„Dost zdvořilostí. Je na čase zabít toho staříka.” Privřel oči do tenké linky a na každého postupně pohlédl. Tazuna sebou škubl až se mu málem spadly brýle z nosu.

Kataki stiskla kunai pevněji v rukou a pohlédla na sestru. Ta na ni souhlasně kývla, přičemž zavřela oči. Udělala to samé a za chvíli na ninju hleděly dva páry bledých očí olemované žilkami.
Zabuza trochu natočil hlavu na stranu. „Podívejme, klan Hyuga... Změna plánu Kakashi, nejdřív zabiju tebe. Je si nechám na konec. Jako třešničku na dortu.”  Narovnal se a pod obvazem se mu vyrýsoval děsivý úsměv. Než se dvojčata vzpamatovala z šoku, už spolu se svým mečem stál na hladině vody u břehu .

„S-s-stojí na vodě!” zakoktala Tokimeka a vytřeštila oči. Obě pozorovaly vířící čakru kolem nukenina. Nebylo pochyb, že chystá nějakou silnou techniku, čakry kolem něj bylo opravdu dost a začala se rozprostírat kolem. Poté zmizel. Kataki na chvíli zrušila byakugan, všude byla neprostupná mlha. Zase ho aktivovala a rozhlédla se kolem sebe. Nic se nedělo, prostě byl pryč. Mistr Kakashi si pomalu stoupl před ně.

 „Mistře!” Zavolala na něj rudovláska.

 „Nejdřív se možná pokusí zbavit mě.” Uklidnil je nepříliš dobře mistr a ohlédl se za nimi.

 „Kdo je ten ninja?” Poprvé po dlouhé době o sobě dal Sasuke vědět.

 „Momochi Zabuza, bývalý člen Úderné jednotky Skryté Mlžné vesnice. Specialista využívající styl tichého zabíjení.”

„Zabíjení?!”, „Tichého?!” vyjekla Kataki zároveň s Tokimekou v závěsu.

 „Jak už název napovídá, pomocí tohoto stylu porazíš svůj cíl bez jakéhokoliv zvuku.” Nastala krátká pomlka. „Zemřeš ještě dřív než si uvědomíš co se děje. Můj Sharingan na jeho porážku možná stačit nebude, všichni buďte na pozoru.” Napětí se ještě zvýšilo poslední Kakashiho vyslovenou větou.

 „I když... Smrt by možná nebyla tak špatná.” Pokrčil rameny a vyrazil geninům dech.

 „Jak to můžete říct?!” vyjekla rozhořčeně Kataki a její tvář dostala sinalý nádech podobný jejím vlasům.

„Zatraceně, ta mlha je čím dál hustší.” zaklela Tokimeka a rozhlédla se, jestli nezahlédne podezřelý tok čakry.

„Země vln je celá obklopená mořem, a tak ji lze snadno zahalit mlhou.” zašeptal k nim Tazuna a jako na důkaz jeho slov se mlha začala zhušťovat, až jejich mistr celý zmizel za bílou clonou. Sasuke se trochu lekl, ale sestry ho viděla byakuganem, takže se příliš neznepokojovaly.

 „Osm bodů... Hrdlo, páteř...” Šeptal výhrůžně hlas znásobený ozvěnou a Kataki zaregistrovala jemné oblaky čakry, přesouvající se z místa na místo. Vypadalo to, že se stal součástí mlhy a hrál si s nimi jako kočka s myší.

  „...Plíce, játra, krční tepna, stehenní tepny, ledviny, srdce. Takže co z toho chcete, abych zasáhl?” zašeptal hlas těsně vedle ucha Kataki. Ohnala se třesoucí rukou kunaiem, ale ten jen neškodně prošel mlhou jako máslem. Zase byl pryč.

 Zahlédla jak se kolem Kakashiho začíná hromadit čakra a prudce kolem něj kroužit. Poté se do nich opřela silná vlna energie, která roztrhlala všechnu mlhu kolem. Obě dívky se zaradovaly, jen Sasuke strnule hleděl do jednoho bodu. Byl jako v tranzu a Kataki se začínala bát co s ním je.

   Odvrátila od něj pohled, ale dále ho raději kontrolovala byakuganem. Díky tomu si všimla jak s odhodlaným výrazem bere do ruky kunai a ostřím obrací k sobě.

 „Sasuke!” Zarazil ho Kakashi naléhavě, ještě než stihla nějak zareagovat. Oslovený překvapeně zvedl hlavu a vykulil onyxově černé oči. „Ochráním vás všechny i za cenu svého života. Nikdy nedopustím, aby se někomu z mých přátel něco stalo věř mi.” Pootočil k nim hlavu mistr a usmál se.

 „Tak to ještě uvidíme.” Zaznělo jim nad hlavami, načež dvojčata zahlédla bleskový pohyb za zády.

  
  
No konečně data 😂 snad vydrží dlouho. Splnila jsem přání a kapitola je přes 500 slov dlouhá. Je to tak dostatečné?? A jak se kapitolka líbila?
  
  
Kataki +Tokimeka