1.
Tak a je to tady. Den, kdy se konečně vypravím na planetu, jménem Země. Přesněji kamsi do Francie. Upřímně, nemůžu se dočkat na to, až to tam prozkoumám, ale na co se fakt netěším je to, že se potkám s Adrienem. Už od začátku ví daný člověk, který si někoho vylosuje, že ten daný nebude žádný svatoušek a ten můj už vůbec ne podle toho, co mi řekla Petunie. Vím, že jenom jedno je jisté a to je to, že se rozhodně nesmím vrátit aniž bych toho člověka nenapravila.
,,Je na teda na čase vyrazit.", zamumlala si pro sebe a mávla hůlkou.
---
Agrestovi se už týden dopředu připravovali na příchod "zahraniční" studentky. Chtěli, aby všechno bylo doslova dokonalé. Aby si spíš teda Marinette myslela, že oni jsou dokonalí. Jediné, co však dělalo panu Agrestovi vrásky na čele byl Adrien. Moc dobře věděl, co se o Adrienovi říká a také moc dobře věděl, že je to pravda. Proto se mu snažil nějak domluvit. Avšak marně.
,,Adriene, pochop mě. Ta dívka pochází údajně z velmi vážené rodiny. Byl by skandál, kdyby jsi si s ní něco začal a pak ji po týdnu zase vyhodil, jak ostatní dívky. Mohli bychom mít problémy."
Ale jako by mluvil sám pro sebe. Adrien nevypadal vůbec na to, že by se mu chtělo jeho otce poslouchat. Navíc už měl s dívkou velké plány a rozhodně je nechtěl zahodit. Pomyslel si, že ji dostane za každou cenu do postele. Přece jenom, žádná jiná dívka mu neodolala, tak ani tahle ne.
Jeho otec vypadal, že chtěl k tomu ještě něco dodat, ale přerušila ho služebná, která vtrhla do pokoje.
,,Pane Agreste, návštěva právě dorazila. Čeká na vás v hale."
---
V hale už netrpělivě čekala Marinette a nervózně si žmoulala kousíček své sukně. Jakmile spatřila blížící se postavy, srdce jí málem vyskočilo z hrudníku. Co když poznají, že sem nepatřím? Co když mě uvidí čarovat?, pomyslela si. To by byl opravdu velký problém. Ví že u Adriena, tudíž u osoby, kterou má na starost, by to nevadilo a kdyby se chtěl náhodou prokecnout, tak použije starou dobrou techniku ,,asi je to blázen, kouzla přece neexistujou", jak jí ještě stihla poradit Petunie před odjezdem, ale i tak z ní ten stres moc neopadl.
,,Vítej ve Francii. Jmenuji se Gabriel Agreste a chtěl bych tě co nejsrdečněji pozdravil.", usmál se na ní majitel domu, přičemž tak trochu přerušil její tok myšlenek a potřásl si s ní rukou. ,,A také bych ti chtěl tady představit svého syna Adriena.", poukázal rukou směrem k němu. V Marinette doslova hrklo, jakmile uslyšela to jméno. Podívala se na něho, přičemž svraštila obočí a usilovně přemýšlela, co se asi mladíkovi honí hlavou. Ten, když poprvé Marinette spatřil, byl doslova šokovaný. Dívka naprosto předčila jeho očekávání a už od začátku věděl, že bude jenom jeho. Když spatřil, jak se na něho mračí, jenom se usmál a olízl si rty. To celkem Marinette vyvedlo z míry a radši přesunula veškerou svou pozornost na pana Agresta.
,,Moc mě těší. Jmenuji se Marinette a jsem opravdu moc ráda, že jste mě zde přijali. Snad vám nebudu působit žádné potíže, ale teď bych se ráda zeptala, kam bych si mohla odložit své věci?", a poukázala na svoje zavazadla.
,,Adriene odveď Marinette do jejího pokoje."
