Vyběhla jsem nahoru do svého pokoje a sedla si na postel. Netrpělivě jsem rozlepila obálku a třesoucími prsty otevřela přeložený list papíru.

Nejdražší Taylor,

rád bych napsal jak je to tu úžasné a jak mám vše co potřebuji, ale nebyla by to pravda. Nemám tebe a tak tu každý den přežívám s myšlenkou na tebe. Na to jak se máš a co děláš myslím když jdu spát i když vstávám a i když jsem na hodině. Někdy se mě na něco učitel zeptá a já mám co dělat abych neodpověděl to, co mám na mysli. Vypadalo by to asi takhle: Pane Stylesi jaký je výsledek rovnice když ji vydělíme čtyřmi a odmocníme? a já bych odpověděl: Taylor Rebecca Roberts, láska mého života.

Hodně lidí tu mluví o válce. Je tu válka, celou Evropou zuří válka a proto je možné, že školu v blízké době zavřou a já se budu moci vrátit za tebou. Koupil jsem ti řetízek, mám úplně stejný a nosím ho. Opravdu ho nosím...bude to jako naše spojení. Můžeš ho nosit na srdci a vědět, že já ho tam mám taky. Pošta tu funguje velmi zle a tak doufám, že tenhle dopis dostaneš.

Miluju tě a nikdy nepřestanu. Tvůj

Harry

Rychle jsem se podívala do obálky a opravdu tam na dně ležel stříbrný řetízek s přívěskem ve tvaru papírového letadélka. Rychle jsem si ho zapnula kolem krku a představila si Harryho, jak ho má na sobě. Pohladila jsem studené kovové letadélko a povzdychla jsem si. Doufala jsem, že se můj Harry brzy vrátí.

Zaslechla jsem dole kroky a hlasy. Rodiče a Stylesovi už byli tady. Rychle jsem dopis vrátila do obálky a strčila pod polštář.

"Taylor kde jsi!" Volala matka a tak jsem rychle seběhla dolů. "Taylor, jakto, že jsi s nikým netančila?" Ptala se vesele matka. "Ano, taková krásná, mladá, kluci se za tebou jenom otáčejí a ty nic." Řekla paní Stylesová. Kdyby jen věděla, že se za mnou otočil i ten její. "Prostě nechci." Odpověděla jsem s vážnou tváří. "No tak, ale budeš muset zlato." Opáčila matka a zasmála se. "Domluvily jsme ti rande se synem starosty!" Zvolala paní Stylesová a zatleskala. "C..cože? Jako s Jimem?" Vykřikla jsem. Ne...nemůžu jít na rande a ještě k tomu s někým jako je Jim. Jim byl vždycky zlé dítě a je hrozně nepříjemný i teď, když už vyrostl. "Ano zlato, sám syn starosty Jim Carey půjde s tebou na rande!" Vykřikla matka a zatleskala, jakoby snad na to rande měla sama jít. "Mami, ale já nechci." kuňkla jsem. "Ale Taylor, co blázníš... je to velmi bohatý, pohledný chlapec a každá dívka by umřela štěstím, kdyby s ním mohla jít." Podotkla paní Stylesová a hned si s matkou začaly šuškat něco o svatbě či co. Bože ne, vždyť mi bude teprve šestnáct a hlavně miluju Harryho.

Mám dvě možnosti... buďto na to rande půjdu a přežiju ho...snad. Nebo řeknu rodičům o mě a Harrym.

Nemám čas...je to hrozný, pardon. LOVE YOU ALL :D

Co na to říkáte?

Meg :DNeumím psát dopisy a to ani když je píše Harry :D