Cesta dál probíhala v celku klidně, což bylo jako ticho před bouří. Nejen před bouří, i konverzace vázka a zamrzla na mrtvém bodě. Kataki se často dívala na mistra Kakashiho, který vypadal velmi znepokojeně, ale i trochu otráveně. Bylo dost jasné, že pošlou i někoho dalšího, takhle rychlé to být nemohlo. Tím si byli všichni jistí.

   „Kataki? Tokimeko? Jistěte nad prosím pomocí byakuganu." Otočil se náhle mistr na dvojčata.

Obě nadšeně kývly a ihned aktivovaly svoji schopnost. Sasuke se po nich na chvíli závistivě koukal, ale šedovláska se na něj zazubila, takže se jen otočil zpět na cestu a pousmál se. Kataki zahlédla koutkem oka v křoví pohyb. Okamžitě se tam pohledem vrátila a musela úlevou vydechnout, jen králík. Než mohla cokikiv říct, tak se rudovláska prudce vymrštila.

   „Toki ne!" Stihla ještě zavolat Kataki, ale to už sestřin kunai letěl do křoví.

Okamžitě se tam rozeběhla a zbytek týmu také. Jakmile rozhrnula větve, naskytl se jim pohled na vydešeného bílého králíčka. Naštvaně se otočila na sestru a s ní i zbytek výpravy. Ta s provinilým výrazem kmitala pohledem mezi na králíčkem a ní.

„Ty zpropadená holko! Malem jsem umřel na infarkt! Zařval Tazuna se stále vyděšeným výrazem.

„Byla jsem si jistá, že nás někdo sleduje," zamumlala a natáčela si rudé vlasy na prst. Poté se rozeběhla ke králíkovi.

„Promiň mi to!" naříkala, „moc mě to mrzí!" Omlouvala se a chovala chlupáče v náručí.

Kataki si všimla, že Kakashi poodešel kus dál a na tváři má vážný výraz. Sledovala jeho pohled a ten skončil na králíkovi. Náhle jí došlo co ho znepokojuje. Samotnou by ji to nenapadlo, ale náhle jí ta myšlenka sama vlezla do hlavy. Tokimeka také zvedla hlavu a střetly se pohledem. Otočila se i na Sasukeho, měl stejný výraz. Jen Tazuna nechápavě pozoroval jejich náhlou vážnost a ticho.

„K zemi!" ozval se Kakashiho řev a nikdo se nenechal dvakrát pobízet.

Tak co další kapitolka???😊 Konečně bude boj!!!😂😘

Kataki + Tokimeka