemusíte hned na začátku dělat, pokud u toho nechcete umřít :D). Třeba pro zvuk /θ/ (anglický th například v thanks) můžeš mít "th", "z" nebo dokonce "ŧ", záleží, co se ti líbí a jak chceš, aby ten jazyk vypadal. Pro /ŋ/ (naše n, když je před k; branka) to může být "ng" nebo "ŋ". A tak dále; když si nevím rady, tak zabloudím na wikipedii, kde u článků o jednotlivých zvucích bývají příklady v různých jazycích.

Q: Jak určuješ, na který hlásky je kladen důraz?

A: 
Jako přízvuk? Jestli jo, tak to většinou nechám tak, jak to máme v češtině, takže na první slabice. V jednom jazyce ho mám na každé předposlední slabice ve slově, v dalším se to vyvinulo z takovýho tónu (jakože ta samohláska je vyslovovaná je trochu jinak... Nevím, jak to popsat); to je kdekoli ve slově a značím to čárkou nad samohláskou. Takže když mám "itó", tak přízvuk/důraz je na druhé slabice.

Takže, jelikož má zvědavost byla poněkud uklidněna, přináším vám ještě nádherné vysvětlení od Krkavce a jeden jeho skvělý bonus.

A zde pár slov od Krkavce.

Nejdřív dám dohromady zvukovou stránku jazyka. Do začátků radím okopírovat fonologii už existujícího jazyka a jenom ju trochu poupravit. Je to důležitý, protože jednotlivým zvukům by se pak měly přiřadit písmena a vytvořit tak ortografii/prostě psanou stránku jazyka.
Další je na řadě fonotaktika (nemusí, ale doporučuju). Tady člověk promyslí, jak bude vypadat struktura slov – tedy jestli jsou v jazyce povolený větší skupiny souhlásek, nebo ne, na jaký písmena smí slova končit a ještě bych mohl pokračovat dál.
Když mám tohle, už začínám se základama gramatiky a vytvořím si prvních pár slov. Promyslím časování (jestli v jazyce vůbec nějaký je; pokud jo, vymyslím koncovky pro každou osobu) a vymyslím, jak bude vypadat slovo pro „já“, „jazyk“ a „mluvit“ (ty dvě poslední mají většinou stejnej základ; a to platí pro spoustu dalších slov – doporučuju téma sémantiky). Z toho už pak můžu splácat první větu „(Já) mluvím [vlož svůj jazyk].“
Pak už prostě jenom přidávám slova a dotvářím gramatiku – vymyslím, jestli chcu skloňování, nakolik složitý časování, slovosled, syntaxi a spoustu dalších věcí. To si většinou čtu o všelijakých jazycích, co se mi líbí, a nechávám se inspirovat; když se mi líbí něco z jejich gramatiky, nějakým způsobem to zakomponuju do svýho jazyka (ale nepřehánějte to; buďto se v tom sami zamotáte, nebo to tvarosloví přestane dávat smysl jako celek – doporučoval bych přečíst si něco málo o typologické klasifikaci jazyků, pokud se chcete vrhnout do něčeho většího).

Bonus.
Tady Krkavec má již na kontě neuvěřitelných 10 jazyků. A i když bych neměl, doporučuji jeho příběhy, protože nejen, že umí skvěle vymyslet jazyk, ale i příběh. Takže až skončíte tady, šup za Krkavcem.

Zde nám Krkavec ukáže svůj vlastní jazyk na básni/písničce. Originál je tedy v angličtině, ale snad vám to vadit nebude.

Originál.

Hundred men they were
As they set out to fight
For their country's banner in distant, foreign lands
He bid her farewell
A love still young and green
She thought she'd soon be in his arms again

He told her:"Await my safe return.
Trust in this last promise and stand firm
Once moonlight shines red onto the seas
We shall return in victory."

They marched off, blue banners in the sky
And teardrops were running from her eyes
Yet she thought: "If only I believe,
Time will bring him safely back to me."

When the red moon casts its light
His ghost travels through the night
Through the forests on wind's wings
Until he reaches the old hill
There she kneels before his grave
Where their love had once been born
And he caresses her face
Yet she feels not his embrace
Dark and red glows the winter sky
Two souls divided by the threads of time

Krkavcův jazyk, Hituronština.

The Song of the Winter Skies, "Ei njóta viðrelríðeja" v Hituronštině.

Veffánn blirn veli
Jótli ik‘ hjǿll
Fý já veldra ixe vanel mark
Míglint gjǿl hela
Míf leisket trǿl ljavla
Strandin hénn ixe szóti hun

Siznint henn‘: «Fjoss egu szótes.
Skax ixe ant zranel ann søl eg‘
Veiz skan ljóknin rjóv‘ fol meyri
Jótir sein míf ei serhet.»

Vjóttir van, vlá‘ svellern fol ríðen
Jor zárner veist ixe ymes hes
Fjatlin hénn: «Sinan ag, elf
Viðri van mígin hant hanni.»

Veið rjóvel skan ljóknin
Szell hun fritin szeix hvar
Szeix verðern fol svinðr
Jor mýllin jafel ann kjør
Jónbrin hénn szelv loft hun
Vam feixeleisketnits
Hliettin hánn elvi hes
Ste leifrissan hénn hant
Svartel no rjóvel vind viðrelríðe
Do szellern strapel nor láss viðre

Doufám, že vám tato kooperace přinesla spoustu užitku, jako mně.