---
,,Dobře tady to polož.", poukázala na místo vedle postele a dál se rozhlížela po pokoji. Musela přiznat, že očekávala mnohem větší sídlo a i ta místnost byla poměrně malá. Ach, jak hrad ji teď moc chybí...
Měla v plánu si to tu trošku zařídit pomocí kouzla. Proto vytáhla svou hůlku a chtěla pronést kouzelnou formuli, když ji Adrien najednou přitiskl ke zdi. Šokovaně na něho pohlédla a snažila se zjistit, co má za problém.
,,Líbím se ti, co?", usmál se ni a začal zasypávat její krk polibky. To se jí ale vůbec nelíbilo. Snažila se ho všemi silami odstrčit, ale marně. Kde nepomůže síla, pomůžou kouzla.
,,Obcillio!", vykřikla a mávla rukou. Jakmile pronesla kouzelnou formuli, Adrien najednou odletěl až na konec pokoje a silně sebou třískl na zem. Z toho ho bude bolet tělo ještě tak minimálně týden.
,,Co to sakra bylo?!", zděšeně se na ni podíval a opatrně vstal ze země.
,,Tak aby jsi věděl ty jedno nechutný prase,", přistoupila k němu se zkříženými pažemi na hrudi a probodávala ho pohledem. ,,nejsem tu dobrovolně. Musím být strážcem zrovna takového imbecila, jako jsi ty. Takže pokud hodl-".
,,Strážce? O čem to sakra mluvíš?", přerušil ji blonďák, díky čemu jsi vysloužil od ní vražedný pohled. Marinette doslova nesnášela, když ji někdo přerušil.
,,Tak dobře, vysvětlím ti to celé od začátku. Pocházím z jiné planety, přesněji z planety Taranis, která je blízko Zemi. Lidé na mojí planetě mají zvláštní schopnosti a ti, co dos-".
,,Takže jsi něco jako Harry Potter?", opět jí Adrien přeruší, přičemž se na ní celou dobu dívá, jako kdyby byla blázen. Marinette však tenhle pohled ignoruje.
,,Kdo je Harry Potter? No to je fuk, nepřerušuj mě už! Lidé, co dosáhli určitého věku pak musí vyrazit na vaší planetu, přičemž jim byl přidělen jeden člověk, kterému musí sloužit jako strážce. Je to pro nás zkouška a ten kdo tu zkoušku nesloží...", odmlčí se na chvilku, přičemž hlasitě polkne. ,,tak ztratí svoje schopnosti."
Jakmile se opět podívá na Adriena, vidí, že v tom má celkem guláš. Hlasitě si povzdechne, protože ani nic jiného nečekala od člověka, jako je on.
,,Počkat, když mi teda sloužíš jako strážce, tak to znamená, že musíš uposlechnout každý můj rozkaz?", zaculí se a olízne si ret. V tu chvíli by Marinette přísahala, že je v obličeji červenější, než ty jablka, co ležela ve skleněné míse na jejím stole.
,,Hňupe!", vrazí mu facku, ale nepřestává se dál červenat. ,,To opravdu ne a nemysli si, že jsi nějak výjimečný! Teda jsi, ale ve špatném slova smyslu.", uchechtne se a užívá si jeho nechápavý pohled.
,,Tak abych to vysvětlila, lidi, které máme na starost jsou špatní lidé.", zašklebila se na něho a užívala si ten sladký pocit, že právě uškodila jeho egu. Rozhodla se tomu ovšem dodat ještě takovou třešničku na dortu.
,,Ale ty Adriene, ty patříš mezi ty nejhorší."
---
Tak jo, máme tu další kapitolu :)) Jak se vám líbila? :))
Upřímně, už teď vím, že tenhle příběh mě bude opravdu neskutečně bavit psát :DD :33
Každopádně budu moc ráda, když mi dáte vědět do komentářů, jak se vám líbila dnešní kapitola a taky budu moc ráda, když dáte hlas :33♥
To bude asi pro dnešek vše ♥
Mějte se zatím :33♥
Marinette740
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top